manga_preview
Tlumošení B 21

Obecné

Neslavím své narozeniny, protože mi tolik připomínají moji minulost, kterou se snažím každý den zapomenout a jít dál. Je to ovšem nemožný úkol, zvláště, když na mém rameni sídlí jeho odkaz. Trvalá připomínka toho, kým jsem kdysi byla. Jeho otrokem! Jeho hračkou! A pokaždé mi v den narozenin tupě bodá na onom prokletém místě, takže je trávím snahami si nevšímat té bolesti, prostě jen přežít další den s touhou odříznout si rameno a mít jednou provždy pokoj. Takové bylo mé přání. Nikdy se nesplnilo. Možná. Jenže letošní narozeniny byly jiné, bylo to poprvé, co jsem necítila tu otupující bolest, ale jen ohromnou radost z takové maličkosti, kterou jsem dostala od blízkého kolegy a přítele. Tak moc jsem byla dojatá.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

„Skúška! Skúška! Toto je test nahrávacieho zariadenia, vynájdeného za účelom toho, aby som nebol odkázaný na asistenta, zapisujúceho, čo mu nadiktujem. Mám totiž dobrý dôvod, aby do mojich plánov nevidel niekto cudzí. Za jeho vznik a za jeho prínos pri mojej práci vďačím konexiám môjho priateľa Chamarua vo výskumných kruhoch. To iba tak na okraj.“

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

(útržek z Nejiho vyprávění; 14.02.)

05:17

[i]Ten den jsem se probudil už docela časně. Nemohl jsem spát z pocitu nadcházející mise s TenTen. Upřímně, nebyl jsem rád, že jsem měl jít do takové mise zrovna s ní, i když to byla jen C mise. Vůbec se mi nemohla rovnat v síle ani v obraně. Chtěl jsem jít sám, ale Tsunade-sama mě donutila.
Bylo půl páté, když jsem si ustlal lůžko a jal se věnovat své ranní očistě. Kdybych jen býval tušil, co se ten den stane, asi bych jednal jinak, ale to dalece předbíhám událostem.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Celé bojiště se doslova zastavilo. Všichni, včetně Tayuyi, která byla vycvičena jako profesionální vražedkyně. Jakkaru, mladý chlapec velkého vzrůstu, takže vypadal stejně starý jako Raiu a Tayuya, farmářský kluk, jehož vyhodil majitel zelinářství a tajně i překupník s kradeným uměním, tu teď stál, celý pokrytý čímsi, co připomínalo stříbro, včetně jeho oblečení a očí. Vypadal jako socha, akorát byl schopen se plně hýbat. Všichni na něho zírali, nechápajíc, co se vlastně děje.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Kategorie:

Nevěří tomu, co vidí. Má být mrtvý, ale není, jak jen je tohle možné? Oči ho můžou klamat, ale ne instinkty a chakra. Je to on, není o tom pochyb. Žije, má to co chce.
„Stůj, zastav se!“ Ohlédne se, prokleje tu shodu náhod, nemá čas, musí dál, závisí na něm životy, spousta životů.
Dožene ho, stojí před vchodem do jeskyně. Buď čeká na něj nebo se připravuje na to co je uvnitř.
„Vypadni, tady nemáš co dělat!“
„Čekal jsem od tebe milejší přivítání, ale musím uznat, že na mrtvolu vypadáš dobře.“

