manga_preview
Boruto 20

Nový člen, díl 02

Když vyšla před úkryt, uviděla mladíka, jak sedí pod stromem a kouká na oblohu. Přistoupila k němu a podívala se stejným směrem.
„Na co hledíš?“ otázala se trochu drze.
„Promiňte.“ omluvil se a stoupl si, „Jmenuji se Hiroki.“ Dívka se na něj překvapeně podívala.
„Laskavě mi tykej, nebo to budu brát jako urážku, že vypadám staře.“ řekla nepříjemně a vyrazila někam přes řeku do lesa.
„Co tam tak stojíš? Pohni, čekat na tebe nebudu!“ vyjela na něj, když si uvědomila, že ji nikdo nesleduje.
„U-Už jdu!“ zakoktal se a následoval ji.
„Měla bys být trochu milejší. Přece jen první dojem je nejdůležitější.“ podotkl Zetsu, který se najednou objevil před dívkou.
„Neříkej mi, co mám dělat, masožravko! Dělám to nedobrovolně, takže se nemusím chovat mile.“ štěkla na něj obcházejíc ho. Zetsu se zašklebil a pak zase zmizel.

Došla na mýtinu.
„Tak kde se flákáš, Hariku!“ zakřičela do lesa.
„Jmenuji se Hiroki.“ podotkl, když se vynořil zpoza stromů.
„To je fuk. Chci to mít co nejdřív za sebou, tak si pohni!“ nakázala. Potom se na něj podívala.
„Bylo mi řečeno, že máš nějakou zvláštní schopnost. Chtěla bych ji vidět.“
„A-Ano.“ přikývl. Potom zaujal zvláštní postoj a najednou z prstů vystříkl pavučinu.
„Zajímavý.“ pronesla nepřítomně. Z ničeho nic mu hodila dřevěný meč. Hiroki ho chytil, i když to vůbec nečekal. Dobré reflexy, snad to půjde snadno, pomyslela si a uchopila do ruky svůj dřevěný meč.
„Nejsem zrovna dobrá v učení začátečníků, takže se uč rychle nebo tě to bude opravdu bolet.“ podotkla a zaútočila. Překvapený mladík uskakoval, seč mohl, ale i tak utržil pár bolestivých ran. Netekla mu krev, ale byly to tvrdé rány. Poté začal na obranu používat i svůj meč.
„Taky zaútoč!“ přikázala. Hiroki tedy poslechl a snažil se také útočit. Moc mu to však nešlo a dostal opravdu tvrdou ránu do holeně. Svalil se na zem držíc svoji nohu. Natsumi si opřela meč o rameno.
„Pokud budeš kvůli tak malýmu zranění neschopen boje, nebudeš nám k užitku.“ vyčítala mu. Mladík se začal zvedat, ale jeho bolest ho přemohla. Zůstal tedy na zemi.
„Omlouvám se.“ řekl smutně. Dívka si otráveně povzdechla, odhodila meč a klekla si k Hirokimu.
„Já jsem ti říkala, že když ti to bude trvat, bude tě to opravdu bolet.“ připomenula vyhrnujíce jeho nohavici. Rukou obklopenou zelenou chakrou přejela pomalu po jeho holeni. Sakra, asi jsem to trošku přehnala, zatvářila se krapet provinile, když si uvědomila, že mu naštípla kost. Hiroki cítil, jak jeho bolest rychle mizí.
„Fajn, dáme si přestávku.“ nařídila dívka a vstala.
„Ale já ještě můžu.“ protestoval, potom však přikývl, když si všiml Natsumina vražedného pohledu.

