manga_preview
Boruto 12

NFFORPG - Svět Shinobi


Volných míst: 2

Tým Saito





Tým Goku






Tým Tamaki





Tým Kuro







Tým Nekomi






Tuláci










Aktuality, sdělení:

2.9.2015 - Kolonka „Úspěchy, výjimečné výkony" byla nahrazena dvojicí nových kolonek, a to sice „Veřejně známé věci" a „Veřejnosti neznámé věci".
Smyslem této změny je umožnit postavám proslavit se nebo se jakoliv jinak dostat do povědomí světa kolem nich a jeho obyvatel.
„Veřejně známé věci" jsou, jak název napovídá xD, známé všem, tudíž potká-li se někdy vaše postava například s někým, kdo má v této kolonce napsáno, že sám porazil obávanou bandu hrdlořezů, ví o něm tento fakt i vaše postava (také nemusí, pokud je to ignorant xD).
„Veřejnosti neznámé věci" jsou pro změnu věci, které o vaší postavě veřejnost neví. Jaké věci se do této kolonky dostanou bude dost záležet na situci a oné věci. Obvykle to budou věci, které vaše postava provedla nějak anonymně nebo tajně.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, St, 2017-05-24 01:12 | Ninja už: 3166 dní, Příspěvků: 477 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

Jakmile úhledně vypadající žena odsouhlasila její nabídku, zakývala Toriko horlivě hlavou na souhlas a znovu se napřímila, aniž by se pohnula z místa. Pohledem paní Hoshi vyprovodila až za roh, prohlížejíc si přitom zaujatě její zátylek, jako by šlo o nejzajímavější část na lidském těle. Když se znovu s otočením na patě obrátila k majitelce lázní, zeširoka se na ní zazubila.
"Domluveno," ujistila ji o uzavřeném obchodu. Hnědovlásku, která následovala svou šéfku dovnitř, už ovšem zase nevnímala, jelikož se její pozornost okamžitě přemístila někam jinam. Pohledem zakotvila na hotové panence ve svojí ruce. Přestože se však na pohled mohlo zdát, že si ji právě zamyšleně prohlíží a zkoumá, co teď s ní, myšlenkové pochody plavovlásky se ubítaly úplně jiným směrem. Teď, když byl nocleh zajištěný a koupele taky, stejně jako peníze, co po nich Goku chtěl, byl správný čas na jídlo!
Toriko zastrčila vyrobenou tanečnici za kožené pásky, které měla křížem na zádech, a jako matka s nošeným dítětem vyrazila do ulic. Musela najít co nejdřív obchod s dango knedlíčky, aby ozkoušela, jaké tu vyrábí druhy. A taky potřebovala objevit místo, kde by sehnala nějaké dřevo. Hodně dřeva. Nejlépe sakurového. Ale hlavně knedlíčky. Ty byly na prvním místě. Až jich bude mít plné břicho a ještě jednou tolik v sobě, podívá se po dřevě na druhou panenku. A až bude mít dřevo...
"Dám si další knedlíčky!" zavýskla sama pro sebe, až se po ní několik kolemjdoucích tázavě otočilo. Toho si však plavovláska vůbec nevšimla.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2017-05-24 00:27 | Ninja už: 3382 dní, Příspěvků: 2920 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Goku
Země Čaje, městečko Hama
„Opravdu? To by bylo vskutku úžasné,“ usmála se na Toriko Hoshi mile, načež stočila pohled k Miyano.
„Už se těším, až uvidím svou panenku stvořenou na míru, Miyano-san. Prosím dejte mi vědět hned, jak budete znát datum vystoupení,“ pronesla se stejným úsměvem, načež se sebrala a i se slečnou, co ji doprovázela, odešla.
„Hai, hai, Hoshi-sama,“ přikyvovala majitelka lázní, vystřihujíc u toho jednu uctivou poklonu za druhou, načež se narovnala a zabodla nevraživý pohled do Toriko.
Nakonec si ale jen povzdechla a její rysy lehce povolily.
„Tak dobře. Souhlasím. Vystoupíš v sobotu před večeří. Když se vyznamenáš, dostaneš ode mě něco navrch. Jestli mé hosty ale znechutíš, naúčtuju ti to celé a tu panenku si nechám i tak, jasné? Pojď Chiyoko!“ sdělila Toriko Miyano nekompromisně, načež se otočila na patě a odešla.
„Ah! Eh... Gomenasai, ojousan,“ probrala se hnědovláska zmateně, párkrát těkla pohledem z Toriko na Miyano a zpět, načež se blondýnce s rozpačitým úsměvem omluvila a odběhla za svou šéfovou.
„Co to tu děláš, Karo-chan!? A co má bejt ta roztomilá zástěra a šátek a-O-Oi!“ civěl na černovlásku překvapeně Goku, sjížděje ji pohledem od hlavy k patě a zpět, dokud ho kunoichi nepopadla a nezačala ho před sebou postrkovat k východu.
„Eh?“ zarazil se však muž stejně, jako černovláska, když se na schodišti objevila starší, téměř babičkovská paní. Její příchod vzápětí způsobil proměnu v chování černovlásky prakticky v opak a ta dostrkala Gokua zpátky na místo. Pohled, který do něho zabodla, už ale rozhodně tak milý, jako předtím, nebyl.
„Co se to tu sakra děje... Je todle ňákej kyougen nebo co...?“ pozoroval Kařin výraz s cukání v koutku úst a oka Goku.
„Saké... Pořádný saké bych prosil...“ dostal ze sebe nakonec.
„Oi, Karo-chan, seš to vážně ty, Karo-chan? Co to má bejt todle? Prohrálas ňákou sázku nebo tak něco?“ naklonil se poté k dívce černovlasý muž přes pult, když si nalil vrchovatý kalíšek a bez otálení ho do sebe kopl.


Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, Út, 2017-05-23 19:54 | Ninja už: 2530 dní, Příspěvků: 438 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku

"Vtip... tohle všechno musí být jen jeden velkej vtip." Zabědovala si černovláska, zatímco si nandavala zástěru a své vlasy sepnula do jednoduchého culíku.
"Tak to tu tedy nechám na tobě." Zasmála se stařenka nahlas načež po schodech zamířila kamsi do druhého patra aniž by si všimla frustrace v dívčině tváři. Kara si jen povzdechla a s nuceným úsměvem ve tváři zamířila přivítat první zákazníky restaurace. Jejich objednávky si poté zapsala na malý lísteček a rychlými kroky zase zmizela ve dveřích do kuchyně, které se nacházely na druhé straně pultu. Otenba mezitím seděl u dveří dávajíc pozor, aby se nikdo nepokusil nic ukrást po očku sledující, jak si jeho páníčka v kuchyni vede. Vzhledem k tomu, že byli její rodiče oba ninjové a neustále byli někde na misích si povětšinu času musela malá Kara vařit sama. Díky tomu pro ní vaření nebyl žádný problém, tedy krom toho, že to byla strašná otrava. Krom zmatených pohledů na znaky na její tváři však dostávala také nemalé zpropitné, takže to nejspíš nebylo až tak zlé. Možná jí to začínalo i bavit. V tom se však rozezvonil zvonek na dveřích oznamující příchod dalšího zákazníka.
"Vítejte." Zvolala jak nejmileji dokázala zatímco připravovala jídlo pro jednoho z již přítomných zákazníků. Objednávku nově příchozího si poté jednoduše zapsala načež zpoza pultu vytáhla flašku saké, kterou poté s malou skleničkou postavila před nově příchozího muže obývajícího jednu ze stoliček.
"Prosím." Usmála se mile a už už byla na cestě pryč. V tom jí to však celé docvaklo.
"Ty!" Zvolala naštvaně, popadla Gokua, kterého poté vlekla před sebou přímo ke dveřím z obchodu.
"Zmiz, zmiz, zmiz!" Bědovala naštvaně a už už chtěla hromotluka vyhodit.
"Děje se něco, děvenko?" Ozvalo se najednou ze schodů, kde stála stařenka sledujíc onu situaci se zmateným výrazem ve tváři.
"Eh... Já jen... Vítejte, vítejte, vítejte! Jen pojďte dál, co si dáte?" Vlekla najednou Gokua zase zpátky načež ho posadila na jednu ze stoliček kde muž předtím seděl. Pohledem hromotluka přímo propalovala zatímco netrpělivě čekala na jeho objednávku, i když ji už dávno věděla.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Pá, 2017-05-19 19:00 | Ninja už: 346 dní, Příspěvků: 50 | Autor je: Prostý občan

