manga_preview
Boruto 22

Nový člen, díl 18

Rychle ho od sebe odstrčila.
„Co to proboha děláš?!“ zeptala se nadmíru překvapeně. On na její otázku však nereagoval a povalil ji na postel. Ruce jí přitiskl k matraci, aby se nemohla vzpírat.
„Vše, co se teď stane,“ začal jí šeptat do ucha, „bude jenom mezi námi.“ Začal jí přejíždět špičkou jazyka po uchu. Jeho černé vlasy ji šimraly na tváři.
„N-ne, prosím, p-přestaň...,“ vzdychla. Musela mu to rozmluvit. Neměla dost chakry a i kdyby ano, proti Itachimu by neměla nejmenší šanci. Přesunul se k jejímu krku. Srdce se jí rozbušilo vzrušením, které jí projelo tělem. Nechtěně vzdychla blahem. Uvědomila si až pozdě, že tím mu dala neúmyslný signál k tomu, aby pokračoval. Už se blížil k ručníku, aby jej vzal do úst a jedním pohybem rozvázal.
„Jestli zajdeš dál, nikdy ti to neodpustím,“ zahrozila chladně. Itachi se zarazil.
„Jako kdybych teď mohl přestat,“ povzdechl si trochu smutně a pokračoval dál.

Hiroki a špeh? Nikdy jsem si nevšiml, že by se vykradl z pokoje. Že by Natsumi lhala? Ale vždyť byla tak vážná. Nikdy jsem ji tak vážnou neviděl. Do háje, že já se na něco ptal, přemýšlel Deidara během sprchy, protože jak je známo, pod proudem teplé vody se přemýšlí nejlépe. Prohrábl si své mokré blonďaté vlasy a zastavil vodu. Utřel se dosucha a oblékl si své šedé tepláky na spaní. Vyšel z koupelny a zamířil si to přes chodbu ke svému pokoji. Když procházel kolem Natsuminých dveří, nevědomky se na ně podíval. I tak se zastavil až u svých dveří.
„Oh, Hiroki, už jsi dovečeřel?“ podivil se blonďák, když vešel do pokoje. Spolubydlící však dál hypnotizoval věc ve své ruce bez jakékoli reakce.
„Co to zkou-.“
„Jak dlouho odposloucháváš Natsumi?“ skočil mu do řeči hnědovlasý kluk a otočil se na něj. Měl takový chlad v očích, až to Deidaru zarazilo.
„D-Dal jsem jí tam štěnice teprve dneska. Když byla trénovat,“ vymluvil se blonďák trochu nervózně.
„Proč?“ zeptal se s pořád stejně děsivým výrazem.
Proč? No tak, něco vymysli, přemýšlel urputně Deidara, ale pořád nemohl na nic přijít.
„P-Protože...,“ koktal. Hiroki se k němu pomalu začal přibližovat. Blonďákovi rychle bilo srdce, jak byl nervózní.
„Protože?“ zopakoval jeho slova hnědovlasý. Pořád se k němu pomalu blížil.
„Protože... Protože jsem se do ní z-zamiloval,“ řekl a trochu se začervenal.
„Oh, tak zamiloval? Máš zvláštní způsoby, ale budiž,“ pousmál se a zastavil se těstě před ním. Byl značně vyšší než Deidara, až se blonďák cítil trochu trapně.
„V tom případě se ti asi nebude líbit to, co uslyšíš,“ upozornil ho, hodil mu do ruky vysílačku a zmizel za dveřmi.
Nebude líbit? Co tím sakra myslí? ptal se sám sebe a zapnul vysílačku.
„I-Ita-chi, p-prosím...,“ slyšel dívčí hlas mezi vzdechy. Okamžitě pochopil a vypnul vysílačku. Zůstal jen tak nehybně stát uprostřed místnosti a přemýšlel nad tím, co právě slyšel. Po chvíli se vzpamatoval, schoval vysílačku pod postel a šel spát. Nemohl však usnout, pořád na to musel myslet, ani nevěděl proč. Mělo by mu to být jedno, ale i tak kvůli svým myšlenkám nemohl spát. Byl stále vzhůru, když Hiroki vešel do pokoje a také ještě slyšel, jak se něčí dveře z chodby otvírají. Byl si jist, že je to Itachi. Až dlouho do noci bděl, poté už však kvůli únavě propadl do bezesného spánku.