„Chytej Hariku.“ řekla sedíc na spadnutém kmeni a hodila mu jeden rýžový chlebíček.
„Jmenuji se Hiroki.“ upozornil na její chybu. Natsumi nad tím jen mávla rukou a zakousla se do svého jídla.
„Ehm... S-Senpai?“ zeptal se nejistě. Nevěděl, jak jí má říkat.
„Jsem Natsumi.“ podotkla s plnou pusou.
„Ehm... Natsumi-senpai. Mohla byste mi prosím říct něco o ostatních členech?“ otázal se. Dívka se zadívala na nebe. Přemýšlela.
„No, jak bych je měla popsat. Tak asi začnu s Peinem. Je to šéf Akatsuki a má všude po těle piercingy. Dál je tu Konan. Nepotkávám ji často, takže o ní nic moc nevím. Ale opravdu příšerně vař, takže ať tě to bude nutit sebevíc, neopovažuj se si stěžovat před ní, jinak nedostaneš měsíc žádné jídlo. Potom blon... totiž Deidara. To je ten blonďák s culíčkem na hlavě. Žvejká nějakej jíl a mísí ho se svou chakrou a pak to může vybouchnout. Nazývá to uměním. Zetsu, hm... Je to masožravka a má dvě osobnosti. Vlastně toho o něm taky moc nevím. Kisame je ten s modrou kůží a nosí sebou meč, kterej umí vysávat chakru. Itachi je z klanu Uchiha, takže má Sharingan. Vyvraždil svůj klan. Hidan nocí kosu a je nesmrtelný. Když do tebe bude hustit žvásty o Jashinovi a ostatních věcech ohledně toho jeho náboženství, jen přikyvuj a usmívej se. Kakuzu je náš pokladník. Je to skrblík a má výbušnou povahu. Tobi... Má oranžovou masku a je to prostě pako. Hm... to budou asi všichni.“ dopověděla konečně základní informace o členech Akatsuki.
„A o sobě mi nic neřeknete, Natsumi-senpai?“ zeptal se.
„To opravdu nemám v plánu.“ odpověděla trochu hrubě a vstala, „Takže, můžeme pokračovat v tréninku.“ Uchopila meč. Hiroki ji následoval a opět trénovali.

„Co jsi mu udělala, Natsumi? To jsi ho tak moc vyděsila?“ zeptal se posměšně Kisame, když si všiml prázdného místa u stolu.
„Možná ho vyděsilo to, jak jsem tě popisovala.“ oplatila mu urážku, která evidentně splnila svůj účel. Až na Kisameho se všichni dali do hlasitého smíchu.
„Teď tě setřela, chlape.“ prohlásil Hidan.
„Není radno se začít Natsumi posmívat. Vždycky má lepší urážky.“ přidal se Kakuzu. Dívka už dojedla, vstala a odešla. Už mě z těch blbců bolí hlava, postěžovala si. Potom uviděla pootevřené dveře. Škvírou viděla, jak si Hiroki obvazem obmotává všechny utržené rány. A že jich nebylo málo. Zatraceně, začínám měknout, povzdechla si a zaťukala na dveře.
„Ehm... Hariku? Jsi v pohodě?“ zeptala se a vstoupila dovnitř.
„Jmenuji se Hiroki.“
„Já nemám na jména paměť, budeš si muset zvyknout.“ řekla a sedla si k němu, „Ukaž, vyléčím ti ty rány. Jinak bys zítra nemohl vydat maximum.“