Yuu Haruko
Tým Nekomi

Skalní aréna

Stále si prohlížel svého soupeře. Yuu v něm ucítil značnou nejistotu, jakmile se okolo něj shlukli všichni tři. Problémy? Ty by se mohly naskytnou, pokud budeme na sebe moc upozorňovat. Posadil se trochu vzpřímeněji, aby lépe slyšel. Ale ne, nelíbí se mi to, jak tu okolo něj sensei chodí. Hm... Sledoval Okami, jak je celá poničená. Yuu si vzpomněl, že má nějaké nezbytné obvazy s sebou. Vytáhl je a pokusil se zvednout, ale docela ho zabolely záda ještě z boje. Dohrabal se k Okami a řekl: "Natáhni ruku, obvážu ti to." Pak jí podal druhý obvaz. Mezitím sledoval v periferním vidění scénku mezi sensei a jeho soupeřem. "Nejsem lékařský ninja, ale snad to ten obvaz alespoň zafixuje," odvětil a usmál se. Velmi namáhavě si opět sedl k batohu a povzdechl si. Začal se hlásit jeho rozemletý nos. Mezitím, co hledal něco, čím by utřel krev, se zarazil nad tím, co řekla sensei. No jasně! Tím se to vysvětluje. Mohlo mi taky dojít, že je ninja, byl velmi dobrý v taijutsu... Asi by mu nebylo příjemné, kdyby na něj někdo zíral za podobných okolností, a tak se dál hrabal v batohu a dělal, že to přeslechl.


Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Čt, 2017-05-18 20:04 | Ninja už: 819 dní, Příspěvků: 793 | Autor je: Propadlý student akademie

Teku Naware
Tým Goku

Městečko Hama
Teku ignorovoval hromotlukovu poznámku a vydal se dál do ulic. Opět se pokusil zahloubat do tajemného šera svých myšlenek. Bezcílně se procházel a bloudil, lidi se mu spíše vyhýbali, takže do nikoho nevrazil. Když k němu kdosi promluvil, trochu zmateně se otočil. Nepostřehl přesně, co ten člověk povídal. Rozhlédl se a spatřil, že ve stínu jedné uličky se něco pohnulo. Nobo snad někdo? Celé to bylo nějaké zmatené. Teku se rozmýšlel, kam teď. Rozhodl se jít dál a nechat to plavat. Nestál o problémy, chtěl se jen projít, a pak sehnat prachy pro toho obra.

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Po, 2017-05-15 18:38 | Ninja už: 1097 dní, Příspěvků: 289 | Autor je: Propadlý student akademie

Okami Inuzuka & Yami
Tým Nekomi

Skalní aréna

Když Yuu zvedne palec, tak se na něj usměju. Následně položím ruku na Yaminu hlavu a začnu jí drbat po hlavě.
Když se na mě podívá kluk, kterého jsem viděla jak bojoval s Yuuem, tak si pro přeměřím pohledem a pak jen pokrčím rameny. Poté se podívám na své ruce na kterých jsou různé šrámy a tak si jen povzdychnu a poté se raději opět podívám na Yami. Když onen nově příchozí, začne mluvit, tak jen tázavé povzdychnu obočí.
Když sensei začala mluvit, tak jsem se na ní podívala a poté jsem opět přesunula pohled na toho kluka. 'Tady a nemít problémy no nevím,' řeknu si pro sebe. Následně jsem začala přemýšlet, jestli ještě vůbec zvládnu další boj, po téhle nakládačce.

Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Ne, 2017-05-14 21:37 | Ninja už: 536 dní, Příspěvků: 11 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

„Dobře, jdu si teda zabalit věci,“ řekla Shiori. Byla moc nadšená, ale nechtěla to dát znovu najevo. Teď ji čekala důležitější věc a to balení. Hlavně tu nesmí nic zapomenout, sem se už nikdy nevrátí. Když byla hotová zjistila, že i ostatní mají zabaleno, a tak se nezdržovali a šli.
Cesta byla pohodlná a tichá. Shiori to vyhovovalo, mohla se ponořit do vlastních myšlenek nebo se kochat okolím. Jediná věc to kazila a na tu se musela sem tam po očku kouknout. Brr ten golem je fakt děsivý. U lidí se dá aspoň vypozorovat, jak se chovají a co asi provedou, ale u tohohle. Jak se asi chová kus šutru, když je naštvaný něco šťastný? Představila si to, ale vždy ji vyšel stejný obrázek. Povzdychla si. Tohle ji fakt iritovalo.
Nakonec došli k cíli. Odložili si věci a Tamaki hodil maso do vody. Pak se k nim vrátil a pronesl tu nejhorší větu pod sluncem. Co? To mě má učit on? To jako fakt? Chtěla mu to vytknout nebo se v tu chvíli i pohádat, ale nestihla to, Razaki se toho hned chytl.
Jo táááák, sensei. Založila si ruce na prsou a povytáhla jedno obočí. „Takže já můžu začít hned Ra-za-ki-K-U-N,“ vyslovila to normálně, až na poslední slovo, které s pomlkami odslabikovala. Takový špunt se nade mnou nebude převyšovat. Ach, kde je ostatním konec. V kolektivu se dalo tak dobře skrýt a poslouchat. Ale mít na krku jen jednu osobu bylo děsný. Nakonec řekla: „Dobře vysvětli mi, co mám teda dělat a potom mi to ukaž.“ Věděla, že teď se musí soustředit není čas na blbosti. V budoucnu jí to může zachránit krk.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Pá, 2017-05-12 21:51 | Ninja už: 3166 dní, Příspěvků: 477 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

Toriko její postoj napodobila, stejně jako zarputilý výraz ve tváři.
"V tom případě dva dvoulůžkové pokoje na tři noci včetně koupelí a čtyři tisíce pět set za tu pannu," odpověděla nesmlouvavě, načež zavřela oči. Její výraz v obličeji tak nabral smrtelně vážný výraz, který odmítavý postoj vůči nabídce paní Miyano jen podtrhoval.
Hlas druhé ženy, jež se připojil k rozhovoru, přiměl Toriko pootevřít levé oko a koutkem se po nabízející ženě podívat. Na pohled vypadala docela slušně, taková udržovaná, solidně oblečená, postarší větev.
"Je mi líto, ale tahle tanečnice je pro tenhle lázeňský dům," otočila se na patě čelem k nabízející ženě. Paže přitom spustila podél těla, stočila je za záda a ruce sepnula i s panenkou k sobě.
"Ale protože umíte ocenit mojí práci, vyřežu vám jinou," nahnula se do předu, v obličeji roztomile rošťácký výraz.
"Takovou, co bude přesně pro vás!" zamrkala zelenýma očima, které najednou vypadaly podstatně větší.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, St, 2017-05-10 18:41 | Ninja už: 2339 dní, Příspěvků: 652 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Nakrčil ret a díval se stranou. Očekával pochvalu, ne zadání úkolu. V téhle póze zůstal až do cíle jejich cesty. Až tam si uvědomil, že tohle z něj dělá někoho dospělejšího.
"No jasně že jí to naučím!" zavýskl radostí a okamžitě začal přemýšlet, jak začít.
"Budeš mi říkat Razaki-sensei!" zazubil se na svou novou týmovou kolegyni. Bylo vidět, že si celou situaci vyloženě užívá a neuvěřitelně se jí baví. Tohle místo se mu líbilo. Ani nevěděl proč, jen se tu cítil dobře.
"Tak až budeš chtít, tak začneme." mrkl na Shiori a hned na to se otočil na jejich nového velitele.
"Naučíte mě pak za odměnu nějakou zajímavou techniku?" při slově "zajímavou" se bezděčně zadíval na golema, kterého nechal stát i s veškerou bagáží u jednoho stromu. Měl svého kamenného přítele rád. Připomínal mu, co všechno prožili se svým senseiem.
*Kdy ho asi zase uvidím?* zasnil se na moment.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2017-05-07 15:46 | Ninja už: 3382 dní, Příspěvků: 2920 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Goku
Země Čaje, městečko Hama
Hromotluk se sice snažil, ale černovlásek jeho snahu beztak odbil a nechal ho na ulici, zatímco si to sám zamířil rychle pryč od něj.
Gokuovi naskočila žilka na čele.
„FAJN NO! ALE NIKDO TĚ NENUTÍ SE MĚ DRŽET JAK KLÍŠTĚ, VÍME!?“ zahulákal za odcházejícím mladíkem muž dopáleně. Pohledy kolem jdoucích, které tím na sebe upoutal, ale také nebyly moc příjemné. Černovlasý ninja si tak jen povzdechl a zabočil do restaurace po svém levém boku, ze které právě vycházela spokojeně štěbetající skupinka lidí, patrně z rodinného oběda či turisté.
„Za co... Fakt, za co...“ dřepl si Goku znaveně na barovou stoličku u pultu, na který se rozvalil, jako by za sebou měl dvě šichty v kamenolomu.
„Jeden shoyu ramen a saké prosim...“ poprosil černovlasou dívku, která zády k němu připravovala další jídla, načež se trošku narovnal a s podepřenou tváří dlaní se zadíval na sluneční brýle, které držel v levačce.
Toho kluka vážně nechápal.
Brýle nakonec prostě vzal a poté, co si z nádobky s hůlkami před sebou jeden pár vzal, do ní ony brýle zastrčil.
„Arigatou~...“ poděkoval černovlásce s úsměvem, když před něj položila jeho objednávku.
„Poslyšte slečno, kdy Vám tu končí šichta~? Máte dokonalý proporce na zvěčnění v ka-“ spustil, zatímco jeho oči putovaly výš a výš. Když se však dostaly k tváři, muž se zasekl a na chvíli mezi oběma zavládla trapná chvilka ticha.
„KA-KARO-CHAN!?“ vyjekl zděšeně Goku div z židle nespadl, civící nevěřícně na mladou nukeninku za pultem, se zástěrou kolem pasu a šátkem kolem hlavy.
Teku si to mezitím dál štrádoval ulicemi Hamy. Svého dobrodince se zbavil, takže mu nic nebránilo v tom vzít svůj osud a štěstí do vlastních rukou. To první, a možná i druhé, těžko říct, na sebe nenechalo moc dlouho čekat.
„Máš zajímavý oči, chlapče... Úplně jako on,“ prohodil k němu jeden kolemjdoucí, když ho Teku míjel. Kromě tmavomodrých kalhot a zelené vestičky bez rukávů měl ve tváři černé brýle s kulatými sklíčky a cigaretu v puse. Hned, jak černovláska minul, však kráčel ležérně dál, jako by na něho vlastně vůbec nepromluvil.
Pár očí, který se chlapce ze stínů celou dobu držel, to také viděl, načež se tvář jejich majitele na moment lehce zkrabatila v nespokojeném úšklebku a zmizela ve stínech úplně.
„Co...“ zamrkala na Toriko paní Miyano nevěřícně, „COŽES TO ŘÍKALA!?“ vyjekla.
„Dva dvoulůžkové pokoje na tři noci a čtyři tisíce ryou za tu pannu!? Zbláznila ses!? Nechám ti jeden jednolůžkový pokoj až do soboty včetně koupelí a za tu pannu ti dám tak tisíc a půl ryou!“ vychrlila na blondýnku svou protinabídku a založila si ruce nesmlouvavě na prsou.
„Já bych Vám za ni ty čtyři tisíce dala, slečno. Je to působivá práce,“ vmísil se však do jejich rozhovoru někdo další. Byla to elegantní, starší paní s šedinami na hlavě, oděná ve slušivém kimonu, kterou doprovázela mladší dívka s nákupní taškou, patrně slušebná nebo vnučka.
„H-Hoshi-sama...!?“ vystřídal Miyanin zarputilý výraz ve tváři výraz překvapení.


Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, So, 2017-05-06 18:14 | Ninja už: 819 dní, Příspěvků: 793 | Autor je: Propadlý student akademie

Teku Naware
Tým Goku

Městečko Hama
Doufal, že bude už mít klid, ale Goku si nedal pokoj. Černovlásek začínal mít pomalu vztek. Teku se na hromotluka a jeho výstup díval poněkud udiveně. S odporem si prohlédl sluneční brýle a pak se rozhlédl. Zdali je čumilové sledovali kvůli rudým očím, či kvůli Gokuovu výstupu, nebo kvůli obojímu, to se jednoznačně říct nedalo.
"Nemáš něco lepšího na práci? Třeba jít hlídat tu bláznivou bloncku?" zavrčel Teku, nenápadně strčil hromotlukovi brýle zpátky, pak kolem něj rychle proklouzl a odcházel ještě rychlejším krokem. Přitom se snažil udržet si od obra alespoň nějaký odstup.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, So, 2017-05-06 17:27 | Ninja už: 3166 dní, Příspěvků: 477 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

S posledním utažením šroubku schovala malý šroubováček zpět k ostatním nástrojům a přidržela si hotovou panenku před obličejem, aby si ji mohla důkladně prohlédnout. Zkusmo zacvičila se všemi jejími končetinami i hlavou. Spoje se hýbaly lehce a bez drhnutí, přestože držely pevně a nevyklaly se. Na první i druhý pohled dobře odvedená práce.
"Hmmm," podepřela si Toriko bradu pěstí, zatímco před sebou držela v druhé ruce panenku, aby na ni dobře viděla. Vyřezaná byla přesně, smontovaná taky. Něco tomu ale pořád chybělo. Z urputného přemýšlení nad tím, co by to mohlo být, jí opět vyrušil ženský hlas, tentokrát podstatně zvučnější.
"Hmm?" zdvihla pohled k postarší ženě, jež na ní pravděpodobně celou dobu mluvila. Nebo mluvila jen o ní s těmi dalšími?
"Předvést svoje umění v lázních?" zopakovala po ní plavovláska, přimhouřila zamyšleně oči a ukazováčkem si začala klepat na rty. Na pohled se zdálo, že o ženině nabídce skutečně usilovně přemýšlí a zvažuje ji. Jediné, co se však Toriko honilo hlavou, byly dango knedlíčky. Spousta dango knedlíčků. A důležitá otázka - Kde se tu daly nějaké sehnat.
"Yosh! Proč ne," rozhodla nakonec po dlouhé odmlce a zelené oči stočila zpátky ke svojí panence. Přitom zalovila ve váčku na svojí noze, odkud vytáhla ústřižek žluté látky a rychlým obmotáním jí upevnila kolem panenčina těla jako tógu. Znovu si pak panenku v improvizovaných šatech prohlédla a konečně se ze země zvedla. Hotový výtvor přistrčila zmalované ženě před nos a volnou ruku si založila v bok.
"Předvedu tam, jak umí tancovat. A vy ji potom koupíte. Za 4 tisíce ryou," oznámila jí rozhodně.
"Taky chci dva pokoje se dvěma lůžky. Do soboty," vztáhla ruku s roztomilou tanečnicí nazpět a překřížila si paže přes prsa.

Nakomi Mei
Tým Nekomi
skalní aréna

"Hmm..." broukla Mei na odpověď, přičemž povytáhla pravé obočí a na rtech se jí objevil pobavený úsměv.
"Takže ty nechceš mít problémy?" založila si paže pod prsy, čímž ještě více vynikly, a pomalým krokem začala chlapce obcházet kolem dokola.
"To sis nevybral zrovna dobré místo. Tady je to samý problém," došla zpět na výchozí bod, zatímco si Shiho důkladně prohlédla ze všech stran. Byl dobře stavěný, tvarovaný a rozhodně to byl ninja na pokročilé úrovni. O krok přistoupila k mladíkovi blíž a naklonila se k němu o něco blíž.
"Nikdo ti neřekl, že ninjové sem nesmí?" sykla k němu tlumeně.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2017-05-02 00:24 | Ninja už: 3382 dní, Příspěvků: 2920 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Goku
Země Čaje, městečko Hama
„E-Eh?“ odtáhla se od Toriko slečna z lázní zaskočeně.
Když poté blondýnka shrábla drobné, co se jí u nohou nastřádaly, a rozhodila je mezi přihlížející lid, z něhož začala většina jen překvapeně šveholit a šuškat si, při čemž asi dva nebo tři je začali horlivě sbírat, dalo se z výrazu oné slečny lehce usoudit, že na tohle vážně adekvátní reakci neměla.
„Co se to tu děje!?“ přiřítila se nasupeně po chvilce jakási starší, širší dáma s úhledným účesem a líčením ve tváři, a s rukama v bok probodla pohledem nejprve Toriko, a poté svou zaměstnankyni.
„To se nedokážeš zbavit ani žebračky, Chiyoko!?“ osopila se na hnědovlásku dáma.
„N-Ne! Tak to není, Miyano-sama-!“ zakoktala se oslovená a začala před sebou mávat dlaněmi.
„Tak ji okamžitě vyhoď! Nebo-!“ soptila dál majitelka lázní, když tu k ní přistoupil ona starší paní, která předtím kunoichino umění tak chválila.
„Promiňte, ale ta slečna není žebračka,“ namítla přísně, „je to umělkyně! Jen se podívejte, jak krásnou panenku tu za tak krátkou chvilku vyřezala,“ pobídla obě dámy babička.
„Huh?“ nechápala nejprve paní Miyano, o čem to ta babka mluví, ale když se na vlastní oči přesvědčila, co Toriko stvořila, a prohlédla si, jak obdivně ji její publikum sleduje, mihlo se jí v očích pár pomyslných ryou.
„Poslyšte, slečno,“ oslovila vzápětí Toriko laskavě, „neměla byste zájem předvést své umění u mě v lázních, před publikem? Štědře bych se Vám odměnila!“ vrněla Miyano dál.
O pár ulic dál mezitím Goku s pomyslnou kapkou na čele sledoval, jak ho Teku kompletně zignoroval a raději zrychlil.
„Co má ten kluk za problém...!?“
„To ses jako ještě nepoučil!?“ dohnal Tekua Goku a plácl mu dlaň na hlavu.
„Já chápu že seš nejspíš hrdej na to kým seš nebo tak něco takže proč to skrejvat, ale ty tvoje rudý kukadla fakt poutaj zbytečnou pozornost! A to by mělo bejt to poslední, o co bys měl stát... A já vo to taky nestojim! Leda by to bylo kvůli mýmu umění!“ sehnul se k chlapci Goku a natočil si jeho hlavu tak, aby mu mohl pohlédnout z očí do očí.
„Tydle sem ti koupil za-... Tydle mě ten hodnej pan prodavač dal když sem mu řek že sem totálně švorc a vychválil sem mu jeho krámek do nebe, oukej? Takže by vod tebe bylo hezký kdyby sis je vzal!“ podal Tekuovi muž ony brýle s černými sklíčky, co měl předtím sám na nose, tvářící se při tom, jako kdyby to celé dělal z donucení.
Že je při tom pozoroval pár očí, sdílejících podobný odstín rudé s těmi Tekuovými, ani jeden netušil.
„Můj ty dobrý osude!“ rozplývala se mezitím stařenka, které Kara pomohla s dřívím až do jejich rodinného podniku, kde se podával ramen.
„Ty jsi vážně ta nejlepší pomocnice, kterou jsem tu kdy měla!“ chválila žena černovlásku. Její nelibosti si buďto nevšimla, a nebo ji záměrně přehlížela.
„A zrovna dnes! Když mám tak plno! Určitě by mě tu z toho bez tebe trefil šlak! Ah můj ubohý manžel, jen na to pomyslet...! Tu cibuli krájej na menší kostičky,“ opřela si stařenka dramaticky čelo o hřbet dlaně, načež neopoměla Kaře věcně poradit, než opět odplula k pultu přijmout další objednávku.


Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, Po, 2017-05-01 22:59 | Ninja už: 2530 dní, Příspěvků: 438 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

Skok za skokem se prodírala lesem až narazila na jeden z vyšších stromů odkud měla dobrý výhled na město a kde se také po chvilce usadila. Vypadá to, že Toriko se rozhodla sehnat peníze vyřezáváním ze dřeva, zatímco Teku se prozatím jen toulal městem.
"Pff... Taková otrava." Odfrkla si černovláska a seskočila ze stromu míříc směrem pryč od města. Po pár krocích se jí ale z náruče prodral Otenba, který seskočil na zem a postavil se černovlásce do cesty.
"Ha? Co to děláš?" Zeptala se překvapeně snažíc se štěně obejít. Otenba se však jen tak lehce nenechal a své páníčce se opět postavil do cesty.
"Nechápeš to? S těmihle nás nic dobrého nečeká. Musím na nás oba dávat pozor, což s nimi nejde, jsou jako magnet na potíže." Konstatovala tiše a snažila se pokračovat v cestě, Otenba však ne a ne ustoupit.
"Co to s tebou je?" Zvolala černovláska trochu podrážděně, ale to už se jí Otenba zakousl do nohavice a táhl jí zpátky směrem k městu.
"Hej! Nech toho!" Zakřičela Kara nahlas. V tom se však z povzdálí ozval neznámý hlas.
"Haló! Je tam někdo?" Zaznělo najednou opodál. Dvojice se na sebe jen podívala a jak Kara, tak Otenba nechali prozatím neshody stranou a připlížili se k místu, odkud neznámý hlas vyšel.
"No to... Myslela jsem si, že jsem někoho slyšela." Zamumlala si stařenka, která se v bolestech krčila u země držíc si rukou záda s košíkem plným dřeva vedle ní. Černovláska si jen tiše povzdechla a vylezla zpoza stromu.
"Z-Zdravím." Zakoktala nervózně a promnula si krk. "Omlouvám se za ten hluk, zrovna jsme byli na cestě pryč."
"Ah!" Vykřikla stařenka vyděšeně když se zpoza stromu Inuzuka vynořila. Ihned se ale vzpamatovala a její oči se rozzářili skoro jako by zrovna dostala ten nejlepší nápad na světě.
"Mohla by jsi... mohla by jsi mi pomoct s tím dřevem? Už jsem stará a sama to neutáhnu. Byla by jsi tak laskavá? Štědře bych se ti odměnila." Naříkala stařenka a její pohled byl tak zoufalý, že by jí snad nikdo na světě nedokázal odmítnout.
"Ale já byla zrovna na cestě..." Začala černovláska a už už se otáčela pryč, při pohledu do očí stařenky jí však něco trklo. Skoro jako by si vzpomněla jak tenkrát doma ve vesnici pomáhala matce s těžkými věcmi.
"Čert to vem." Povzdechla si černovláska a vzala koš se dřevem na záda. Společně se poté vydaly směrem zpátky do města.
Došly až k nějaké postarší restauraci v centru vesnice, kde se stařenka zastavila a gestem ruky naznačila černovlásce, aby přišla blíž.
"Tak jsme tady. Naše rodina tu už po generace provozuje tuhle restauraci, ale hádám, že tě moje řeči asi moc nezajímají, co? No, slíbila jsem ti odměnu, takže..." Začala stařenka a nachvilku zmizela uvnitř restaurace. No, alespoň něco dobrého z toho všeho přeci jen bylo, teď alespoň bude mít peníze, aby se mohla vytratit. V tom se však stařenka vrátila. V rukou však nedržely žádné peníze, nýbrž zástěru a na její tváři se objevil milý úsměv.
"Když si byla tak hodná a pomohla mi, řekla jsem si, že bych tě tu u nás mohla zaměstnat. Jsme malé město, takže je tu o práci vcelku nouze. Nemusíš mi děkovat." Prohlásila hrdě a podala zástěru černovlásce. Ta však nevypadala zrovna dvakrát nadšená.
"Eh... To jako vážně?" Zamrmlala nevěříc svým očím, které jí těkaly ze stařenky na zástěru, skoro jako by se měla každou chvíli psychicky zhroutit.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Ne, 2017-04-30 13:16 | Ninja už: 819 dní, Příspěvků: 793 | Autor je: Propadlý student akademie

Teku Naware
Tým Goku

Městečko Hama
Teku se snažil urovnat si v hlavě myšlenky. Kvůli té otravné blonďaté slepici, o kterou měl Goku z nějakého neznámého důvodu velký zájem, k tomu jaksi neměl příležitost. Procházel ulicemi a snažil se ignorovat okolí. Docela se mu to dařilo, než minul jeden stánek se suvenýry, kde zaslechl jakýsi povědomě znějící pazvuk.
Teku se ohlédl. Spatřil tam Gokua se slunečními brýlemi, který poznamenal, že prý je rudoočko rád středem pozornosti. Teku se zamračil. On o žádnou pozornost nestál. To, že mu jeho jedinečná schopnost zabarvila oči do ruda, nebyla jeho chyba. Chvilku se díval na toho přihlouplého hromotluka, pak se otočil a trochu rychlejším krokem se od něj vzdaloval.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2017-04-26 13:11 | Ninja už: 3601 dní, Příspěvků: 1568 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Les poblíž přírodního onsenu
‚Ona je tak roztomilá!‘ zavrněl v duchu Tamaki, zatímco ho další slova srazila zpět na zem. „Může, může,“ povzdychl si a rozešel se.
„V tom případě pro tebe mám úkol, Razaki,“ zarazil si ruce do kapes a nahrbil se. Kdy se z něj stala chůva?
Nechal chlapce tápat, dokud nedorazili ke zmíněnému rozšíření koryta. Tamaki si vyhledal stín a začal přebalovat kusy masa do nepromokavých pytlíků, které u sebe nosil. Nestál o to, aby voda svaly úplně rozmočila.
„Takže Razaki,“ oslovil jej znovu mladík. „Naučíš tady Shiori-chan chodit po vodě. Ukážeš jí, jak se to dělá a tím budeš cvičit i ty.“


Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Út, 2017-04-25 21:53 | Ninja už: 3166 dní, Příspěvků: 477 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

Plavovláska seděla poklidně na holé zemi, zády se opírala o zeď lázní a naprosto ignorovala svoje okolí. Nevšímala si proto ani lidí, kteří se kolem ní postupně začínali kupit, nebo jí dokonce házali peníze pod nohy.
Její oči se upíraly k dřevěnému špalku, který se s ubíhajícími hodinami začal měnit na několik zmenšených částí lidského těla.
Jakmile byla s hladkými liniemi končetin i dívčí tváře spokojená, schovala dlátko zpět do koženého pouzdra a vytáhla pro změnu malý šroubovák s několika nýtky a šroubky, kterými začala připojovat ruce i nohy k tělu.
Z naprostého soustřední jí vyrušil až ženský hlas, který k ní začal promlouvat.
"He?" zdvihla k ní Toriko tvář s tázavým výrazem. Teprve poté se konečně rozhlédla kolem sebe.
"Vy myslíte tohleto?" šťouchla nohou do hromádky mincí, jež se u ní nakupila a opět zdvihla k ženě pohled. Rukou přitom shrábla peníze.
"Teď se vám sem lidi pohrnou!" zazubila se, když je rozhodila mezi přihlížející lidi a vrátila se k sestrojování svojí panenky.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2017-04-23 03:11 | Ninja už: 3382 dní, Příspěvků: 2920 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Goku
Země Čaje, městečko Hama
„Kara-chan, kowai...(Jsi děsivá, Karo-chan...) stekla muži se rty semknutými do tenké linky pomyslná kapka po čele, když viděl, jakým pohledem ho černovláska probodla.
Ta se pak prostě sebrala a zmizela v lese, zatímco se Toriko usadila přímo ke vchodu do lázní a Teku se vydal do ulic města.
Goku tak prakticky osiřel, a tak si jen povzdechl, načež se sám ztratil v ulicích a uličkách Hamy.
„No né, to je ale pěkné!“ prohlásila unešeně jedna starší paní, která se se svým manželem zastavila u vyřezávající Toriko.
Kolem dívky se začínal tvořit menší hlouček přihlížejících, které zajímalo, co to dívka dělá, a které fascinovala její práce s dřevem. Před blondýnkou se rovněž začínala tvořit hromádka z drobných.
„Promiňte, slečno,“ oslovila ji však vzápětí dívka, zaměstnaná v oněch lázních, „nezlobte se, ale mohla byste jít žebrat jinam? Paní vedoucí to vadí, prý je to špatné pro byznys,“ vybídla ji slečna smířlivě.
Teku se mezitím procházel po Hamě a rozhlížel se po nějaké šanci výdělku.
Lidé, které míjel, se dělili na dvě skupiny. Ta větší se za ním otáčela a dost okatě si ho prohlížela, ta menší si jeho očí nevšimla a tak ho ignorovala.
Nejnadějněji se zatím asi jevila malá herna, kterou minul. Tedy když měl jeden štěstí, a nebo uměl vážně dobře švindlovat. Všechno ostatní služby spíš nabízelo, než hledalo.
Po téhle stránce Hama nepůsobila nikterak výjimečně. Potraviny, stánky, suvenýry, všechno možné, co by člověk v takovém městě očekával.
„Oi,“ oslovil Tekua po chvilce známý hlas. Když se za ním mladík ohlédl, mohl spatřit Gokua, jak se opírá o sloup jednoho obchodu se suvenýry, který prodával mimo jiné také sluneční brýle, z nichž měl muž jeden pár nasazený na nose.
Nutno podotknout, že se k němu hodily asi jako brusle k vozíčkáři.
„Takže ty máš rád když seš centrem pozornosti, hmm?“ pronesl muž a poupravil si brýle na nose jako nějaký cool profesor z vyšší střední.