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Sobota
Vo vstupnej hale to priam hučalo. Ayame komandovala deti, aby stihli všetko pobaliť. Už mali predsa vyraziť pre polhodinou. Šup! kričala na dvoch chlapcov a jedno dievča zbiehajúcich z poschodia, zatiaľ čo jej manžel nahadzoval batožinu do taxi-koča, ktorý ich čakal pred vchodom. Starý Teuchi ticho stál kúsok od nej. Pozoroval, ako zvláda situáciu. Stála tam vzpriamená, upravená žena, ktorá presne vie, čo robí. Musel uznať, že sa celkom vyšvihla. Z rodinného podniku dokázala za pár rokov vybudovať uznávaný reťazec rýchleho občerstvenia. Samozrejme, s názvom Ichiraku.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Sluneční světlo házelo na tapety zlatavé jiskry. Lehce se nadzvedl a pohybem ruky přivolal tmavovlasého chlapce, který stál v rohu místnosti. Ten mu upravil polštář a podal umyvadlo s teplou vodou. Pokusil se pohnout nohama, ale necítil je. Povzdechl si, máčeje si obličej ve vodě, ale když si jej třel hebkým ručníkem, kolem úst už mu hrál úsměv. Bylo mu dobře. Pohybem hlavy odmítl nabízenou snídani a chlapec ji pohotově odložil stranou.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Bolest je nepříjemný smyslový a pocitový zážitek multidimenzionálního rázu ve spojení se skutečným nebo potencionálním poškozením tkáně anebo je v termínech takového poškození popisován.

Tohle je definice bolesti, alespoň jedna z mnoha, kterou jsem našel v knihách, ale i když si ji čtu stále dokola musím říct, že vůbec není přesná.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Kap.
Kap, kap.
Kap.

Voda stékala po oprýskaných zdech, drobné kapky padaly ze starých oprýskaných trubek a narušovaly jinak dokonalé ticho. Dokonalé... nebylo dokonalé. Ani zdaleka ne. Z dálky se ozýval pláč, zvuk drásající uši toho nevinného tvora. Nevinného? On rozhodně nebyl nevinný. Jeho dech se odrážel od stěn a vytvářel tichou ozvěnu zamlčovaného bytí. Zamlčovaného? Byl veřejným tajemstvím...

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Noc byla klidná, jak už se všichni pomalu ukládali ke spánku. Měsíc osvětloval Raiuovi cestu po střechách, když skákal z domu na dům. Bylo to rychlejší a nenápadnější. Spoléhal se na tmu, a kdyby ho náhodou někdo viděl, považoval by ho za přelud vlastní fantazie, nebo nějakou kočku. Doufal, že se tak pozdě nikdo nebude potulovat po ulicích. Tento předpoklad byl správný. Viděl jen pár lidí a ani jeden se nedíval nahoru ke střechám. Nemusel se tedy bát, že by se o něm mohli dozvědět místní ninjové, protože by to věci nepochybně zkomplikovalo.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:

Díky nápojům vznikají příběhy… A příběh vytváří váš nápoj.

V zapadlých uličkách Konohy se nachází malý tichý bar. Je to bar Tengoku. Není přeplněn lidmi jako hospody a restaurace v centru, a tak můžete lehce minout dveře z těžkého dubového dřeva. Ty vás na první pohled mohou odradit, vypadají totiž, jako kdyby si své zákazníky vybíraly.
A dnes večer jejich tajemství objeví žena, která nevyhlíží světlé zítřky.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Hikari Family značka - komplet barvy (›nadpis1.1).jpg

Kapitola XVI. – Jouninská zkouška (část čtvrtá)

Cestou Wiera koupila kytičku v květinářství Yamanaka. Prodavač – mladý, blonďatý dlouhovlasý muž – byl velmi vstřícný, přestože nebylo moc z čeho vybírat. Nakonec se dívka spokojila jen s pár sněženkami.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Něco bylo špatně. Cítila to. Seděla ve své temné klícce, z vlhkého stropu padaly na podlahu v pravidelných intervalech kapky vody. Takhle dopadl její pokus o útěk. Cítila se mizerně. Zneužitě. Osaměle.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Rychlý přesun ze Země Rýžových Polí, jinak nazývané Zvuku, do sousedící Země Jehel byl pro Raiua a Tayuyu překotný a namáhavý hlavně proto, že Raiu měl zraněnou paži prudkým větrným a sonickým útokem jednoho ze Zvučné Patroly, Hakushuem Shindo, kterého Tayuya následně zabila. Zásah byl sice na okraji dosahu techniky, nicméně zranění byla vážnější, než se zprvu zdálo. Kromě mnoha krvácejících řezných ran útok způsobil i částečná zranění svalů, kostí a nervů, když rozvibroval i tělní tekutiny.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:

15.12.
Ashira už nemal náladu na nočné vysedávanie pri pripitých kolegoch, preto sa vybral domov. Cestou popri tréningovom ihrisku akadémie videl v slabom svetle noci siluety troch postáv. Postavy mrštne hádzali kunaie proti nehybným i pohyblivým terčom. V jednej zo siluet spoznal vnuka bývalého hokage Sarutobiho. Párkrát doňho narazil v hlavnom paláci, kde mal sídlo aj Ashirov nadriadený. To, čo sa odohrávalo pred jeho zrakom, boj takzvaný tréning potme, ktorý mal mladých ninjov naučiť sa spoliehať nielen na svoj zrak, ale predovšetkým na ninja inštinkty.

5
Průměr: 5 (6 hlasů)

Boruto už přišel domů
a volá hned od dveří:
„To byl dnes den, u sta hromů!
Těším se na večeři.

Trénink celé odpoledne,
hlad dostanu cobydup!“
Hinata však na to řekne:
„Tak mi dojdi na nákup.

Nejsou vejce, není zelí,
rýže není, ani sůl,
chléb je snězen skoro celý,
mléka máme litru půl.

5
Průměr: 5 (8 hlasů)

Kategorie:

„Jsem tvé ženě podobná?“
Ta otázka přišla znenadání. Položil si hlavu na stranu a zahleděl se na ni. Nepohnula se, zírala do stropu a mlčela. Odvrátil tvář a zadíval se tam také.
„Proč se ptáš?“
Nic tam není. Jen praskliny a prach. JÁ jsem prasklina.
A TY jsi prach. Chceš? Hodíme se k sobě. My se totiž k sobě až moc hodíme.

„Jen tak. Že ti ji třeba připomínám.“
„Myslíš, že si ji tebou nahrazuju?“ odhadl. Zavrtěla hlavou; neviděl to, ale slyšel. Přikrývky zašustily. Vybrali si pokoj pro hosty, ve kterém od smrti manžela spávala. Nedotýkali se. Teď už to nebylo potřeba.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Dej si pozor na to, co není

Zase tam byl.
Stál za oknem, kýval se ze strany na stranu a cenil své bílé dlouhé zuby. Štíhlými dlouhými prsty ťukal v nepravidelném rytmu na sklo.
Ťuk.
Ťuk, ťuk, ťuk.
Ťuk, ťuk.
Ťuk.
Rudé oči na ni hladově zíraly. Jeho dlouhé antilopí rohy, které vyčnívaly z holé koňské lebky, škrábaly o omítku.
Venku hvízdala meluzína a předpovídala divokou noc.

5
Průměr: 5 (7 hlasů)

Byly to dva navždy propojené životy.
Sai, větší částí matematik než člověk, by určitě řekl, že se jednalo o dvě rovnoběžky. Stále na dosah, stále pečlivě sledující a kontrolující kroky té druhé, avšak bez existujícího bodu doteku.
Sakura by s tím nesouhlasila.

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

Ninja vykopl dveře a vstoupil dovnitř. Svůj cíl identifikoval okamžitě, stál omráčený hrůzou v rohu místnosti. Vyrazil k němu, ale přešel sotva půl pokoje, když mu na záda skočila žena, která jej dvakrát bodla do zad kuchyňským nožem, než se mu podařilo ji strhnout a mrštit jí o zeď. Zakrvácený se obrátil znovu ke své oběti, na chvíli ztuhl na místě, ale nakonec se rázně pohnul vpřed a vrazil jí kunai do srdce. Ozval se strašlivý výkřik a ninja se zapotácel. Sevřel hlavu do dlaní a poklesl na jedno koleno. Po chvíli vstal a tiše se rozesmál.

5
Průměr: 5 (7 hlasů)