„Díky.“ poděkoval, když mu ošetřovala ránu na zádech.
„Přestaň mi sakra děkovat! Už jsi to řekl potřetí.“ naježila se. Hiroki se překvapivě zasmál.
„Co je tu tak směšného? Chceš snad, abych ti ty modřiny nechala? Stačí říct!“
„Je celkem zajímavé sledovat, jak se vaše nálada mění, Natsumi.“
„Moje nálada se nemění. Jsem taková pořád.“ řekla podrážděně.
„Hej, Natsu! Dneska jsi nějaká hodná, zabouchla ses?“ ozval se posměšný hlas ode dveří. Deidara však schytal hodně nepěkný pohled.
„Zavři zobák, bloncko! Ještě jednou něco takovýho řekneš a ustřihnu ti tu tvoji emo patku!“ zakřičela přes celý úkryt.
„Za pravdu se každej stydí.“ vyplázl na ni jazyk.
„Tohle jsi neměl dělat.“ řekla potlačujíc svůj vztek a svýma pronikavýma očima se mu podívala do těch jeho. Skvěle, vyšlo to, zaradovala se Natsumi. Deidara vzal kunai a dal si jej pod krk.
„S-Sakra. Viděl jsem to tolikrát a stejně se do tý tvý hypnózy chytnu.“ znervózněl blonďák. Hiroki to jen užasle pozoroval. Tak tohle ona umí, pomyslel si. Natsumi vstala a šla k němu blíž.
„V-Vím, že to neuděláš! Už jsi měla dost takových šancí.“
„Škoda, že ti nemůžu zavřít i tu tvoji klapačku. I když...“ kunai se zvedl na úroveň úst, „Kdybych přikázala, aby sis uřízl jazyk, bylo by po problémech.“ Už už se blížilo ostří zbraně, které zase skončilo u krku, ke kůži. Zbýval malí kousek, když vtom Deidarovu ruku chytl Itachi.
„To stačí, Natsumi. Nemyslíš?“ pronesl chladným hlasem. Dívka uhnula pohledem do rožku místnosti.
„Máš to ale smůlu, že musíš být na pokoji s takovým užvaněným pakem, jako je Deidara.“ promluvila na Hirokiho, potom odžduchla blonďáka, aby mohla pojít dveřmi a odešla do svého pokoje. Přitom odvolala svoji techniku.
„Uf...“ oddechl si Deidara a otočil se na Uchihu, „Ještě, že jsi ji zastavil. Dneska to fakt vypadalo, že to udělá.“
„Taky si myslím.“ odvětil a ukázal mu na krk. Blonďák setřel to, co na něm měl. Byla to krev. Zatraceně. Brala to dost vážně, zděsil se Deidara, když si uvědomil, že by si fakt mohl podříznout hrdlo. Potom vešel do pokoje, zavřel dveře a sedl si na postel.
„Co to bylo za techniku?“ ozval se Hiroki.
„Hypnóza. Je to oční technika, kterou umí jenom Natsumi. Každej, kdo se do toho dostane, dělá věci dle její vůle a nemůže se proti tomu nijak bránit. Děsivá to technika. Nepřál bych ti se do ní dostat, je to strašnej pocit.“ odpověděl Deidara.

Poznámky: 

Druhý díl mé druhé povídky Laughing out loud Snad se vám líbí a doufám, že budete pokračovat ve čtení. A ještě bych chtěla opdotknout, ano, domysleli jste si správně, Sasori v Akatsuki už není Laughing out loud Nevím kam se ztratil a ani ho nemíním hledat, protože je tam místo něj Tobi Sticking out tongue Snad vám to nevadí
P.S.: Hiroki vypadá takto (více méně Sticking out tongue): http://moje-naruto-vytvory.blog.cz/1202/hiroki

4.652175
Průměr: 4.7 (23 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Bella Scarlet
Vložil Bella Scarlet, Út, 2012-02-28 19:28 | Ninja už: 2610 dní, Příspěvků: 129 | Autor je: Prostý občan

SUPER!!! prosím rychle další díl!! Smiling

Ten, kdo neprojeví smutek, neznamená, že nemá srdce. Jen má více odvahy bojovat s osudem.
Bojuji za život, žiji pro smrt.

Obrázek uživatele HiTomi-chan
Vložil HiTomi-chan, Út, 2012-02-28 18:32 | Ninja už: 2298 dní, Příspěvků: 1187 | Autor je: Pěstitel rýže

Hrozně mě to baví ! Laughing out loud Smiling Těším se na další díl Eye-wink

Přátelé jsou jako brambory, když je sníte, tak zemřou...
Ne všichni, kdo bloudí, jsou ztraceni.
Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou..