manga_preview
Boruto 20

Tajemné

„Má paní, umíráte.“
„To je vše, co jsi mi chtěla říct?“
„Myslela jsem, že je to důležité.“
„Možná pro tebe, ty ubohá lidská trosko, ale pro někoho jako jsem já, je to nicotné jako včelí bodnutí.“
„I to, ale může zabít.“
„Jsi nějaká drzá. Mám ti snad vyrvat jazyk, abych ti připomněla, jak se máš ke mně chovat?“
„Ne, má paní.“
„Dobře. Pověz mi tedy, na co podle tebe umírám. Ať alespoň nějak nahradím ten ztracený čas s tebou.“

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Neslavím své narozeniny, protože mi tolik připomínají moji minulost, kterou se snažím každý den zapomenout a jít dál. Je to ovšem nemožný úkol, zvláště, když na mém rameni sídlí jeho odkaz. Trvalá připomínka toho, kým jsem kdysi byla. Jeho otrokem! Jeho hračkou! A pokaždé mi v den narozenin tupě bodá na onom prokletém místě, takže je trávím snahami si nevšímat té bolesti, prostě jen přežít další den s touhou odříznout si rameno a mít jednou provždy pokoj. Takové bylo mé přání. Nikdy se nesplnilo. Možná. Jenže letošní narozeniny byly jiné, bylo to poprvé, co jsem necítila tu otupující bolest, ale jen ohromnou radost z takové maličkosti, kterou jsem dostala od blízkého kolegy a přítele. Tak moc jsem byla dojatá.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

K tomu, aby se Tsunade vymanila z prvotního šoku, bylo potřeba asi pět minut a obě rezervní lahve saké skryté ve výklenku za portrétem Sarutobiho. Ty ji sice postavily na nohy, ale pro změnu v Shizune vzbudily obavy, jak dlouho se na těch nohou udrží. Pro zdatného medika bylo sice rychlostní odbourávání ethanolu maličkostí, ale Tsunade často dávala přednost přirozenému procesu. Ne však tentokrát.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Kategorie:

Příběh Valérie Zabuzové, který Izumo s Kotetsuem dolovali z místních i paní Zabuzové samotné a zprostředkovávali ho Tsunade skrze každodenní přísun dopisů, jako by vypadl ze špatného romantického filmu.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:

Uběhlo ještě několik dnů, než se Havran s Přízrakem odhodlali k činům, které je možná budou stát ty poslední špetky života, které v nich doutnaly. Jenže to netušili, co se stane. Během těch dnů se ubytovali v jednom svém úkrytu, o kterém věděli jen oni dva. Objevili ten dům v dobách, kdy se teprve poznávali a Sanado jim šlapal na paty, protože měl podezření o jejich práci a o tom, že Naruto „nezemřel“. To byly časy!
„Tak co?“ ptal se jako zaseknutá deska.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

[b]Myslím, že pro jednou zase strčím poznámku před text, protože každý rozumný člověk jistě potvrdí, že psát varování až na konec je... jak to říct... k ničemu.
Tato povídka je dokonalým úkazem naprosté autorovy zvůle a zvlčilosti. Obsahuje kontradiktorická fakta, množství neopodstatněných jevů a vůbec má všeobecně asi podobný smysl jako taková ta díra na sluchátka, co občas dávají do batohů. Taky si nedělá vůbec žádné literární ambice. A ještě se k tomu všemu hrdě hlásí.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Kategorie:

Jsem světlo.
Já temnota.
Jsem světlem v temnotě.
Já temnotou ve světle.
Jsem… já vlastně nevím, kdo jsem.
Vím jen, že musím žít.
Vševidoucí, Vševědoucí…

Vidím svět v jeho pravé podobě. Nevím, jestli je to dar nebo prokletí. Nevím, jestli mi to bylo souzeno nebo jsem si to vybrala dobrovolně. Nevím… jen samé „nevím spekulace“. Spekulace, spekulace, spekulacičky. Stále dokola se mi vynořují v hlavě a nechtějí mi dát klid. Už ani nevím, kdo jsem. Ha, zase nevím. Že by říkat nevím byla má úchylka, můj zvyk?

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

FF - Ovládán temnotou.jpg

Do kanceláře Kirisakiho se dostali poměrně rychle, kdo by je neznal, usoudil by, že něco chystají. Opak byl pravdou. Chtěli mít toto setkání už za sebou a mohli se věnovat svým tajným plánům.
Při vstupu do kanceláře rozsvítil světlo, klíč pověsil vedle věšáku, kde na něm posléze skončil i plášť. Kakashi si svou vestu ponechal. Čistě ze zvyku.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

„Teraz nie!“ odignorovala zaťahanie za rukáv.
„Mám iné povinnosti,“ ozrejmila, keď sa jej začal trieť o chrbát.
Zostala neoblomná, aj keď jej položil hlavu do lona a hádzal po nej prosebné pohľady. Nepodľahla, ani keď sa k drankaniu pridali jeho súrodenci, akurát stratila trpezlivosť.
„Kiba, nemôžeš sa chvíľu venovať Haimarom? Ja musím dokončiť prácu do školy.“
„Nie, nemôžem, sú to predsa tvoji psi,“ dostalo sa jej od brata odmietavej odpovede.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Sasuke se na blonďáka vyřítil abnormální rychlostí, které ohromila všechny, jenž jejich souboji přihlíželi. Jenže Naruta ne. Vždy měl pohotové reflexy, ale za dobu jeho tréninku, je posunul na úplně novou úroveň, která se téměř vyrovnala i Sharinganu. Mohl se Sasukemu bez větší námahy vyhnout, ale místo toho, se rozhodl porovnat síly. Vydechl, zklidnil svou mysl a také se na protivníka vyřítil s vytasenou katanou. Díky ohromné rychlosti obou ninjů, se čepele jejich zbraní střetly téměř okamžitě. Jejich síla byla neuvěřitelná.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Bylo nemožné od domů obyčejných vesničanů určit, kde stávalo hlavní sídlo. Zbývalo jediné, prohledat každý kout ruin.
Zmapovali vesnici, velikost, uspořádání budov, snažili zjistit všechny možné informace o staveních. Jen litovali jedné věci, že k té kataně nebyla mapa města jako bonus… teď by se nějaká šikla.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Jako kdyby se čas zpomalil. Oba ninjové viděli, jak na sebe navzájem běží s jejich smrtícími technikami. Neměli ani čas přemýšlet. Každý pouze věděl to, že zrovna on chce vyhrát. Musí vyhrát.
Netrvalo ani tři vteřiny, než se sví bývalí přátelé střetli, ale jim se to zdálo jako celá věčnost. Na tuhle chvíli oba čekali. A konečně je tady.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

„Myslel jsem, že už nepřijdeš.“
„Promiň, že jsem tě nechala tak dlouho čekat, ale měla jsem jinou neodkladnou záležitost.“
„Dlouho, říkáš. Možná pro tebe. Mně to přijde jako věčnost.“ Sarkastický jako vždy.
„Odpusť si, prosím, to melodrama. Když se rozhlédnu kolem, je vidět, že ses při čekání na mě nenudil.“
„Menší zpestření v jinak nudném dni,“ i jeho hlas zněl nudně.
„Sto mrtvých na čtyřicet různých způsobů, a ty tomu říkáš menší zpestření?“ podivila se jeho společnice.

4.6
Průměr: 4.6 (5 hlasů)

Kakashi chvíli vstřebával situaci. Celý svět jako by se náhle zastavil, i slzy se zastavily uprostřed pohybu. Snažil se domyslet si, co se tu odehrálo. Známky po boji byly patrné a Hiashiho mrtvá manželka jako důsledek zcela jasně hovořila o problémech. Nikdo se nechystal dát Kakashimu odpověď, tak se otočil pro radu k Ibikimu. Nestyděl se přiznat, když něco nevěděl, od toho měl přátele.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Bouřlivé nebe rámovalo hranice pobřeží a táhlo se až daleko za obzor. Dole pod ním obrovské vlny narážely na kamenité pobřeží a zanechávaly po sobě šedivou pěnu, která mizela ve víru oceánu, aby se celý proces mohl opět opakovat.
Na obzoru se blýsklo a brzy přišel dozvuk hromu. Zem se otřásla a shinobimu se podlomily kolena. Bylo to varování: UTÍKEJ PRYČ! Ale muž ho nedbal, vlastně proto byl zde. Aby se té ohromné síle skrývající se na hladině vody postavil.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Je čas se podívat o trochu zpět do minulosti…

Malá Kushina přišla v doprovodu dvou elitních ninjů do Konohy, aby se stala příští Jinchuuriki Kyubiho. Tento úkol byl tajný, věděla o něm jen hrstka. Procházeli vesnicí a Kushina byla u vytržení, museli ji donutit ráznými gesty, že nebudou všude kvůli ní stavět, aby obdivovala kdejaký dům nebo prostého občana. Tudíž za chvíli našli svůj cíl, dům Uzumaki Mito. Byl velkolepý, jak se sluší a patří na manželku Shodaimeho. Mohl se rovnat dvorům samotných daimyó. Mito je s vlídností přivítala.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Dvě postavy stály nedaleko krámku, kde se potkaly. V okruhu deseti metrů měli volnou plochu pro svůj dávno očekávaný souboj. Pomalu se začali scházet lidé, ať už turisté, poutníci, či obyvatelé této vesničky. Nebylo jich tolik, kolik by bylo například v Konoze, ale i tak se ukázal slušný počet diváků. Ne že by Naruto nebo Sasuke stáli o pozornost, ale v zápalu akce to téměř ani nepostřehli.
„Na tohle jsem se tak moc těšil,“ prohlásila postava s havraními vlasy.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Flashback

Zprvu Narutovi připadalo neuvěřitelně těžké, ze dne na den opustit svou vesnici. Své přátelé, senseie i svou platonickou lásku. Prvních pár týdnů neustále uvažoval, zda se přeci jen nevrátit, ale to co se tehdy stalo zanechalo na jeho duši šrám, který přebil všechny ostatní emoce. Nechtěl se vrátit a ani nevěděl, zda vůbec mohl. To se ale změnilo ve chvíli, kdy se kvůli odpočinku zastavil ve vesnici, na kterou po cestě narazil.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Už téměř dva roky bezcílně bloudí po světě. Neví co hledá, ale ví, co ztratil. Navíc teď, když už je dávno po Akatsuki, organizaci, která v lidech vzbuzovala nepříjemný pocit, jen když slyšeli její jméno, nemá žádný vyšší cíl. Žádné emoce. Jen po světě bloudí ve svém černém plášti se znakem Uzumaki na ramenou a zadní straně, kapucí na hlavě a jeho milovanou katanou na zádech.

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

V nemocnici měli spousty práce s ošetřováním, nejhorší bylo, když viděli zemřít Hinatu i Nejiho, oba vůdce klanu Hyuuga. Alespoň je pokračování klanu zajištěno jejich potomky. Mise Fuu byla zrušena, dostali nemilou odpověď Fuu, co viděla v kataně a Naruto zase poznal, o kom se mu celé dětství zdálo. Stála ta informace vůbec za to? A dá se zničit neporazitelné? ptal se zoufale Hokage sám sebe...

5
Průměr: 5 (2 hlasů)