manga_preview
Boruto 11

NFFORPG - Konohagakure no Sato


.
Naše Vůle spálí všechny překážky!

.
Hokage
Hiroko Satsuma - ichi
Zástupce
Yuhi Shinzare - ichi



Konoha Keimu Butai neboli Jednotky Konožské vojenské policie je speciální útvar zabývající se jak prací pořádkové policie, tak i vyšetřováním shinobi.

Velitel

Zástupkyně velitele

Volných míst: 0

Tým 1

Sensei

Studenti

Tým 2

Sensei

Studenti

Tým 3

Sensei

Studenti

Tým 4

Sensei

Studenti

Tým 5

Sensei

Studenti

Tým 6

Sensei

Studenti

Tým 11

Sensei

Studenti

Tým 12

Sensei

Studenti

Tým 14

Sensei

Studenti

Zmražené postavy

Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!

Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám. Kakashi YES

10. 1. 2017 - Protříděno, nábor otevřen.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2017-04-26 23:51 | Ninja už: 3574 dní, Příspěvků: 1552 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Onigiri Ueda
Tým 11
Cesta
Onigiřin výraz se nezměnil. Spíše zatnula ruce v pěst ještě víc. Zvláště když Akinobu málem zmínil spratky. Tohle že byl bratr jejího otce?
Kapitán začal dávat rozkazy a nezapomínal při tom kolem sebe mlátit. Kumaru ještě poradil, kde hledat, a tmavovláska mohla opustit dusno, které sužovalo pracovnu. Ve dveřích se však ještě zastavila a úkosem na muže pohlédla. „Špinavé rodinné prádlo jste začal prát vy.“
Víc neřekla a následovala Kenza. Venku mohla konečně vydechnout. Přesto v ní stále vřela krev.
„Mě taky chtěla sežrat příšera a neječela jsem na o…“ Zarazila se. Ona vlastně na ostatní ječela. Ne když je přepadli obrovští psi. Byla nefér k Sousukemu krátce po napadení Onby. „Páni… Je tak jednoduché někoho jen tak odsoudit a dát na první dojem,“ usmála se na mladíka. „Budeme mu muset odlehčit, jak nejvíc se nám povede,“ kývla.
Přesto v ní malé semínko zlosti stále zůstalo. Co si s jejím otcem udělali?


Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, St, 2017-04-26 10:19 | Ninja už: 3083 dní, Příspěvků: 1258 | Autor je: Prostý občan

Bestie z Kasugawy

"Takže se má dobře, když nevíš o čem mluvím." Odbyl dívku Kapitán a řvoucího Takuyu si jen přeměřil znechuceným pohledem. Každopádně Kumarův varovný pohled ho částečně srovnal do latě.
"Dobrá...možná jsme vykročili špatnou nohou. Nicméně není vhodný čas ani místo pro praní špinavého rodinného prádla. Musíme jednat rychle než zase někdo zemře nebo přijde k úrazu." Řekl už mnohem vyrovnaněji.
"Dejme se do práce! Moki! Předpokládám, že jste jim situaci vysvětlil, takže odveďte ty spra... mladé shinobi na místa činu. Třeba uvidí něco, co jsme my přehlédli. Já si tu ještě musím pohovořit s Kumaru-san."
Seržant kývl a už chtěl děti vyvést z místnosti, když v tom ho kapitán zastavil.
"Počkat! Těch míst činu je moc na jeden den. Rozdělíte se a obejdete toho co nejvíce. Koho jen s vámi pošlu...už vím!"
Rychlým krokem přešel ke dveřím své kanceláře, nakoukl do chodby a překvapivě nahlas zařval. "KENZO! Kde ksakru jsi?!"
Od recepce se ozvalo vypísknutí a cinkání porcelánu.
Do kanceláře vstoupil zhruba dvacetiletý mladík vysoké postavy. Měl na krátko střižené vlasy černé jako uhel, upláclé na hlavě na patku a silné brýle které mnohonásobně zvětšovaly jeho jasně zelené oči takže působil velmi bizarním až směšným dojmem. V pravé ruce držel tác s malým šálkem. Podle vůně, jež se rozlila po kanceláři, to musela být rozhodně káva.
"To je dost! Ta káva tu měla být už před půl hodinou! Můžeš mi vysvětlil co jsi celou dobu dělal?!" Pustil se Akinobu pro změnu do něj.
Tác s kávou se roztřásl a mladík se nebyl schopný Kapitánovi ani podívat do tváře.
"J-j-já...opravoval jsem včerejší reporty po mravnostním oddělení a...a...máme lepší meče než konvice..."
"Výmluvy! Jen výmluvy! Nechápu proč si tě tu pořád držím! Kdyby jsi nevařil to kafe tak skvělé, tak už jsem tě dávno vyrazil!"
Kapitán vzal mladíkovi tác z ruky a položil ho na stůl.
"Mám pro tebe úkol! Pomůžeš Seržantovi a vezmeš tyhle mladé ninji na místa činu! Vím že ty případy znáš nazpaměť."
"A-ale já..."
"Nic neříkej a prostě jdi!"
Pan Moki se celou dobu tvářil velmi rozpačitě a trochu nešťastně si povzdech, když vyváděl mladé shinobi a Kenza z kanceláře.
Kumaru se ještě před odchodem skupiny nahnul k Onigiri a pošeptal jí.
"Zkus se optat lidí, jestli něco neviděli. Většina s námi asi mluvit nebude, ale třeba budeme mít štěstí."
Bylo mu dívky trochu líto. Věděl, že musela být z rodinného setkání velmi zklamaná. Pořád tu ale byl prostor pro zlepšení, pokud s případem nějak pohnou a ona nebude v Kapitánových očích jen malá holka.
Kumaru zůstal v kanceláři a pan Moki skupinu vyvedl z budovy a následně z celého pozemku.
Seržant si setřel pot z čela. "Eh...tak to bychom měli. Já půjdu s Takuyou-kun Kenzo, takže prosím doprovoď slečnu Onigiri."
"Hai." Hlesl Kenzo a obě dvojice se rozešly opačnými směry.
Po nějaké době rozpačitého mlčení Kenzo promluvil. "Moc se za Kapitána omlouvám. Má to v poslední době trochu těžké."
Mezitím se pan Moki dal do řeči s Takuyou. "Omlouvám se za to, co jste tam v kanceláři museli vidět. Všichni jsou v poslední době strašně na nervy a kapitán obzvlášť. Umírají mu lidé a on to nese dost špatně. Jsem si ale jistý, že nám pomůžete...cvičí vás Kumaru-san dlouho? Musím uznat, že člověk jako on dělá dojem."

Obrázek uživatele Sumita
Vložil Sumita, Út, 2017-04-25 22:38 | Ninja už: 1182 dní, Příspěvků: 215 | Autor je: Student Akademie

Kumichi Shinya
Tým 2
Ono by asi šlo v klidu míru a pokoji usnout pod velkolepou hvězdnou oblohou za doprovodu melodie zurčícího potoka a symfonie asi tak milionu cvrčků a cikád, kteří se snad dnes večer zbláznili..ale to prostě nešlo.
Shin se posadila ve spacáku a loupla pohledem po temném fleku ve tmě, u kterého předpokládala, že se jedná o Rena. ,, Hele, sice si neskutečně vážim tvé velkorysé nabídky, ale myslim, že dneska si vystačim tady s Akane."
Doufala, že to ten člověk pochopí a nechá ji spát.
Omluvně se podívala po své červenovlasé kamarádce, která se právě hrabala ze spacáku na hlídku. ,,promiiň" zašeptala protáhle a co nejpotišeji směrem k ní. Doufala, že Akane pochopí její zoufalou snahu setřást všechny a všechno, jen aby mohla spát. Předešlých pár dní toho moc nenaspala, a tak to hodlala zaříznout pořádně alespoň dneska. A to tak, že teď a tady. Znovu si lehla, popřála tiše všem dobrou noc a s vyčerpáním zavřela oči.

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, Út, 2017-04-25 21:04 | Ninja už: 1242 dní, Příspěvků: 337 | Autor je: Propadlý student akademie

Sugawara Akane
Tým 2
Tábořiště

Ještě když se červenovláska soukala do dveří stanu, ozval se zevnitř vyděšený výkřik, který způsobil, že se Akane pozadu a takřka po hlavě vykutálela ven, ale vzápětí ze dveří vyletěla Shinyina karimatka, která vyjukanou dívku málem trefila do nosu a hned za ní vylezla i její majitelka. Dívce došlo, že její kamarádka se nejspíš vylekala Renova hrůzného výtvoru na plachtě stanu - sama si ostatně byla jista, že kdyby byla zničehonic vyrušena z polospánku a ještě by jí uvítala taková obludka, byla by pravděpodobně značně vyvedena z míry.
Jenže všechno nemohla svádět na Rena. Akane došlo, že tuhle věc vlastně "stvořila" sama, když k ní chlapce přirovnala. Uvědomila si, že by někdy měla krotit svou bujnou fantazii a především své barvité vyjadřovací schopnosti.
Navíc si nebyla jistá, jestli neudělala špatně, když chudinku Shinyu vytáhla ven, protože dívka si lehla zarytě mlčíc vedle ní a vypadala, že se stejně nehodlá nijak dál zapojovat do konverzace a chce prostě jen spát. A Akane ani nepřekvapilo, že nechtěla nijak komentovat Renovu nejapnou poznámku.
Ani ostatní už nic neříkali a Ren dokonce zhasnul světlo své baterky, takže postižený plížící se netopýr definitivně zmizel do snových končin. Jen Nozomi oznámila v jakém pořadí se bude hlídat. Proti tomu, že Hanako dnes hlídat nebude Akane pochopitelně nic neměla. "Já jsem pro. Aspoň to budu mít nejrychlejš za sebou." protáhla se dívka naposledy ve spacím pytli, kde zatím příliš dlouho nebyla a začala se štrachat ven, aby se přemístila k ohništi, kde si sedla do tureckého sedu. "Po jak dlouhé době mám Rena vzbudit?" Otočila se ještě na sensei s otázkou. Sama sice byla poměrně unavená, ale dosud nebyla ve stavu, kdy by si musela oční víčka podepírat sirkami a navíc bylo docela teplo, nebe na ní majestátně shlíželo pokryté hvězdami a oheň ještě ani nezhasnul, takže do dosud řeřavých uhlíků mohla přiložit několik větví. První hlídka je holt nejlepší. A navíc... můžu vymyslet nějaký skvělý způsob, jak probudit Rena a oplatit mu netopýra! Běželo červenovlásce hlavou kromě stovky dalších myšlenek. Ale ani jedna z nich nebylo o tom, že by se něco mohlo pokazit.

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Út, 2017-04-25 20:13 | Ninja už: 959 dní, Příspěvků: 380 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Železo na prodej

Kaito Sarutobi
Bez týmu

Ulice uprostřed noci
Kaito viděl jen rudou mlhu, když se vrhnul proti pomalovanému muži. V tu chvíli nebyl schopen cítit strach a díky tomu se vystavil smrtelnému nebezpečí, protože jeho soupeř byl mnohem rychlejší a zkušenější. Proto Kaito nestihl ani zareagovat a jen pouhou náhodou nastavil oba Kunaie do správného krytu. Rána však byla silná a mladíka to odhodilo na jednu ze zdí. Ozval se tvrdý náraz a Kaito se sesul na zem neschopen chytit dech. Ze stěny, kam narazil, opadala omítka a menší kousky zdiva. Rudá mlha zmizela a Kaito ležel na zemi neschopen popadnout dech. Hlava se mu točila a jediné co mohl dělat bylo, že sledoval jak k němu přistupuje pomalovaný shinobi a chystá se ukončit jeho život. Před očima se mu objevili tváře jeho společníků.
'Gomen. Shiuto, Chouto, Uruzava-Sensei. Zklamal jsem vás. Gomen.'
Zalkal v duchu a nejdéle se zahledél na Shoutu, krásné děvče z klanu Nara. Kaito si to nikdy nepřiznal, ale vždy měl pro ni obtvlášť slabost. A tes mu to uvědomění přišlo k smíchu. I celej jeho dosavadní život mu připadal k smíchu. Vždy byl tak zaneprázdněn tím, aby byl nejlepší, že se mu život prosypal mezi prsty, jako písková zrnka a teď bylo pozdě.
Chlapec zvedl pohled do šílených očí, než dostane smrtící ránu, ale ta nepřišla. Jeho nepřítel se díval někam na střechu a poté prostě zmizel. Kaita přemohly mrákoty a zůstal ležet na zemi se zavřenýma očima. Stále byl však při vědomí a v klidu se snažil chytit dech, což se mu již dařilo lépe a lépe.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2017-04-24 22:51 | Ninja už: 3574 dní, Příspěvků: 1552 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Onigiri Ueda
Tým 11
Cesta
Onigiri se usmála, když Takuya oznámil, že jeho meč přeci jméno má. Ona se jméno svého meče měla dozvědět až po úspěšném složení chuuninské zkoušky, tak se s otcem domluvili.
Zanedlouho se rozešli s majitelem povozu a vydali se na velitelství.
To bylo velké a dívka se přistihla, že se ohromeně rozhlíží.
Čím blíže byli setkání s jejím strýcem, tím víc jí bušilo srdce. Hrozně se těšila, že pozná dalšího rodinného příslušníka.
Ze zasnění a idylek o otcově bratrovi ji vytrhnul nepříjemný hlas. Překvapeně sebou trhla, nicméně následovala všechny ostatní dovnitř.
Akinobu vůbec neodpovídal jejím představám o hodném strýčkovi. Vzhledem podoba Shinobuovi končila. Jako kdyby byl velitel policejního sboru naštvaný na celý svět.
Dívka s rozhodla mlčet, což se dělalo těžko, když se někdo začal navážet do osoby, který pro vás byla vzorem. Nejprve se jen uklonila, jenže pak se zamračila. Stiskla ruce v pěst a nepomohly jí ani Kumarovy ruce na ramenou ani Takuyv řev. „O čem to mluvíte?“

Junna Sasaki
Tým 3
Les
Shikamuro naštěstí Rikku zadržel a poslal je správným směrem. Pak zmizel. Junna se naježila a dostala tik do oka, což se jí stalo snad poprvé. Její nový tým byl prostě divný!
„To snad není pravda,“ pípla a popondala si brýle. Ten chlap jim utekl a ony nevěděly, kudy přesně jít. Nebo byl druhý východ z jeskyně přímo?
Hnědovláska zavrtěla hlavou. Nic nemohla ponechat v náhodě. „Momo-san?“ ohlédla se na malou Inuzuku. „Mohla bys s Mihim následovat senseie? Netuším, kudy šel, ale vy ho můžete vyčenichat.“ Jen na malou chvilku zalitovala, že s nimi nezůstala Naruki. Byla divná, ale její byakugan by se hodil.
„A prosím!“ připojila rychle, protože si vzpomněla, že psí dívka do všeho skáče po hlavě. „Neuteč nám! A hlavně buďte ve střehu. Oni o nás nejspíš vědí.“


Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Po, 2017-04-24 19:20 | Ninja už: 1440 dní, Příspěvků: 273 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
Tým 12
Monument
Shin si z hora přeměřil první načmáraný znak a pomyslel si ,že bývalý Hokage měl v reálu mnohem větší nos,než má jeho obří podobizna.Tokuneho zašeptání samozřejmě neslyšel,neboť byl na druhé hlavě.Když k němu Tokune přiskočil,Shin ho málem vzal štětcem po hlavě ,jak se v tu chvíli leknul.
"Mno hele Tokune."Odpověděl Shin na chlapcovi obavy."Sám z toho nemám moc radost,ale měli bychom se konečně rozhodnout...Pamatuješ si jak skončil Kenta.Nevím jak u tebe ,ale můj další sensei Sachi byl taky docela cvok.Po muničním skladu a po tomhle všem, jsem si hodně upravil názor na vedení konohy,ale pořád bych rád věřil ,že ne každý dospělý tady je zvrácený maniak ,pro kterého jsme jen zábava na pár hodin."Položil štětec do barvy a založil si ruce na hrudi,jak čekal co jeho staronový kolega odpoví.


Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, Ne, 2017-04-23 14:03 | Ninja už: 1632 dní, Příspěvků: 1182 | Autor je: Recepční v lázních

Tokune Wakamuro
Tím 12
Monument

Sedel som v oku a premýšľal nad plánom. Uvidel som Shina, ako sa pustil do maľovania Desiateho. Pozeral som na to. Nemohol som nič spraviť. No sensei nám potom oznámil, že odchádza.
To nás tu nechá len tak? prišlo mi to podozrivé. Povedal ešte, že za ním máme prijsť do Ichiraku. Spomenul som si, ako môj prvý tím vzal do Ichiraku Kenta. Teraz ale však nebol čas na spomienky. Trebalo konať. Vyšiel som z oka.
,,Shin!" šepol som. Potom som sa presunul k nemu.
,,Shin, toto nemôžme robiť... Povedal, že tá farba je zmývateľná. Tutiž to bude niekto zmývať a teda to asi nebude rozkaz z hora... Mali by sme to ísť ohlásiť," vysvetlil som mu môj plán a čakal čo povie.

I tak to nikto neotvorí, ale keby aj... Veľa šťastia...


You step outside, you risk your life.
You take a drink of water, you risk your life.
Nowadays, you just breath... and you risk your life.
Every moment now, you don´t have a choice.
The only thing you can choose is, what you´re risking it for.
I can help the people feel better and hang on a little bit more.
That´s enought reason to me.

R.I.P, Hershel Greene

I´M THE DOCTOR!
Ja to nebyl - takto vyzerám v škole

You´re goddamn right...

DC SUCKS!!!
MARVEL IS DA BEST!!!

Markimoo rocks!

So, no matter what I do, hooray for me, cause I´m a great guy? It's all good? No matter how many dogs I kill, what, I just do an inventory? And accept? I mean you backed your truck over your own kid and you accept? What a load of crap!..... No no no you know what? Why I´m here in the first place.... is to sell ya meth! You're nothing to me but customers! I made you my bitch! You okay with that? Huh. you accept? About time...
-Jesse Pinkman

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2017-04-23 00:35 | Ninja už: 3354 dní, Příspěvků: 2907 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Město Kasugawa
„Hmm... ale Aniki už má méno! Menuje se Aniki!“ prohlásil Takuya s povytažením jednoho obočí a založením rukou na prsou, jako kdyby nechápal, jak může Moki nevědět, jak se jeho meč jmenuje, načež se vesele zazubil.
Když se tým jedenáct spolu se seržantem rozloučili s obchodníkem, zamířili si to do centra Kasugawy pěšky.
Takuya, kráčící s rukama založenýma za hlavou, se po cestě rozhlížel kolem, ale to dělal spíš proto, aby se nějak zaměstnal, než že by ho to vážně zajímalo nebo si z toho snad chtěl odnést nějakou užitečnou informaci.
Zanedlouho došli až na policejní velitelství, do kterého vstoupili. Jejich další kroky je zavedli až ke kanceláři kapitána Uedy.
„Jasný!“ zasalutoval Takuya, když jim Kumaru řekl, ať nechají uvnitř kanceláře raději mluvit jen jeho. Vzápětí chlapci ale stekla pomyslná kapka po čele, když se ozval z kanceláře po zaklepání nevrlý křik a nadávky.
„To je strejda Oni-chan ňákej protivnej dědula nebo co?“ zašklebil se Takuya v duchu a vstoupil spolu s ostatními.
Kapitán ve skutečnosti vůbec žádný nevrlý dědula nebyl, jak se dalo čekat. Jeho projev tomu ale moc neodpovídal.
Když se na skupinku obořil, naskočila Takuyovi žilka na čele.
„OI! Kdo je u vás děcko dědo!? HA!? My sme ninjové a to fakt silný jasný!? Nepodceňujte nás!“ vzal Takuyův slib mlčení během okamžiku za své a černovlásek na policejního kapitána okamžitě zahulákal, co si o jeho názoru myslel.

Ren Kurogami
Tým 2
Na cestě do vesničky Izumizaki v zemi Deště
„Hm? Honto? (Hm? Vážně?) zamrkal Ren a prohlédl si svůj papírový výtvor, když mu Akane poradila, jak by ho mohl upravit, načež se jal tak učinit.
„Jak? No... to nevím, nikdy jsem postiženýho plížícího se neviditelnýho netopýra neviděl,“ pohlédl hnědovlásek na Hanako, „je přeci neviditelný!“ zazubil se.
Když se ozval ze stanu rusovlásčin řev, Ren nejprve s povytaženým obočím sledoval, jak se dívka souká ven, načež se mírně předklonil a opřel se o kolena.
„Jestli se bojíš, Shinyo-san, můžeš si lehnout ke mně,“ usmál se na dívku bezelstně.
Nozomi jim poté rozdělila hlídky a tak Ren nelenil a natáhl se.
Než zavřel oči, ještě se na Shinyu vesele zazubil, což mohlo působit na jednu stranu mile, ale na druhou i znepokojivě, načež s úsměvem na tváři usnul, jako když luskne. Bylo až s podivem, jak rychle se mu to podařilo.


Železo na prodej


„Heh!“ ušklíbl se pobaveně muž s válečným malováním, když se proti němu Kaito vrhl jako smyslů zbavený s kunaii v rukách.
Ninja se s jeho zběsilým útokem vypořádal máchnutím čepelí, kterou chlapci vyrazil oba kunaie z rukou a mrštil s ním tvrdě o zeď za ním, čímž mu vyrazil dech, načež stanul přímo nad ním, jako posel smrti.
„Řekni sbohem, spratku!“ roztáhl se muži ve tváři škleb lačnící po krvi a on se napřáhl, aby Kaita dorazil, když tu zavětřil.
Na poslední chvíli se prudce otočil a chytil Haru, která se po něm zezadu vrhla, pod krkem.
„Čokle blbej...!“ odfrkl si ninja a mrštil fenkou surově stranou.
Když už se ale chtěl obrátit zpátky na Kaita, zarazil se podruhé, načež vzhlédl.
Tenshi mezitím tasila kunai a vrhla se druhému pronásledovateli naproti, takže se oba střetly za letu ve vzduchu nad ulicí pod nimi. Kunaie o sebe zaskřípaly, pár jisker odlétlo stranou, načež oba opět přistáli tam, odkud se odrazily.
„Gh! Nehraj si se mnou!“ zaskřípal ninja vztekle zuby a chystal se proti Tenshi znovu vrhnout, ale to už za sebou zaslechl kroky Midori a prudce se otočil.
Když spatřil blížící se pěsti se vztyčenými prsty, které už znal od svých kolegů, jeho zorničky se mu zúžily a on instinktivně překřížil paže před sebou.
Prvních šestnáct zásahů schytala z velké části shinobiho předloktí, ale když se Midori napřáhla k další sérii, která měla dokončit jejích dvaatřicet úderů, muži se zablýsklo v očích a on po dívčině levém zápěstí prudce chňapl.
„Mám tě, holčičko!“ zazubil se na mladou Hyuugu vítězoslavně, zatímco její ruku svíral v ocelovém sevření. Z jeho paží se drolila hlína, která tam ještě před chvilkou nebyla, což mohlo Midori napovědět, proč neměla její technika takový efekt, jaký mít měla.
Muž se poté napřáhl zatnutou pěstí s kunaiem, aby hnědovlásce její laskavost oplatil, ale nedostal šanci. Zlomek vteřiny poté, co jeho zubící se tvář osvítila rudá záře, ho zasáhla hořící pěst, když se na scéně objevil Homura.
Jounin zasadil útočníkovi ránu tak tvrdou, že vzal muž druhou o zem, vyprskl krev s pár zuby a zůstal nehybně ležet, zatímco se Homurův žhnoucí pohled střetl s pohledem shinobiho s válečným malováním v uličce pod ním.
Ta necelá vteřina, co na sebe oba hleděli, se mohla zdát jako věčnost.
Muž, tyčící se nad Kaitem, si ale nakonec jen vztekle odfrkl a jediným odrazem zmizel.
Když to Homura viděl, oheň kolem jeho pěsti pohasl a on se narovnal. Když přejel čtveřici letmo pohledem, zakotvil s ním na Midori.
„Běž zkontrolovat Kaita, Midori,“ rozkázal jí a obrátil se na Tenshi.
„Haru, Tenshi,“ upozornil dívku na její psí společnici, která si stihla během střetu s pomalovaným nepřítelem také přijít na své.
„A hněte sebou!“ připomněl jim důrazně a sám se rozhlédl kolem. Rozsvícených světel v okolí přibývalo a spolu s nimi nežádané pozornosti.
„Tsch!“ sykl rozladěně ohnivec.


Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, So, 2017-04-22 20:35 | Ninja už: 1458 dní, Příspěvků: 496 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Miki Hakumei, tým 5

Mnul si ještě dlouho po ráně ruku a sledoval posledního na řadě. Akihiro stoupl v jeho očích, sice na tom byl podobně jako oni z hlediska nějaké té bolesti, ale přeci dal o hodně větší ránu. Tohle kdyby uměl na akademii, určitě by se mu děcka klaněla. Usmál se nad svoji idiotskou myšlenkou a zavrtěl hlavou. Pozornost přesměroval na sensei, která jaksi začala hodnotit jejich úder a pokusila se zamaskovat překvapení rány. Chvíli na ni zíral. 'Porazit strom? Jako vážně?' Myšlenky mu v hlavě vířily a převážně se týkali toho stromu. Jedinou šanci z těch tří tu měl Akihiro. Miki by určitě skončil s rozdrcenými kostmi a Naoko asi jen s pár zlomeninami, jelikož předpokládal, že už trénuje o nějaký ten pátek déle. Ale když se to vezme z druhé strany, měl velkou motivaci se zlepšit. Porazit strom jen pomocí pěsti lahodilo převelice jeho uším. Promnul si naposled bolavou ruku a vydal se za sensei. Udržoval si menší odstup tak trochu ode všech. Jeho kolegové nevypadali úplně společensky, čehož i možná litoval. Rád se bavil s novými a zajímavými lidmi.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Pá, 2017-04-21 09:57 | Ninja už: 3139 dní, Příspěvků: 468 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Yamanaka Seiji
Tým 12
Monument

Blonďatý jounin upřeným pohledem sledoval, jak se oba chlapci neochotně vydali splnit svůj úkol. Mohlo se jim to zdát nelogické, ale až budou mít svou práci hotovou, dostane se jim náležitého ocenění za vykonanou práci.
"Hej! Já si zatím skočím něco zařídit! Až to budete mít hotový, najdete mě v Ichiraku. Počkám tam na vás s obědem!" houknul ze zdola na Tokuneho se Shinem, načež jednu ruku zastrčil do kalhot a pohazujíce si mincí v ruce druhé zamířil od monumentu Hokage zpátky do vesnice.
"A nebojte! Ty barvy jsou omyvatelný!" ujistil je ještě předtím, než úplně zmizel z dohledu.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Čt, 2017-04-20 19:36 | Ninja už: 1440 dní, Příspěvků: 273 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
tým 12
Monument
Blonďák se nejdřív zatvářil pobaveně ,než úplně obrátil a začal hrozivě kázat o povinnostech ninjů."Poslední dobou tu je nějak moc názorů na život ninji...žádné pochybnosti,vykašlat se na vesnici,život lidí nemá žádnou cenu...každý má svou formu,ale všichni ji podstrkují ostatním, jako by ta jeho byla ta pravá."Pomyslel si Shin,jehož ruka se po předchozích zkušenostech s mračími se sensei nahmatala jeho katanu.
Tokune však jak se zdálo přijal rozkaz bez známky potřebného násilí a o chvíli později už šplhal po obřím obličeji Jedenácté.Shin ještě vrhnul pohled po jeho novém sensei a pomyslel si ,že jestli si z nich ten čahoun střílí,pomaluje příště jeho a vydal se začmárat obří obličeje.Popadl kyblík s barvou a štětec a vyhoupnul se na tvář Desátého."Promiň Juudaime.."Zamumlal když na vršek mužovi hlavy položil kyblík a otevřel ho.Namočil štětec do krvavě rudé barvy a zaměřil se na znaky,kterým měl obličej znehodnotit.Samozřejmě...dávat smysl budou až je spojí s Tokuneho.A to už bude dílo na světě.Shin si povzdechl,hodil další zamračený pohled na blonďáka a udělal první tah,hezky přes mužovo čelo.


Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, Čt, 2017-04-20 15:01 | Ninja už: 1632 dní, Příspěvků: 1182 | Autor je: Recepční v lázních

Tokune Wakamuro
Tím 12
Monument

Sensei povedal, že to je rozkaz z hora na otestovanie loajality. Hlavu som obrátil smerom k Shinovi. Kútikom oka som sa potom vrátil k senseiovi. Pomaly som prikývol.
,,Fajn..." povedal som a zobral som kýbeľ farby a štetec. Postavil som sa na skalu a vykročil som hore. Monument bol veľmi vysoký, a bolo zvláštne chodiť po tvári vytesanej do skaly, ako nejaký mravec. Obzeral som sa za senseiom. Bol som už takmer na vrchole a zastavil som sa pri oku Jedenástej. Sadol som si doň a premýšľal čo urobiť. Rozhodne som nechcel monument zničiť čas mi bežal a ja som potreboval niečo vymyslieť. Čakal som, či sa objaví Shin.

I tak to nikto neotvorí, ale keby aj... Veľa šťastia...


You step outside, you risk your life.
You take a drink of water, you risk your life.
Nowadays, you just breath... and you risk your life.
Every moment now, you don´t have a choice.
The only thing you can choose is, what you´re risking it for.
I can help the people feel better and hang on a little bit more.
That´s enought reason to me.

R.I.P, Hershel Greene

I´M THE DOCTOR!
Ja to nebyl - takto vyzerám v škole

You´re goddamn right...

DC SUCKS!!!
MARVEL IS DA BEST!!!

Markimoo rocks!

So, no matter what I do, hooray for me, cause I´m a great guy? It's all good? No matter how many dogs I kill, what, I just do an inventory? And accept? I mean you backed your truck over your own kid and you accept? What a load of crap!..... No no no you know what? Why I´m here in the first place.... is to sell ya meth! You're nothing to me but customers! I made you my bitch! You okay with that? Huh. you accept? About time...
-Jesse Pinkman

Obrázek uživatele Monkey D. Kikul
Vložil Monkey D. Kikul, St, 2017-04-19 18:53 | Ninja už: 2738 dní, Příspěvků: 263 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Prostý občan

Tenshi Inuzuka
Tím 1
Urukawa

Vytie sa aj naďalej ozývalo slabo osvetlenými uličkami Urakawy. Tenshi sa v psychickom rozpoložení dokonca rozšírili zreničky na maximum, jej zelené oči pohltila záplava temnej čierňavy. Všetky zmysly pracovali obom na plné obrátky. Červenovláska vycítila útok jedného z nepriateľov a okamžite na neho reagovala vytiahnutím vlastného kunaia. Oceľ sa stretla s oceľou a na pár sekúnd lietali iskry. Tenshi na chlapa divoko vrčala a tesáky sa jej výrazne pretiahli. Celkovo pôsobila zdivočeným dojmom. Jej zreničky sa teraz zúžili a prenikavo hľadeli spriama do tých mužových. Dievča bolo v tak hlbokom zvieracom rozpoložení, že si Midorin útok všimla až na poslednú chvíľu. Nijak na neho nereagovala.
Haruin pohľad a pohybovanie sa zmenilo tiež, ale nie tak výrazne, ako u Tenshi. Muž ju s prehľadom odignoroval a rovno sa vrhol po rudovláske. Bolo jasné, že o nej vedel, mala však pocit, že ju nepovažoval za hrozbu. Potichu zavrčala, avšak nezaútočila na neho. K tomu sa odhodlala Midori. Fena sa sprudka otočila o 180 stupňov a rozbehla sa na pomoc Kaitovi. Druhý nepriateľ by o nej nemal ani vedieť. Bežala rýchlo a potichu. O niekoľko sekúnd bola u nich a s odrazom sa vrhla chlapovi priamo na krk - chcela využiť jeho nepozornosť. Niečo jej však nepripadalo normálne na Kaitovi, ktorého jedným okom zahliadla pred chlapom, držiac dva veľké kunaie v rukách a útočiac na neho. Jeho oči hovorili o neobvyklej túžbe po krvi.

Som späť, bojte sa ^_^

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, St, 2017-04-19 10:07 | Ninja už: 3139 dní, Příspěvků: 468 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Torashi Hanako
Tým 2
na cestě do vesnicky Izumizaki

Sotva se vzpamatovala z šoku, který jí přivodilo zjevení stanu v tábořišti, zaplavily ji rozpaky z myšlenky na to, jak by vlastně měla spát.
Opodál ohniště si pečlivě rozbalila svůj spacák, načež se na něj dlouze zadívala, zatímco jí červeň stoupala do světlých tváří.
Jak moc by se vlastně měla svlékat při spaní venku? Počasí bylo teplé, její spacák taky, určitě by jí tak stačilo tričko a spodní prádlo, jenomže-
Hanako v mžiku nabrala o několik odstínů sytější rudou při představě, že by se tu přede všemi měla vysvléknout jen do proužkovaných kalhotek a trička. Něco takového bylo nemyslitelné, i kdyby tu byly jen samé dívky, jenomže ke všemu tu byl Ren... Rudovláska koutkem oka loupnula pohledem k mladíkovi, který seděl ve svém spacáku a nevnímaje okolí něco horlivě tvořil. Vzápětí jí zrudnuly i uši a vlasy se rozhořely palčivou stydlivostí.
Ne! Tohle nepřicházelo v úvahu! Svlékne si prostě jen vestu a- a to bude stačit.
Sama pro sebe rázně kývla hlavou na souhlas, že sundání vesty bude naprosto dostačující, načež se vytáhla na nohy a rychle ze sebe zelenou vestu stáhla. Ihned na to si však celá nesvá popotáhla tmavou mikinu, která i přes volnost nedokázala plně zakrýt její hrudník, který byl po matce hojně obdařený. Hanako se na okamžik se skeptickým pohledem zadívala na svá prsa rýsující se pod látkou, zatímco si v myšlenkách představovala, nakolik by to bylo jednodušší, kdyby měla prsa jako Nozomi-sensei. Ta se nijak výrazně obdařená nezdála, což se Hanako zdálo ideální. Nebylo se alespoň za co stydět. Když se konečně usadila a uvelebila ve svém spacáku, překvapil jí Renův výtvor se zvláštním dotazem. Hanako klesla hlava samovolně do strany, zatímco sledovala pohyb znetvořeného netopýra na stěně stanu.
"Jak se může postižený netopýr plížit?" vypadlo z ní tázavě. Vteřinu na to však sebou prudce trhnula a polekaně zamrkala, když se ozval hrdelní výkřik Shin.

Yamanaka Seiji
Tým 12
Monument

Razantní odmítnutí jednoho a opatrné oťukávání druhého Seijiho docela pobavilo. Opatrnost nebyla ke škodě, alespoň ne v jejich povolání, nicméně odmítnutí uposlouchnout jeho rozkaz bylo na pováženou. Ačkoliv ho to vlastně příliš nepřekvapovalo. Dnešní genini byli přeci jen odrzlejší, než když byl sám v jejich věku. A že to nebylo zase tak dávno. Ovšem Seiji nebýval jen tak nějaký student nebo genin, jež by se ztratil mezi ostatními studenty.
"Vaše opatrnost se mi líbí," konstatoval s koutkem stočeným do úsměvu, který však vzápětí zmizel a v jeho obličeji se rozprostřel vážný, přísný výraz, přičemž si oba mladíky přeměřil pohledem.
"Rozkaz je ale rozkaz. A jestli jste ninjové, víte moc dobře, co se od vás očekává," překřížil si paže přes hrudník. Celá atmosféra tak výrazně zhoustla, jak se kolem Seijiho rozprostřela autoritativní aura.
"Je to rozkaz shora. Hokage si chce otestovat loajalitu a všímavost několika ninjů ve vesnici a vy jste dostali za úkol jí s tím pomoct. Jste tu od toho, abyste zadání mise splnili bez zbytečných řečí nebo zpochybňování způsobů, jakými naše Hokage řeší vnitřní záležitosti. Takže se koukejte sebrat a jít udělat, co jsem vám řekl," tyčil se nad nimi jako kobra.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Út, 2017-04-18 19:12 | Ninja už: 1440 dní, Příspěvků: 273 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
Tým 12
Monument
"To mi ani nepřipomínej."Zakřenil se Shin a možná by v rozhovoru pokračovali dále,ale ten blonďatý týpek se jim v zápětí představil jako jejich sensei.Shin si ho prohlédnul od prstů na nohou k jeho blonďaté čubřině."Když už nic, alespoň není opitý a nevypadá ,že by chtěl do minuty zdrhnout z vesnice a kolem sebe házet blesky...."
Pak jim ale blonďák vysvětlil co bude jejich mise."To jsi řekl předčasně Shine,určitě je taky na mol.."Vynadal si v mysli menší blonďák.Tokune to kategoricky odmítnul,ale Shin to chtěl zkusit trochu jinak.S nejistým úšklebkem se prostě zeptal muže před ním ,zda-li je to nějaký žert, nebo vážně očekává,že udělají takovou lumpárnu.


Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Út, 2017-04-18 14:19 | Ninja už: 3083 dní, Příspěvků: 1258 | Autor je: Prostý občan

Bestie z Kasugawy

Pan Moki si se zaujetím prohlédl Takuyův meč. Pokud tato zbraň byla skutečně výtvorem sedmiletého dítěte, pak byla úctyhodná i přes fakt, že byla nedokonalá.
"Jsem si jistý, Takuyo-kun, že jsi se od svých sedmi let zlepšil a v budoucnu vytvoříš úctyhodné zbraně které si i možná zaslouží jméno." Řekl chlapci a musel se usmát nad dívčinou poznámkou o nerozbíjení mečů.
Cesta všem ubíhala a za několik hodin se dostali na rozcestí, kde se jejich cesta a cesta majitele povozu rozcházela.
"Obchod s oblečením je na západě, pro mě je výhodnější objet město, než to zkoušet skrz, ale máte to jen kousek..." Loučil se starý majitel povozu.
Měl pravdu, do města a tedy do jejich konečného cíle to byly necelé dva kilometry.
Kumaru muži zaplatil, popřál šťastnou cestu a skupina se tak mohla vydat pěšky směrem k městu.
Předměstí Kasuqawy tvořily především statky chovající skot a malé vilky s pozemky bohatších občanů města.
Čím více se skupina blížila, tím více míjeli obytných sídlišť a vysokých několikapatrových domů. Město samotné ale vypadalo klidně a na hlavní ulici nebylo nějak extra moc rušno.
Jejich konečnou destinací byla vila obehnaná vysokou, zhruba dvoumetrovou, zdí s ostnatým drátem. Ta překvapivě patřila místnímu policejnímu sboru a ne starostovi města.
Pan Moki zazvonil na malý zvoneček u kovové mřížovité branky a chvíli čekat. K brance během chvilky doběhl mladý policista v modré uniformě.
"Vítám Vás zpět Moki-san! Kapitán bude rád, že už jste zpátky." Spustil trochu zadýchaně, otevřel jim branku a pustil je dovnitř.
Policejní ústředí připomínalo spíše výcvikový tábor. Na levé straně pozemku byly nejspíše ubytovny, na té pravé cvičiště a cesta uprostřed vedla k ústředí samotnému. Cestu lemovaly dekorativní květiny, lavičky a fontány.
"Hmm...vypadá to, že sbor se asi nemá špatně." Neodpustil si poznámku Kumaru.
"Ano, starosta nám zajišťuje dost peněz, pravda." Uznal Seržant a pokračoval v rázné chůzi po kamenité cestičce.
Přízemí policejního ústředí tvořila recepce a prostorná vstupní hala s mramorovou podlahou. Na konci haly se nacházely schody vedoucí vzhůru po kterých pan Moki vyvedl skupinu do čtvrtého patra, kde měl Kapitán Ueda kancelář.
Před vstupními dveřmi kanceláře samotné byla malá čekárna a znovu recepce. Jen u téhle nikdo nestál, čekárna tak byla úplně prázdná. "Hmmm...uvnitř budu radši mluvit jen já, rozumíte?" Řekl Kumaru studentům tiše, než vejdou dovnitř.
Seržant si povzdechl jako by ho mělo čekat něco strašlivého a zaklepal na dveře kanceláře.
"Ksakru kdo je to zas teď?!" Ozval se hluboký nevrlý hlas z místnosti za dveřmi. "Tak na co tam čekáte, pojďte dovnitř, nemám na vás celý den ať už je to kdokoliv!"
Seržant na sucho polkl, vzal za kliku, otevřel dveře a vešel do místnosti.
Za tmavě hnědým mahagonovým stolem seděl zhruba třicetiletý černovlasý muž oblečený v kimonu též černé barvy. Jakmile spatřil pana Mokiho a jeho doprovod, okamžitě vstal.
"Jsem rád že jste zpátky Moki, ale co jste to udělal?! Žádal jsem o ninji, ne o ozbrojená děcka!" začal muž teatrálně rozhazovat rukama.
Když ale vešel do místnosti Kumaru, musejíc se ve dveřích sehnout, Kapitán se trochu uklidnil.
"No, aspoň někdo tu dělá dojem."
"Hmmm...mé jméno je Kumaru, jsem jounin z Konohagakure no Sato a tohle jsou moji žáci Takuya Riko a Onigiri Ueda."
Kapitán jména přešel jména jakoby bez zájmu, ale u zmínění Ueda zpozorněl a dívku si začal přísně měřit.
"Ano, má neteř. Pověz mi Onigiri, jak se má bratr? Pořád utíká od svých povinností jako vždy?" Zeptal se Kapitán trochu útočně.
Kumaru udělal krok vpřed a položil dívce své velké ruce ochranitelsky na ramena.
"Hmm...Osobně jsem je vycvičil a za jejich schopnosti ručím...kapitáne." Řekl a dal si záležet, aby poslední slovo vyznělo dost pochybovačně.

Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, Út, 2017-04-18 08:40 | Ninja už: 1632 dní, Příspěvků: 1182 | Autor je: Recepční v lázních

Tokune Wakamuro
Tím 12
Monument

Stál som u muža, no potom som zo zadu počul známy hlas. Otočil som hlavu a k mojej nemalej radosti to bol Shin. Mierne som sa pri pohľade naňho pousmial. Vyzeral zdravšie ako vtedy, keď som ho videl naposledy. Sensei, ako nám už stihol vysvetliť, nám povedal, že sme tu konečne obaja.
Takže sme opäť spolu v tíme! Aj keď asi len dočasne, pomyslel som si.
,,Ahoj, kamoško, tiež som ťa nevidel od tej noci," odzdravil som mu, pričom som zaspomínal na koniec tímu 26. Sensei nám potom zadal prvú úlohu. Pomaľovať tvár hokage. Od začiatku sa mi to nezdalo a premeral som si senseia. Dal nám vedro s farbou.
,,Toto nieje úplne... Správne. Nieje to správne, toto nebudem robiť," ohradil som sa, kedže to bolo proti mojim morálnym zásadám. Naviac, nebolo to trestné? Išlo predsa o zneuctievanie hokage. Prišla tá úloha od vedenia?

I tak to nikto neotvorí, ale keby aj... Veľa šťastia...


You step outside, you risk your life.
You take a drink of water, you risk your life.
Nowadays, you just breath... and you risk your life.
Every moment now, you don´t have a choice.
The only thing you can choose is, what you´re risking it for.
I can help the people feel better and hang on a little bit more.
That´s enought reason to me.

R.I.P, Hershel Greene

I´M THE DOCTOR!
Ja to nebyl - takto vyzerám v škole

You´re goddamn right...

DC SUCKS!!!
MARVEL IS DA BEST!!!

Markimoo rocks!

So, no matter what I do, hooray for me, cause I´m a great guy? It's all good? No matter how many dogs I kill, what, I just do an inventory? And accept? I mean you backed your truck over your own kid and you accept? What a load of crap!..... No no no you know what? Why I´m here in the first place.... is to sell ya meth! You're nothing to me but customers! I made you my bitch! You okay with that? Huh. you accept? About time...
-Jesse Pinkman

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Po, 2017-04-17 21:11 | Ninja už: 959 dní, Příspěvků: 380 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Naoko
Tým 5

Cvičiště
Když dívka vylezla z poza stromu, byl na řadě s ránou Akihiro, ale moc dobře si uvědomovala, že Miki na tom byl podobně jako ona. Stále si držel ruku, kterou praštil do Suzumina břicha a rozhodně své emoce nijak neukrýval, jako Akihiro, který se stále tvářil nezaujatě. Naoko sledovala, jak se chlapec postavil a snažila si tu pozici zapamatovat. Sledováním zkušenějšího kolegy chtěla okoukat vše, co by ji mohlo pomoci, i přes to, že její styl byl úplně odlišný. Naoko moc dobře věděla, že je Akihiro starší a zkušenější, ale i tak zatajila dech ve chvíli, kdy rána dopadla. Jí by takový úder donutil zvracet krev, ale Suzume vypadala, že jí to jen trošku překvapilo. To samé se dalo říct i o Akihirovi, protože Naoko neušla ani jeho grimasa.
'Má vůbec smysl se o něco takového snažit? Vždyť na to ani nemám postavu, abych dala takovou ránu. Do čeho sem se to zase upsala...'
Kvůli masce nebyl vidět její skeptický výraz. Když Suzume zhodnotila situaci její skepse se prohloubila.
'Prorazit rukou strom...jo..jasně...'
Nahlas se však vyjadřovat nechtěla a tak se jen rozeběhla za Suzume. Možná se to nezdálo, ale už nebyla geninem, který právě vyšel z Akademie a její fizička byla hodně dobrá. Díky jejímu tréningu akrobacie byla mrštná jako kočka a dokázala se vyhnout většině ran, které by jí jinak nutili do bloku. Navíc hodlala Suzumino tempo vydržet, i kdyby měla padnout vysílením. Zahambit se před Akihirem nebo Mikim bylo poslední, co by chtěla. U Suzume to bylo jiné, protože ta měla moc dobrý přehled i o věcech, které by Naoko nejraději utajila všem.

Obrázek uživatele Sumita
Vložil Sumita, Po, 2017-04-17 18:45 | Ninja už: 1182 dní, Příspěvků: 215 | Autor je: Student Akademie

Kumichi Shinya
Tým 2
Shinya spokojeně oddechovala čekajíce na poslední okamžik těsně před tím, než úplně usne, zvenku se ozíval už jen tlumený smích.
Z jejího poklidného večerního relaxování ji vyrušily jakési podivné zvuky. Opatrně pootevřela jedno oko a to co viděla na stěně svého stanu ji tak vyděsilo, že se s výkřikem prudce posadila a vytřeštěnýma očima hleděla na to zjevení. Po stanové plachtě tančil černý stín ve tvaru něčeho okřídleného a vytvářelo to děsivé pohybové kreace, Shinya se v tu chvíli prostě hrozně lekla, a to i sama sebe, resp. svého vlastního výkřiku. Chytla se za ústa a chvíli zůstala tiše sedět, slyšela výraznéý Renův smích, který byl stále prolínán snahou o strašidelné zvuky. Rozdýchávala tenhle zatím asi největší trapas za tuhle misi a modlila se, aby to nikdo neslyšel. V tu chvíli se vchod u stanu rozevřel. Shinya si rezignovaně povzdecha a čekala na první hloupou poznámku.

Jít spát ven pod širák? Proč ne, horší už to nebude.. zauvažovala Shinya hrabající se ze stanu i se spacákem za svou podložkou/karimatkou/jaktomuříkat, která chvíli před tím proletěla vchodem ven stále rudá jako rajče. Z tohohle jejího bubákování jí bude trapně ještě dlouho..,,Tak jo, už se hrabu, už padla rosa?" hodí dotaz to černé tmy, kde krom Renova šaškování nebyly vidět pořádně ani obrysy, co se Rena týče, Shin začalo hryzat svědomí, jestli udělal dobře s odkladem vražedného řádění na další den. Vyčerpaně sebou dnes snad už naposledy plácla na zem vedle Akane, má se zvednout a dodělat toho člověka teď, aby je už konečně nechal žít pod tou krásnou noční oblohou? Už jí tak trochu docházely poslední nouzové zásoby trpělivosti. Ale to nebe..dokáže přivést na jiné myšlenky, které následně vezme na bobovou dráhu mezi hvězdy..,,Brou" šeptla Shin ještě předtím, než se jí podařilo upadnout nadobro do říše snů.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2017-04-17 15:17 | Ninja už: 3574 dní, Příspěvků: 1552 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Nozomi Okazaki
Sensei týmu 2
Les
Nozomi skryla úsměv za knihou, nenápadně pozorujíc své svěřence. Budování týmových vztahů bylo pro pozorovatele vždy velmi zábavné. Ren ji vlastně bavil ze všech nejvíc. Byl jako z jiného světa a na vše se snažil dívat z roztodivných úhlů. Rozhodně ji zajímal jeho styl boje.
Shinya jí na druhou stranu připadala jako naprosto normální dívka, která Renovu zvláštní náturu nepobírala. Akane byla usměvavá dívka, která se vždy snažila ze situace vytěžit alespoň nějaké klady. A Hanako svou roztomilostí překonávala kohokoliv, koho žena znala.
Zvědavě povytáhla obočí, všímajíc si Shinyina stanu a různě reakce.
„Hanako, nikdo neřekl, že si musíme vzít stany. Podívej, třeba já budu spát jen ve spacáku pod širákem,“ uklidňovala ji, ukazujíc na svůj spací pytel, do nějž nakonec zalezla.
„Rozdělíme si hlídky. První si vezme Akane, druhou Ren, třetí já a poslední Shinya. Hanako se dnes vyspí, protože trénovala. Nějaké námitky?“

Onigiri Ueda
Tým 11
Cesta
„Onbaacký šermíř?“ zamrkala dívka a představila si obrovské zvíře ve zbroji válečníků bushi, obřadně tasícího katanu. „To přeci nejde, ne, ne, ne,“ zaháněla obraz rukou.
Ani Kumaru nesouhlasil a tmavovlásce rozhodně připadala pravděpodobnější jeho teorie, ač byla stejně znepokojivá. „To je pravda,“ přitakala. „Svět je velký a technik je bezpočet.“
Moki si následně všiml Takuyova meče a kunoichi poskočilo srdce radostí. Byla ráda, že se o kamarádův výtvor konečně někdo zajímá nějak pozitivně. Tedy alespoň tak jí seržant připadal.
Geninova průprava ji však zděsila. „Je skvělý, Takuyo, a rozhodně silný, ale žádné katany se tady rozbíjet nebudou, jasné?“ zaúpěla při vzpomínce na zničený bokken. Když chlapec zvládl rozflákat dřevo dřevem, co by tak Aniki provedl s její katanou?


Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Po, 2017-04-17 14:44 | Ninja už: 3139 dní, Příspěvků: 468 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Yamanaka Seiji
Tým 12
skála s hlavami Hokage

Když se do jeho zorného pole dostal černovlasý mladík, Seiji jeho přibližování se sledoval pouze koutkem oka. Na pohled se tak zdálo, že jej vůbec nevidí, ani nevnímá jeho přítomnost. Ale i přes minimální pozornost, jakou mu Seiji věnoval, měl naprosto perfektní přehled o jeho pozici i pohybech.
"Hledáš Seijiho, jo?" zeragoval na otázku, kterou mu Tokune položil, jakmile se u něj zastavil a s důležitou odmlkou, jako by velmi vážně zvažoval svou odpověď, dále pokračoval v přehazování mince ve dlani.
"Tak to-" nádech k odpovědi přerušil příchod druhého chlapce, který začal okamžitě hulákat na černovláska. Seiji vydechl přebytečný vzduch plic, zatímco otočil hlavu k nově příchozímu. Jeho okázalá ignorace mu však na rtech vyloudila akorát tak poťouchlý úšklebek.
"Konečně jste tady, vy dva," přehodil naposledy minci v dlani, pevně ji sevřel v pěsti a tu schoval do kapsy tmavých kalhot. Zároveň se ramenem odlepil od skály a napřímil se před oběma mladíky.
"Jsem Seiji. Váš nový, dočasný sensei. A tohle-" zalovil v náprsní kapse svojí vesty.
"-je váš první úkol," natáhnul k oběma ruku, ve které držel dva útržky papírku. Na obou byly napsány tři různé znaky.
"Chodit po pevných předmětech díky chakře už umíte, ne? Takže si tohle vemte, dojděte si pro kýble s barvou a na přeskáčku tyhle znaky opíšete. Přímo támhle," ukázal směrem nad sebe, kde byl monument současné Hokage.
"Pořádně přes celý obličej, počínaje od tebe," podíval se na Tokuneho.
"A čitelně. Žádná flákárna. Máte na to hodinu. Kdo to nestihne, půjde pomáhat k seniorům, dokud se vaši senseiové nevrátí z mise," oznámil jim s rukama opět zastrčenýma v kapsách a ledabilým úsměvem na rtech.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2017-04-16 20:34 | Ninja už: 3354 dní, Příspěvků: 2907 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Na cestě do Kasugawy
„A proč by jako nemoch? Chmpf...“ našpulil Takuya uraženě rty a se založenýma rukama na prsou uhnul pohledem poté, co Kumaru jeho teorii tak rychle zavrhl.
Když vysoký shinobi ale zmínil možnost, že se může jednat o ninju, černovláskovi se zajiskřilo v očích.
„Yosh! Takže to furt může bejt nukeňák že jo!? To je bomba!“ zatnul zapáleně pěsti, představující si sám sebe, jak svádí s tím ničemou lítý duel, ze kterého vyvázne jak jinak, než jako vítěz a vzestupující hvězda ninja světa.
„Huh?“ vytrhl ho však vzápětí ze zasnění Mokiho dotaz, „sou da! (Přesně!) přikývl okamžitě a široce se zazubil. „Hustej co!? Dělal sem ho když mi bylo sedum!“ prohlásil Takuya hrdě a vytáhl Anikiho z pouzdra na zádech, aby na něho seržant lépe viděl. Už na první pohled bylo znát, že si s těmi sedmi lety Takuya nevymýšlel. Do nějaké precizní kovařiny měl Aniki vážně daleko. Slušný kovář by se patrně styděl něco takového vůbec kdekoliv prezentovat. Meč ale i tak pořád působil jako zbraň, mající svou bitevní hodnotu. Jeho design byl výjimečný a čepel na běžné poměry také.
„Sice neni tak vostrej jako ňáká katana nebo tak ale zato se jen tak nerozbije! To spíš by von rozbil tu katanu, hehé!“ zakřenil se černovlásek a potěžkal svůj meč hrdě v rukách.


Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, Ne, 2017-04-16 17:20 | Ninja už: 1242 dní, Příspěvků: 337 | Autor je: Propadlý student akademie

Suzume Adi
Tým 2
Tábořiště

K Adiině zájmu o to, jak se z ubohé kunoichi stalo potoční strašidlo se přidala i sensei, které zřejmě nasupená dívka nemohla neodpovědět a tak prohodila něco o své nešikovnosti a o tom, že jistí lidé se tím dokáží pobavit, přičemž směrem k nevinně se šklebícímu Renovi vrhla tak vražedný pohled, že by o něj šlo nakrájet cibuli.
Navíc se den začal pomalu chýlit ke svému konci, takže Nozomi zavolala Hanako, která se pořád pachtila s tréninkem chůze po stromech a zavelela ke spánku. Shinya si s sebou jako jediná vzala i stan, do kterého se teď mlčky nasoukala, zatímco ostatní si vybalili svoje spacáky pod šeřícím se nebem.
Červenovláska se neobtěžovala s takovými věcmi jako převléci se - ostatně, kdyby na ně někdo v noci zaútočil, asi by proti němu nechtěla bojovat ve spodním prádle nebo v pyžamu. Místo toho se zaujetím sledovala, co to zase Ren vyvádí, když vytáhnul baterku a začal na plachtě stanu vytvářet stínovou potvoru k níž ho Adi přirovnala, když jí vyděsil. "Rene, ty seš fakt magor! Myslim, že jeho končetiny nejsou zkroucený v dostatečně trčícím úhlu." prohlásila červenovláska se smíchem. A za chvíli už se smála tak, že se s ní spacák otřásal jako kukla s posmrtnými křečemi. To nám ta mise začíná docela zábavně. Co taky čekat, s tímhle pošukem. pomyslela si mezi jednotlivými záškuby a pak se odkulila ke dveřím Shinyina stanu a nakoukla dovnitř.
"Shin? Nechceš jít taky spát ven? Vypadá to, že bude hezky a je tu docela bžunda." promluvila na kamarádku v přítmí stanu, protože jí přišlo jako škoda, aby byla jediná oddělená.

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, So, 2017-04-15 18:29 | Ninja už: 1440 dní, Příspěvků: 273 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
ulice vesnice-monument
Shin si to vykračoval po zaprášené ulici a nepěkně zavrčel,když do něj nějaký neurvalý muž vrazil.Moc dobře se nevyspal a zatím ho ráno nepřesvědčilo,že by se mu měla nálada zlepšit.Otřásl se ,když si vzpomněl na včerejší události ve sklepení se Sachi-senseiem.Nakonec ještě ráno našel na dveřích lístek,že je zase předělen do jiného týmu.V lístku též stálo ,že se jedná o tým 12 a místo setkání je pod monumentem,kam Shin právě mířil.
Měl rád ty obří tváře v kameni,bylo na nich něco uklidňujícího.Když vyšplhal po schodech nahoru všimnul si známé čubřiny patřící jeho bývalému kolegovi Tokunemu."Zdarec Tokune!Co tu děláš?Myslel jsem si ,že se ještě válíš v nemocnici."Zahlaholil na mladíka a vcelku ignoroval nějakého blonďatého týpka,se kterým se Tokune vybavoval.


Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Pá, 2017-04-14 12:45 | Ninja už: 3083 dní, Příspěvků: 1258 | Autor je: Prostý občan

Bestie z Kasugawy

Onigiri se zeptala pana Mokiha, jak jejich cíl vypadá. Pan Moki už se nadechoval k odpovědi, když v tom přišel Takuya s vlastní teorií.
Kumaru si povzdechl a plácl se do čela. Myšlenkové pochody toho chlapce pro něj i teď byly pořád záhada.
"Co je Onbaa?" Zeptal se Moki trochu zmateně.
"Hmmm...velký bílý chlupatý tvor. Humanoidního typu, řekl bych. Velmi vzácný. Ale to neřešte. Drtivá většina lidí se s ním nesetká, takže je velmi nepravděpodobné, že by něco takového běhalo po městě a využívalo předměty jako meče." Vysvětlil Kumaru a rovnou zpochybnil Takuyovu bláznivou teorii.
Seržant si odkašlal, setřel pot z čela a dal se do řeči.
"Rád bych vám přiblížil, co to vlastně je, ale nejsem si jistý, jestli to dokážu dobře popsat. Podle mé teorie je to člověk...jen netuším jak moc. Připomíná stín. Rychlý a silný stín. Když se k vám dostane máte štěstí, když skončíte jen se zlomeninami. A rozhodně dokáže vaši zbraň obrátit proti vám jak jsem měl možnost nedávno vidět."
"Hmmm...nezapomínejme na možnost, že to pořád může být ninja. V naší profesi existuje mnoho triků a technik. Pokud byli nějací lidé zavražděni, rozhodně se musíme podívat na místa činu."
Prozradil Kumaru své dojmy a snažil se udělat si ve voze větší pohodlí, jen se mu to moc nedařilo.
"Kapitán vám jistě dovolí místa činu navštívit." Přisvědčil Seržant a jeho mocný knír jakoby přikývl s ním.
"Máš zajímavý meč Takuyo-kun. Ten sis vyrobil sám?" Obrátil Moki svou pozornost na Takuyu a změnil tak téma.

Obrázek uživatele Mon
Vložil Mon, Pá, 2017-04-14 12:30 | Ninja už: 3073 dní, Příspěvků: 328 | Autor je: Prostý občan

Rikku Sato
Tím 3
Okolie jaskyne

Odhodlaná vyriešiť celú situáciu horkou hlavou a v súlade s myšlienkou "nejak bolo, nejak bude, treba sa len do toho pustiť", nedbala na slová svojich kolegýň. Len škoda, že jej plán narušil sensei. Alebo vlastne ešte šťastie, lebo ktovie, kam by sa odtrepala. Prekvapene zažmurkala, keď ju niečo v jej chôdzi zastavilo a v dôsledku zotrvačnosti sa naklonila mierne dozadu, lebo jej nohy ešte pokračovali v ceste, kým jej horná časť tela zostala stáť v dôsledku senseiovho zásahu. Ako ju natočil na správny smer, zažmurkala prekvapene a po chvíľke sa zahanbene zasmiala.
"Jasné, jasné, ja som to vedela," prehovorila, pričom na tvári sa jej zjavil seriózny výraz. Až na to, že jej viditeľne trhalo kútikmi, ako sa snažila nesmiať na vlastnej chybe. "Len som vás skúšala," nevinne sa usmiala na senseia a svoje kolegyne.
"A-" Zdvihla ukazovák, že sa ide niečo spýtať, ale to už sensei zmizol. S otvorenými ústami, nachystaná vysloviť tú otázku, prekvapene zažmurkala na prázdne miesto, kde pred chvíľou stál sensei."Okej," prehovorila pomaly a otočila sa k zvyšku tímu. "Taaakže... Máte nejakú predstavu, kde to je? Alebo... By nám mohol pomôcť..." Pohľad jej padol na nie tak obyčajného psa."On?" Spýtavo sa zadívala na Junnu a Momo.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Pá, 2017-04-14 03:57 | Ninja už: 959 dní, Příspěvků: 380 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Shikamuro Nara
Sensei Týmu 3

Okolí jeskyně
I přesto, že Shikamuro vypadal, že ignoruje okolní svět, jeho ruka vystřelila a chňapl Rikku za límec, jak vyrazila na špatnou stranu a ladně ji otočil na správnou stranu, jako kdyby ani nic nevážila.
"Tudy."
Pravil sladce, ale když se nikdo neměl k odchodu, krom Rikku, která neměla tušení kam jde, povzdychl si a protáhl si dřevěnou protézu, kterou měl místo ruky.
"Jak Juuna správně řekla, ti lotři mají v držení děti těch přepadených obchodníků a nechceme, aby se jim něco stalo, že? Takže, co kdybyste začali hledat ty jeskyně? A neřekl bych, že máme moc času."
Po těch slovech se bez varování probleskl a byl ten tam.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, St, 2017-04-12 08:42 | Ninja už: 1702 dní, Příspěvků: 650 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Midori Hyuuga
Tým 1
Železo na prodej

Celkem zmateně zpozorovala Tenshiino nadšení, když přišla zmínka na Homuru. Druhá dívka asi stále ještě žila v domnění, že jakmile dorazí ohnivec, bude vše v pořádku, a v rámci okolností, by tomu chtěla věřit i Midori. Nicméně Kaitův tým měl také jistě skvělého sensei a stejně se o nich teď neví. A jestli se to stalo v této vesnici, je docela možné, že jde o stejné lidi, kteří je tehdy napadli. Rychle tuto myšlenku zatlačila do co nejvzdálenějšího koutu jejího podvědomí a zavrtěla hlavou. "Je to jen domněnka, ale jestli správná... Neměla jsem dovolit, abychom se rozdělili... Teď mu nijak nepomůžu, jestli se něco pokazí..." Ztěžka polkla ve snaze překonat své výčitky a soustředit se zpět na dění. Tenshi se nadšeně chopila svého úkolu a chvíli jí bylo líto nic nevědoucích obyvatel městečka. Asi by se nechtěla probudit do zvuků vlčího vytí, ale jako indikátor pozice pro Homuru to stačilo. Haru se tím sice také prozradila, ale ten shinobi stejně již byl na střeše a tak to byla jen otázka času, než by si jí všiml. Když tento čin vyvolal na muži zmatený výraz, projel jí záchvěv uspokojení, který však neměl dlouhého trvání. Ten muž byl pouze jeden a to znamenalo, že ten druhý se jim buď pokusil naběhnout, nebo objevil schovaného Kaita. V momentu, kdy muž zpracovával zmatení, dovolila si pohlédnout dozadu a skutečně, ten druhý byl u Kaita. Tentokrát se již zaklení v duchu neubránila. Viděla ho jak tam stojí s rukou na čele a proti němu běží neznámý s jasným úmyslem sprovodit ho ze světa. "Je to moc daleko, nestihnu se tam dostat včas... Proč jsem dovolila, abychom se rozdělili? Jako tým bychom měli větší šanci..." Z jejího přemýšlení co udělat dál jí vytrhly dvě věci. Kaito se vzpamatoval a muž nad její hlavou zpracoval zmatení. Usoudila, že v tuto chvíli by se tam Kaitovi tak akorát pletla, a tak ho zkusila pustit na chvíli z dohledu a soustředila se na chakra body bližšího ninji. Byl k ní zády a protože nevyla, tak jí snad i ignoroval, takže vyskočila na střechu rovněž a protože to měl přes ulici, když se dostala nahoru, byla přímo za ním. "Teď po něm Tenshi prosím nic neházej..." Zaprosila v duchu dívku, i když jí bylo jasné, že jí neuslyší, ale po první zkušenosti s touto technikou by to nejraději zakřičela. Neudělala to, protože muž byl zjevně zabrán do útoku na rudovlásku, a tak se rozhodla zariskovat. Do výhodnější pozice zboku by se totiž nestihla dostat včas a tohle byla její jediná příležitost. "Hakke Sanjūni Shō" Pokusila se zaútočit na jeho tenketsu bez jakéhokoliv zaváhání hned, jak se jeho záda objevily na dosah. "Ať ho to alespoň zpomalí..." Nicméně si neodpustila ani šeptem pronesenou odpověď na jeho podrážděné zaskřípání. "Slovní spojení ´v tichosti´ jim nic neříká...

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Út, 2017-04-11 19:34 | Ninja už: 959 dní, Příspěvků: 380 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Kaito Sarutobi
Sám uprostřed doci

Město
Kaito zatajil dech, když se z poza rohu vyřítil jeden z jejich pronásledovatelů.
'Je sám?'
Problesko Kaitovi hlavou a snažil se nevydat ani tej nejmenší zvuk. Na tu krátkou chvilku se mu i tlukot vlastního srdce zdál hlasitý, ale stačilo to. Ninja ho minul a Kaito počítal do tří. Načež měl v plánu napadnout ninju do zad. To však nevyšlo. Nepřítel se zarazil pod lampou a Kaito věděl, že je odhalen.
'Stopy! Kusó! Co je to za magora, když si všimne takového detailu uprostřed honičky?!'
Pohotově ze sebe strhnul maskovací látku, když právě mluvil a pohlédl muži do očí. Kaito vytřeštil oči hlavou mu projela ostrá bolest, jak se mu všechno začalo vracet. Ta pomalovaná tvář mu v jediné vteřině odhalila všechny ztracené vzpomínky najednou, až Kaito vykřikl, chytl se za čelo a dlaní si přikryl jedo z očí. Ten muž tam byl a jestli stále žil, jeho tým byl mrtev. Kaitovi se rozproudila ktev a pohled se mu rudě zamlžil, když vzhlédl k muži, který po něm právě skočil, aby ho rozpáral. V tu chvíli na něho Kaito upřel pohled, jako šelma, které povraždili mladé a s šíleným řevem se vrhnul proti pomalovanému. Navíc se mi v rukou objevili dva nové Kunaie.