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Čt, 2017-04-20 14:25 | Ninja už: 2339 dní, Příspěvků: 652 | Autor je: Prostý občan

Shi
Tým Nekomi
Aréna

Kluk pomalu přicházel k sobě. Nakonec to možná zase tak nepřehnal. Shi musel uznat, že přes svou nezkušenost byl jeho soupeř šikovný. Nakopnutá žebra se stále hlásila.
"Sametový lůžko po kapsách nemám." odsekl Shi. Nebyla to vina toho kluka, ale najednou kolem nich bylo až příliš lidí.
"Díky." prohodil k ženě a dál jí nevěnoval pozornost. Než mu došlo, že za normálních okolností náhodní cizinci nechválí. Než ale stihl cokoliv dodat, objevila se na scéně další holka, která nesla stopy zápasu.
*Jestli takhle vypadá vítěz, nechci vidět poraženýho.* zašklebil se Shi.
Chcíplotina na zemi a dívčí zombie se evidentně znali. Dost možná šlo o nějakou skupinu. Patřila k nim i ta žena?
Shi mimoděk sevřel ruce v pěst a dvěma kroky se dostal mezi příchozí holku se psem a exsoupeře.
"Hele, nestojim o žádný problémy, jasný?" takhle hloupě se nechat obklíčit by bylo to nehorší, co by se mu momentálně mohlo stát.

Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, So, 2017-04-15 22:20 | Ninja už: 2530 dní, Příspěvků: 438 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku
Na cestách po zemi Čaje > Země Čaje, městečko Hama

Tiše si povzdechla sledujíc Toriko se znechuceným výrazem ve tváři. Ona sama sice taky Gokuovu slabost pro ženy už párkrát zneužila, ale nebylo tohle už trochu moc?
"Nechtěly by jste vy dva trochu soukromí?" Pronesla tak trochu do větru a dál nezaujatě pokračovala v cestě. Jedna věc na tom všem byla ale přeci jen dobrá, a to to, že Kara už nebyla pod takovým dohledem, jako předtím. Její místo jednoduše zaujala Toriko a ona sama teď měla alespoň nějaký ten čas pro sebe.
Cesta ještě nějakou tu chvíli pokračovala, než Goku odbočil do lesa za účelem přenocování. Ne, že by se černovlásce zrovna dvakrát chtělo spát pod širákem, ale rozhodně už neměla sílu ani nervy někde hledat nocleh a tak si jednoduše ustlala pod stromem, kde se spolu s Otenbou stočili do klubíčka a brzy na to usnuli.
Za jednu věc mohla být Takovi a jeho bandě přeci jen vděčná, díky nim v noci spala jako špalek. Těžko ale říct, jestli to byla dobrá věc, jelikož Toriko a Tekuovi pořád tolik nevěřila, ale kdyby se jí přeci jen chtěli pokusit zabít, nejspíš by to udělali už dávno. Trošku nemotorně se protáhla a s trochou nechutě se i s Otenbou a ostatními vydala opět na cestu. Tělo jí bolelo, jako by na ní ve spánku popadaly balvany, což byl nejspíš následek za přenocování v lese. Musela se tedy během cesty neustále protahovat, aby byla vůbec schopná fungovat.
Naštěstí kde se vzalo, tu se vzalo na ně zpoza stromů vykouklo město a Kaře se hned zřetelně udělalo líp - o to víc, když zjistila, že tam mají horké prameny.
"Ah..." povzdechla si, "konečně trocha štěstí, už se nemůžu dočkat, až si dám koupel." Zasnila se nachvilku, když v tom si uvědomila tu hrozivou skutečnost.
"Ani o tom nepřemýšlej." Otočila se křečovitě směrem ke Gokuovi s chladným výrazem ve tváři. Nakonec se ale přeci jen usmála načež si vzala Otenbu do náruče.
"Tak já mizím." Oznámila tiše a už už byla na cestě pryč. V tom se však ozval Goku zadávajíc všem úkol sehnat devět tisíc ryou.
"No, uvidíme." Odfrkla si černovláska a rychlým skokem zmizela i s Otenbou mezi stromy.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Čt, 2017-04-13 20:37 | Ninja už: 536 dní, Příspěvků: 11 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Poslouchala se zaujetím. Cestovat podél řeky bude super. A s tím vedrem má pravdu. Teď po ránu bylo ještě příjemně, ale až se hodina přiblíží ke dvanácté bude pěkný hic. „Dobře. Souhlasím,“ odpověděla Shiori. Měla v úmyslu se zvednout a říct jim, že se půjde umýt, než vyrazí na cestu. Tamaki v rozhovoru pokračoval. Shiori vyvalila oči. „Chodit po vodní hladině,“ řekla s velkým nadšením. To znamená, to znamená, že je ochotný ji učit. Ano. A to zas znamená, že nemusí shánět někoho jiného. Když s ním zůstane dost dlouho naučí se bránit a bude mít větší šanci přežít. Navíc je Tamaki velmi milý a určitě je i silný. A taky dobře vaří.
Nedokázala skrýt celé své nadšení, ale pokračovala trošku klidněji. „Etoo. No. Chodit po vodě neumím. Nikdo mi to nikdy neukázal a nikdy jsem to ani nepotřebovala, ale budu se snažit ze všech sil, abych to zvládla.“
Pak se ozval Razaki s tím, zda s nimi může jít. Pro Shiori to bylo celkem jedno. Kdyby s nimi Razaki šel, přijala by ho. Jenom by se měla stále na pozoru před tím golemem. Počítala s tím, že to chce čas, aby si na něho zvykla. Hlavní bylo, že byla též zvědavá co řekne Tamaki a tak také zopakovala Razakiho otázku:“ Může jít s námi?“

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Út, 2017-04-11 18:59 | Ninja už: 819 dní, Příspěvků: 793 | Autor je: Propadlý student akademie

Teku Naware
Tým Goku

Na cestách po zemi čaje, městečko Hama
Teku dále jen mlčel. Když došli do lesa, beze slov se natáhl pod strom a usnul. Dneska toho na něj bylo trochu moc. Když ráno vstali, tak se opět beze slov vydal na cestu. Došli do lázeňského městečka a Teku se jen rozhlédl okolo. Vypadalo to tu mnohem bezpečněji, nežli v přístavu, takže by proti případnému noclehu zde neprotestoval. Pár lidí vrhlo na rudoočka zvědavé pohledy, avšak výraz v jeho tváři, kdykoliv se na něj někdo odvážil pohlédnout jako na něco podivného, donutil ony čumily k tomu, aby si raději hleděli svého. Došli k horkým pramenům a černovlasý chlapec sledoval rozhodnutí obřího vůdce skupiny. Úkol byl jasný, poměrně jednoduchý, a nabízel mu chvilku odloučení od hloučku.
"Pět set na koupel, dvě stě padesát na ubytování, krát čtyři, to je dva tisíce na koupel a tisíc na ubytování, dohromady tři tisíce, devět tisíc je tudíž na tři dny, tedy do pátku... Aha. Už je to jasný, proč tu chce zůstat do pátku, chlípník jeden!" počítal v duchu Teku po tom, co se podíval na ceník s upozorněním na smíšené koupele. Mírně se zamračil, pak se otočil a šel. Hodlal mu přinést devět tisíc, nic víc, nic míň. Slibovaná odměna mu byla lhostejná, přebytečné peníze by měl raději u sebe v kapse. Koneckonců, Goku snad neříkal, že se musí o všechno dělit. Vyrazil do ulic přemýšlet, kde sehnat požadovanou částku, ale hlavně si užít trochu klidu od téhle šílené bandy.

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Po, 2017-04-10 21:13 | Ninja už: 346 dní, Příspěvků: 50 | Autor je: Prostý občan

Yuu Haruko
Tým Nekomi

Skalní aréna

Slyšel jen různé hlasy. Všude kolem v polospánku vnímal jen obrysy. Co? Netušil, že jeho soupeř provedl slušné gesto a odnesl ho, a tak se jen pomalu probíral ze stavu únavy. "Nazdar." odpověděl mu a pokračoval, "Taková sprcha dobře člověka probere. A facka ještě líp. Chvíli se pokoušel rozpomenout na podrobnosti z boje a u toho si protahoval končetiny. "Díky," dodal nakonec. Pak se jen rozhlédl, aby našel svůj batoh. Lidé byli tak zabraní do bojů, že mu ho nikdo neukradl. Super, ale kde je moje bo? Nějaký muž se ji pokusil přivlastnit, ale nechal ji opřenou o zeď. Yuu nenápadně proklouzl a vzal si ji zpátky. Potom už jen s úsměvem pozoroval výraz muže a směřoval na druhou stranu arény za ostatními. Dorazil k sensei a kývl na ni s trochu zamlklým výrazem ve tváři. Vedle stála Yami samotná a Yuu z toho vyvodil, že Okami bojuje. Zápas pomalu končil. Okami se vrátila a okomentovala zápas. Yuu jen vztyčil palec a trochu se pousmál. Celou dobu mu ale vrtalo hlavou, kdo že to vlastně byl jeho soupeř a otočil se na něj.


Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Po, 2017-04-10 20:33 | Ninja už: 1097 dní, Příspěvků: 289 | Autor je: Propadlý student akademie

Okami Inuzuka & Yami
Tým Nekomi

Skalní aréna

Poté co můj souboj skončil, tak jsem se rozešla za Yami. Když jsem k ní došla, tak jsem se na ní usmála a podrbala jsem jí na hlavě. Poté jsem se podívala na Yuua. 'Sakra, bolí mě celé tělo, ale nakonec jsem vyhrála, ale jsem zmlácená jak pes, dneska už asi více nezvládnu a nebo snad ano,' řeknu si pro sebe.
Následně přejedu z Yuua na Yami a opět zpět na chlapce. „Musím říct, že tohle vítězství bylo jen tak tak, tahle holka byla hodně tvrdohlavá a nechtěla se jen tak vzdát, no bohužel narazila na stejného soupeře,“ pronesu neutrálním hlasem. Následně se podívám na sensei a čekám, co ona řekne na můj souboj.

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Po, 2017-04-10 13:39 | Ninja už: 2339 dní, Příspěvků: 652 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

O moc jídla je nepřipravil. Bylo sice výborné, už byl plný a nechtěl se omezovat v chůzi.
"Já za to nemůžu." řekl provinile s nádechem ryzí dětské nenávisti. Chlápek vypadal docela vyděšeně, což Razaki nechápal.
*Co je na tom tak divného?*
Dobrou zprávou každopádně zůstávalo to, že ho ty dvě osoby mezi sebe přijali bez nepřátelských póz. To se mu ještě nestalo. Většinou si všichni drželi odstup, arogantní postoj a nepouštěli si nikoho k tělu. V téhle společnosti bylo Razakimu dobře.
"To zní jako dobrý plán. Můžu jít s vámi?" zamrkal na staršího z nich. Pochopil, že on bude vedoucí.
"Nooooo...skoro! Umím na ní stát a udělám i pár kroků. Ukážu vám to!"
Postavil se k tomu úkolu hrdě a ochotně.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, St, 2017-04-05 21:32 | Ninja už: 3166 dní, Příspěvků: 477 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

S tázavým výrazem připomínající malé dítě, které právě obdrželo poprvé v životě kousek papíru, si od Gokua vzala vizitku, na níž se vzápětí dlouze zadívala. Nebylo toho na ní zrovna příliš, přesto si ji dvakrát otočením ruky prohlédla z obou stran a nakonec s pokrčením ramen zastrčila za lem svršku. Vizitku tak uschovala do podprsenky stejně, jako to dělala s důležitými věcmi, a přitulila se trochu víc ke Gokuovi, od něhož se nechala i dál nést. Rozhodně to byl ten nejlepší koníček, jakého kdy ozkoušela!
Když se utábořili a uložili hromadně ke spánku, Toriko jako každou noc zvolila k přespání tu nejpraktičtější a podle ní především nejbezpečnější variantu. Vylezla do koruny nejbližšího stromu, pod nímž se ke všemu usadil i Goku, a ustlala si v polosedě na jedné ze silných větví. Zády se opřela o kmen stromu a s krátkým nahlédnutím dolů na zem pohlédla na ostatní.
"Oyasuminasai, touchan," popřála Gokuovi se slamákem v obličeji, načež zajela pohledem ke zbývajícím dvěma. Ihned na to však se zalomením hlavy usnula jako špalek, aniž by jim stačila popřát taky. Jediné, co od ní vycházelo, bylo jen tlumené chrápání.
To, že byla ochuzena o večeři i snídani, se jí příliš nedotklo. Přestože patřila mezi vděčné strávníky a byla schopná sníst v podstatě úplně cokoliv, byla natolik nadšená z nové společnosti, že si na protesty ani nevzdechla. Namísto toho dlouhými kroky vykračovala po boku Gokua s rukama sepnutýma za zády a zcela nepřítomná duchem se zaobírala myšlenkami na to, jakou novou příchuť dango knedlíčků by mohla v příštím městě objevit.
"Vydělat?" natočila hlavu s tázavým výrazem do strany, jako by jim právě zadal naprosto nepochopitelný úkol. Avšak namísto toho, aby se Toriko děsila nad sumou, kterou měli donést, spíše urputně přemýšlela nad tím, proč mu je nemůže prostě rovnou dát. Nakonec ale hlavu opět narovnala a pokračila rameny.
"Tak jo," odpověděla klidně, s čímž udělala několik kroků k lázním a vzápětí se usadila do tureckého sedu vedle vchodu. Z opasku vytáhla maličký svitek, ze kterého vzápětí svolala malý špalík dřeva šácholanu, z vaku vytáhla dřevěnou krabičku obsahující několik nástrojů a bez dalšího vnímání svého okolí se dala do ořezávání špalku. Že kolem ní létaly kusy dřeva nebo že na ni kolemjdoucí tázavě zírali, ji vůbec nezajímalo.