Další ráno bylo Natsumi dopřáno probudit se v tolik, kolik chce. Což znamená, že když si sedla na postel, ucítila z kuchyně nevábnou vůni spáleného masa.
To už Konan dělá oběd? Nezvyklý, že mě nevzbudili dřív, pomyslela si. Až poté si všimla, že spala bez oblečení. To jí připomnělo včerejší „incident“ s Itachim. Opřela dlaně o kolena a zatnula zuby.
„Jak to mohl udělat? A přitom jsem mu tolik věřila,“ řekla nechtěně nahlas. Bylo jí do breku, ale neuronila jedinou slzu. Už tolik lidí ji v životě zradilo, že se proti tomu ocelila. Po chvíli vstala a šla si do skříně vzít nějaké oblečení. Poté uklidila svůj ručník, který se válel po zemi, zpátky do koupelny a s kamenným výrazem se vydala do jídelny doufajíc, že nenarazí na Itachiho, i když to bylo velmi nepravděpodobné.
„Ah, Natsumi, už jsi vzhůru?“ všiml si jí Kisame ve společenské místnosti. „Itachi říkal, že ti není dobře, tak jsme tě nebudili,“ řekl s úsměvem. Při vyslovení jeho jména dívce přejel mráz po zádech. Nikdo si toho naštěstí nevšiml. Podívala se na něj ledovýma očima a tím mu dala jasně najevo, aby na ni už nemluvil. Pak pokračovala do jídelny, kde právě Konan chystala misky s jakousi zelenou polévkou, která nevypadala příliš vábivě, i když její aroma bylo ještě horší než vzhled. Natsumi si sedla na své místo, vzala si lžičku a začala jíst, aniž by počkala na ostatní členy, až se k ní připojí.
„Hej, Natsumi, počkej na ostatní!“ vyjela na ni modrovláska, když se vracela z kuchyně s dalšími miskami zelené polévky. Natsumi ji ignorovala a jedla dál, dokud jí to Konan neznemožnila odsunutím misky mimo její dosah.
„Neignoruj mě, jinak špatně skončíš,“ sykla vztekle modrovláska na druhé straně stolu.
„Konan... Dneska mám vážně blbou náladu, takže tě upozorňuji, že když mě budeš štvát, budeš ležet měsíc bez hnutí na posteli, tedy jestli to přežiješ,“ upozornila ji chladně. Mluvila tiše a strašidelně, což u ní byl nezvyk, protože obvykle vyhrožovala velice hlasitě za doprovodu sprostých nadávek. Konan to postřehla.
„I tak bys ale měla počkat na ostatní,“ přemlouvala ji ledovým tónem.
„V tom případě tedy vynechám oběd,“ povzdechla si a vydala se ke dveřím. U nich se zastavila a pootočila hlavu zpátky na Konan. „Stejně se to nedá jíst,“ řekla tak hlasitě, aby ji slyšela jen ona a temně se usmála. Poté odešla. Konan tam stála jako přikovaná a hleděla na dveře, jimiž před chvílí dívka odešla.
Takové temné chování. To mi ani k Natsumi nesedí, co to s ní je? pomyslela si.
Natsumi si to zamířila do Peinovy kanceláře, cestou však potkala člověka, kterého už nikdy nechtěla vidět. Zrovna vycházel z Peinovy pracovny.
„Oh, Natsumi... Už je ti líp?“ zeptal se jí Itachi s úsměvem.
„Ty máš ještě nervy na mě mluvit?! Jdi mi z očí nebo tě zabiju,“ zahrozila temně a sevřela pěsti. Měla co dělat, aby se ovládla. Chtěla projít kolem něho a vejít do kanceláře, ale Itachi ji zastavil chycením za její zápěstí.
„Nesahej na mě! Vůbec se ke mě nepřibližuj!“ zakřičela a vytrhla ruku z jeho sevření. Rychle odkráčela do místnosti a s hlasitým bouchnutím za sebou zavřela. Když se Uchiha otočil, aby odešel do svého pokoje, zjistil, že na něm visely nechápavé pohledy všech ve společenské místnosti.

„Co se děje, Natsumi? Na koho jsi křičela?“ zeptal se překvapený Pein dívky, která právě vešla. Hnědovláska přistoupila k jeho stolu.
„Máš nějaký samostatný úkol?“ zeptala se přímo. Zrzek nadzvedl jedno obočí v překvapení, že ho žádá zrovna Natsumi o úkol.
„No, možná bych něco našel. Proč tak na-.“
„Tak hledej, já počkám,“ skočila mu do řeči a opřela se dlaněmi o desku stolu. Pein tedy bez dalších otázek začal hledat v šuplatech. Vytahoval stohy papírů a skládal je po hromádkách na stůl.
„Oh, co špehování Konohy. Vyhovuje ti to?“ zeptal se jí při pohledu na popsaný papír, „nakreslíš mapu a vyznačíš cesty, kudy by se dalo nepozorovaně projít.“
„Beru, hlavně, když tam půjdu sama,“ souhlasila. „Vyrazím hned,“ oznámila a než stačil Pein něco namítnout, dveře se zavřely za jejími zády.

Poznámky: 

Hehe, doufám, že mi odpustíte za to zpoždění, ale vůbec mě nenapadalo, jak to všechno napsat Laughing out loud Tak Gomen! ^^
Teď k dílu. Myslím si, že je celkem krátký, ale ve Wordu mi to vyšlo na 2 stránky, takže cajk Laughing out loud Doufám, že jste neztratili trpělivost a pořád si to ještě někdo přečte. Další díl bude... eh, budu se snažit!! Laughing out loud

4.809525
Průměr: 4.8 (21 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Ría
Vložil Ría, Po, 2012-07-23 02:12 | Ninja už: 2334 dní, Příspěvků: 1512 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Cry FňuQ! ...Itachi, ty parchante! Laughing out loud *ve skrytu duše doufá, že to nebyl skutečný Itachi, anebo ho alespoň někdo ovládal* ...Tse... i přes mou nenapravitelnou lásku k němu, si mi ho teď pěkně znechutila Laughing out loud Ale dobrý... za pár hodin to vychladne! Laughing out loudLaughing out loud Ale čím víc tvou povídku čtu, tím víc začínám zbožňovat Deie Laughing out loud A jak koukám, tak můj "sen-alá-nápad", který mám už skoro od počátku povídky, aby byla Natsumi s Deidým, se tu páčí i dalším Laughing out loud Sticking out tongue
Super, super... Doufám, že další dílek tu bude brzo, páč se fakt nemůžu dočkat dalších dílů... i když je v nich Ití jako hajzl, tak přesto mě tahle povídka strašně pohltila! Sticking out tongue Šup, šup... piš další dílky Sticking out tongue Smiling
Kakashi YES A tenhle byl samozřejmě bombózně úžasnej! No, nic tam nebylo extrémně přehnané a bylo to prostě super (jasně, né do detailů, přeci jen číst hrozné skutky, které činí má láska... no není to zrovna to, co bych si číst přála, ale jak sem již řekla, u tvé povídky žeru každý slovo... svým způsobem!) ...Prostě 5* a megální těšička na příště Sticking out tongue

Obrázek uživatele Hanaki
Vložil Hanaki, Ne, 2012-07-22 20:50 | Ninja už: 2545 dní, Příspěvků: 157 | Autor je: Prostý občan

Jůů Laughing out loud Supér!! Chudák, co jí provedl Itachi si nezasloužila. Itachi je prostě zlej! Tak, a je to venku, nemám ráda Itachiho Laughing out loud A teď už mám i důvod, proč ho nemít ráda Laughing out loud Jinak se už těším na další dílek Laughing out loud Jsem zvědavá, co se jí přihodí na misi ^^

Moje FF:
Dívka ze Zvučné, Prolog



Obrázek uživatele HiTomi-chan
Vložil HiTomi-chan, Ne, 2012-07-22 20:33 | Ninja už: 2355 dní, Příspěvků: 1187 | Autor je: Pěstitel rýže

Jéé! Laughing out loud Další díl! On je další díl! Laughing out loud Úžasné! Laughing out loud Smiling ... Někdo už Konan musel říct, že neumí vařit. Laughing out loud Ten Itachi, zapleskla bych ho! Ona se přece hodí k Deiovi! Laughing out loud Nikdy jsem neměla Uchihy ráda... Laughing out loud Těším se na další díl Laughing out loud Smiling

Přátelé jsou jako brambory, když je sníte, tak zemřou...
Ne všichni, kdo bloudí, jsou ztraceni.
Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou..

Obrázek uživatele Kimi_Uchiha
Vložil Kimi_Uchiha, Ne, 2012-07-22 20:21 | Ninja už: 2224 dní, Příspěvků: 186 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Áa..Laughing out loud Úplne super..Laughing out loud Nevadí že je to kratšie..Laughing out loud A ani nevadí že meškáš..Laughing out loud hlavne aby bola nová časť čo najskôr..Laughing out loud