Nekomi Mei
Tým Nekomi
skalní aréna

Zatímco se oba její svěřenci věnovali úporné snaze o vítězství, Mei kromě přihlížení využila nabytého času i prostředí, aby od několika zdejších lidí vyzjistila pár užitečných informací. I při rozhovorech s druhými však ostražitě sledovala počínání chlapce, který hravě porazil Yuua. Stačilo jí pouhé přihlížení, aby si byla naprosto jistá, že to byl také ninja. A to bylo přeci jen co říct na takovémhle místě. Ke všemu si uvědomoval, jak se musí chovat, takže to pro něj nebylo novinkou.
Jakmile jeho zápas skončil a mladík se z bojového prostoru odklidil, přitočila se fialovláska k němu, zatímco bojovala Okami.
"To bylo slušné..." ozvala se mu za zády s pažema překříženýma pod prsy.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2017-04-03 18:03 | Ninja už: 3601 dní, Příspěvků: 1568 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Les poblíž přírodního onsenu
„Měl tým?“ zaúpěl, div nezačal plakat do pytle. „Takže jsi nukenin. Co jsem komu udělal?“
Z rozpoložení krátce před zhroucením ho vytáhla Shiori svým dotazem. Ta holka Razakiho automaticky přijala nebo se ho rozhodla ignorovat. Tamaki ale věděl, že setřást ho s tohle věcí, o níž nic nevěděl, bude těžší.
Rychle zavřel pytel a udělal na něm uzel. Kvůli masu budou muset zůstat někde u řeky, aby se nezkazilo. Zarazil se. To už i on počítal s tím malým capartem? Vůbec se mu nezdál… Možná proto?
„Půjdeme chvilku podél řeky, Shiori-chan. Kousek na jih se proud klidní a koryto rozšiřuje. Je tam super chládek. Maso necháme ve vodě, aby se nezkazilo, a tebe zatím naučím chodit po vodní hladině. Co ty, Razaki? Umíš to?“


Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2017-03-29 19:53 | Ninja už: 3382 dní, Příspěvků: 2920 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Goku
Na cestách po zemi Čaje > Země Čaje, městečko Hama
Při pohledu na Karu s Tekuem, propalující se vražednými pohledy chladnokrevných zabijáků, mu stekla pomyslná kapka po čele.
„Mattaku... (Ale vážně už...) přejel si Goku dlaní zkrachovale přes tvář, načež loupl pohledem po Toriko.
„Goku,“ pronesl, načež jí podal malý papírek ve tvaru vizitky, na kterém bylo napsané jeho jméno. „Nech si ho, jednou bude fakt drahej,“ zazubil se sebejistě, až se mu chrup zaleskl, načež blondýnce ukázal vztyčený palec a zacvakl propisku. Jak to zvládl napsat tak rychle!? Nebo to tak mělo jen působit, aby nevypadalo divně, že sebou nosí své podpisy na kartičkách sepsané předem...?
Čtveřice plus pes pokračovala po cestě ještě nějakou tu chvilku, než Goku rozhodl, že odbočí do lesa na přenocování.
Žádný táborák, žádná večeře. Pouze důrazná instrukce neodpalovat stromy, mířená na Toriko, a rozkaz spát a nezabíjet ani ze spánku, udělený pro změnu Kaře s Otenbou a Tekuovi.
Sám hromotluk se pak jednoduše uvelebil pod jeden ze stromů, o který se napůl opřel a se slamákem staženým do čela a rukama složenýma na břiše usnul.
Druhého dne, kterým byla středa a kdy se museli obejít bez kohoutího probuzení a snídaně, jejich cesta pokračovala dokud nedošli k jakémusi městečku pod horou, jménem Hama, které na ně téměř vybaflo skrz stromy.
Vrchol hory za ním byl zahalený mraky, při čemž z ní stoupala místy pára.
„Hó?“ povytáhl Goku obočí, když se vstupu do městečka zastavil a rozhlédl se kolem.
Hama působila příjemně. Slunečními paprsky to tu sice nepřekypovalo kvůli hoře a mračnům, ale za to se ve vzduchu nesla příjemná vůně okolního lesa, pokrmů ze stánků a rychlých občerstvení, a tu a tam vůně horkých pramenů, díky které nemohlo být o původu hory pochyb.
„Hmm...“ zastavil se muž před vchodem do jedněch horkých pramenů, načež se zamyšleně drbaje na bradě sehnul k ceduli před ním.
Koupel... 500 ryou na osobu
Ubytování... 250 ryou na osobu
Smíšené lázně každý pátek večer, od osmi hodin

„Hmmmm...“ zamračil se černovlásek ještě zamyšleněji, načež se narovnal a s rukama v bok a úsměvem ve tváři se na trojici otočil.
„Oukej! Mam pro vás váš první velkej úkol! Sežeňte devět tisíc ryou! A jako bonus: Za každou tisícovku co seženete navíc vode mě dostanete speciální vodměnu! No nezní to dobře!?“ natáhl k těm třem pěst se vztyčeným ukazováčkem, ke kterému vzápětí přidal i prostředníček a zazubil se jako prodejce ojetých vozů, který vám právě dal naprosto špičkovou nabídku.


Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, St, 2017-03-29 18:35 | Ninja už: 536 dní, Příspěvků: 11 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Odpověď Shiori moc neuspokojila. Představa neživého, no dobře možná živého, kusu šutru, který má dva metry na výšku a producíruje se po lese neslyšně, ji docela deptala. A ještě k tomu ho pozdě zaregistrovala. Být to něco jiného je mrtvá. Vnitřní boj, kde se snažila potlačit vztek na sebe, byl nakonec úspěšně vyhraný a Shiory si jen zhluboka povzdechla.
Vzala si další placku. Hmmm kamarád. V myšlenkách se zatoulala ke svým přátelům. Kde jim je konec? Seděla tam, jedla a poslouchala klábosení Razakiho. Po chvilce, když to bylo možné vmísila se do rozhovoru. Podívala se na Tamakiho a zeptala se: „Je něco v plánu? Co budem dělat nebo kam pujdem?“ Potřebovala nějaké informace, se kterými se pohne vpřed. Ano a pak se půjde konečně opláchnout.

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Po, 2017-03-27 10:31 | Ninja už: 2339 dní, Příspěvků: 652 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního Onsenu

Golem je podle všeho uchvátil. Každého možná nějak jinak, ale uchvátil. Tak to mělo být. To byla úloha jeho ochránce.
Razaki se už chystal odpovědět, ale pak si vzpomněl na jeden z rozhovorů se svým senseiem.
*Víš Razaki, tajemství jsou moc důležitá. A tenhle golem, tahle technika, to bude naše tajemství, dobře?*
"Je to můj kamarád." odpověděl s dětskou zarputilostí, neskrývaným odhodláním zapírat do posledního dechu a plnou pusou.
Jídlo bylo skvělé. Už dlouho neměl nic tak lahodného. S rytmickým žvýkáním přestal jen v jednu chvíli.
"Jsem! A už jsem měl i tým." pochlubil se hned z kraje, naprosto bezprostředně.