manga_preview
Kapitola 14

Chuť senbonu

Skrze zavřená víčka k němu dopadalo sluneční světlo, bylo slabé, ale přece jen ho přimělo, aby se pokusil otevřít oči. Lehce zamrkal a snažil se zaostřit nezřetelné stíny. Nedařilo se a proto nechal víčka opět padnout. Chtěl si vzpomenout, co se vlastně stalo, proč leží na chladné tvrdé zemi a není schopen ničeho, ale záhy zjistil, že není schopen si ani vzpomenout. Nervozita a obavy pomalu prostupovaly celé jeho tělo a on nevědomky skousl senbon mezi svými zuby. Vždycky ho to uklidňovalo a nebylo tomu jinak ani teď. Ulevilo se mu, že našel alespoň jednu jemu známou věc.

Bezděky pohladil špičkou jazyka ostrý hrot a zarazil se. Ta chuť… Byla jiná? Ne, ne jiná, nebyla žádná. Cítil pouze chlad, jako by si kovovou jehlici vsunul do úst právě teď a ne že ji mezi rty třímal již delší dobu, jak se domníval. Neklid se ho opět zmocnil a prudce otevřel oči. Musel přijít na to, kde je a to za každou cenu. Stíny před ním stále rozmazaně poskakovaly, ale on toho nedbal. Dál vytrvale zíral před sebe a pokusil se vstát. Zatočila se mu hlava a málem upadl, ale naštěstí se stihl včas zachytit o kmen stromu. Suchá kůra mu zůstala v dlani a pronikavý pach jehličí roztáhl jeho chřípí. Byl v lese. Ale proč to neucítil dřív? Proč si té výrazné vůně všiml až tak pozdě? Možná, že smysly se mu budou vracet postupně. Zřejmě proto necítí chuť svého senbonu, jednoduše nemůže. Ano, to bude ono.

Byl slabý, malátný a vyčerpaný. Cítil se jako po namáhavém boji, ale nic ho nebolelo. Vůbec nic… Z náhlého popudu přitlačil jazyk na senbon a čekal na bolest. Doufal v ni, ale nedostavila se. Neucítil ani známou kovovou pachuť krve, která by mu teď podle všeho měla zaplňovat chuťové pohárky. Chtěl vytáhnout jehlici a přesvědčit se, zda-li je alespoň rudě zbarvená, i když si nebyl jistý, jestli by to dokázal rozpoznat. Pomalu natáhl ruku, ale zastavil se v půli pohybu. Co to bylo za zvuk? Byl velice slabý, ale přicházel zleva. Ne, zprava, určitě zprava! Mohl by to být něčí přerývavý dech? Nejspíš ano, někdo trpí v bolestech. Někde tady blízko nebo možná přímo zde? Zvuk sílil a on se vratkým krokem pokusil jej sledovat. Klopýtl a tvrdě dopadl na zem, ale ani náraz vůbec nepocítil. Tentokrát ho to však neznepokojilo, byl fascinován tím zvukem. Musel najít muže, kterému ty vzdechy patřily, byly mu tolik povědomé. Nepokoušel se znovu vstát, nechtěl ztrácet čas a proto lezl po kolenou trávou, která ho šimrala do dlaní. Vlastně mu to bylo docela příjemné. Náhle však ucítil pod sebou vlhko. V neblahé předtuše vztáhl svou ruku k očím tak blízko, aby mohl rozeznat barvu lepkavé tekutiny, kterou mnul mezi prsty, byla rudá.

Zvuk nádechů pomalu slábl. Byl si jistý, že ten člověk umírá. Krev musela patřit bezpochyby jemu a Genma se bál, aby mu ve svém stavu vůbec dokázal pomoci. K jeho nemístné radosti se slábnoucím zvukem sílil jeho zrak a on před sebou rozeznával kontury něčí nohy. Vydržte! Chtěl tato slova vykřiknout nahlas, ale z jemu nepochopitelného důvodu věděl, že by to nedokázal a tak se o to ani nepokusil. Vydržte, vydržte, vydržte… Za stálého mumlání v duchu rukama přejížděl po zkrvavené končetině muže, jehož dech nebezpečně zakolísal. Tak, sakra, teď to přece nevzdáte! Zmocnil se ho vztek, protože cítil, že přišel pozdě, že konci už nezabrání. Přisunul se k němu blíž a lepkavýma rukama chtěl zkontrolovat jeho tep. Avšak stále byl lehce nemotorný a zápěstím zavadil o dlouhý tenký předmět jenž svíral ten muž v ústech a který právě ladně dopadl vedle něj. Muž vydal téměř neslyšný sten a s jeho posledním namáhavým výdechem se Genmovi plně vrátil zrak, aby tak mohl pohlédnout do vlastních nevidomých očí. V šoku rozevřel ústa, z nichž mu jakoby zpomaleně vypadl senbon, ke svému dvojčeti ležícímu v mechu už však nedoletěl.

Poznámky: 

Zase jsem se chtěla pokusit o něco nového, něco temnějšího

5
Průměr: 5 (11 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, So, 2016-03-12 23:11 | Ninja už: 3206 dní, Příspěvků: 1693 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

Musím říct, že jsem se nebála, ale to protože jsem zřejmě otrlejší xD Neříkám však, že mi to nepřišlo temné, to ano. Zadařilo se Smiling
Vlastně jsem ten konec čekala, už od jeho jiné chuti senbonu mi bylo jasné, že je něco hodně špatně. Chjo, zrovna Genma! Ale aspoň Genma, že, jinak by nebyl vůbec napsaný. Na něho se hrozně moc zapomíná, což je špatně; je to skvělá (krásná) postava.
Víš, co mě na tom nejvíc zaujalo? Ty popisy. Hned v prvním odstavci jsem si to uvědomila. Ty a rozsáhlé popisy! xD Škoda, že je takový krátký. Vůbec bych se nebránila ještě většímu rozepsání. Nebo akci předcházející této... ^^

.Seznam FF, Poslední FF: Za spadlou oponou | Šli dva, šli...
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights..

Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, Ne, 2016-03-13 10:57 | Ninja už: 2888 dní, Příspěvků: 2111 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Manga tým, Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

Jsem si to musela znovu sama přečíst, abych docenila tvé překvapení nad popisy. Ono to je ale spíš popis pocitů a děje. Tomu se zase až tak zarytě nebráním (i když tady je ho na mě vážně nějak moc...), to popis okolí, postav či monotonní činnosti, to je to, čemu se obvykle snažím obloukem vyhnout. A že je to krátké? Normálně snad ano, ale... Je to jen popis a ode mě, já myslím, že za těchto okolností je to dlouhé až až Laughing out loud
Děkuji a jestli ti to vážně i po těch letech přišlo temné, tak jsem nadšená ^^

Obrázek uživatele Tall
Vložil Tall, St, 2010-10-20 23:11 | Ninja už: 3463 dní, Příspěvků: 2436 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Ošetřovatel TonTon

Je to... Vlastně klasická duchařina. Co už není tak klasické je zapojení více smyslů. Za to jsou plusové body.
Narozdíl od ostatních mě to nepřišlo moc děsivé. No a na to že je to duchařuna jsem přišel skoro hned. Určitá "temnost" s toho cítit ale je. To se musí nechat.
Abych to shrnul, je to docela dobrá pocitovka. Nic víc. Nic míň.

"Naděje je ječmen!"

Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.

Obrázek uživatele Kimm-chan
Vložil Kimm-chan, Út, 2010-09-28 14:18 | Ninja už: 3515 dní, Příspěvků: 712 | Autor je: Prostý občan

Temné...běhá mi z toho mráz po zádech. Snažím se chránit svůj jazyk před tou bolestí. Co kdyby náhodou přišla?
Píšu zřejmě bláznivě, ale tohle je přesně to, co ve mně ta povídka zanechala. Já se bála. Jsem strašná srábotka, ale ta tajemná, temná atmosféra, ztráta veškerých smyslů i ta nepřicházející bolest mě prostě...odrovnala? Ano, i tak to můžu říct.
Mám Gemnu ráda. Je to skvělá postava, o které jsem zatím četla jen od hAnko. A mrzí mě to, protože zrovna on by si zasloužil daleko víc pozornosti. Proto díky, žes o něm napsala. Udělala jsi mi tím strašnou radost Smiling.
Nevím, jestli jsem to pochopila správně. Na mě to působilo jako lehká duchařina ^^" ale taky se můžu mýlit, že jo.
Podalas to perfektně. Dost mě to znepokojilo a to, hádám, byl účel.
Boduješ, Kakari Smiling.


• Stačilo jedno slovo, aby se všechny naděje proměnily v prach.
• Je důležité vidět svět i bez těch růžových brýlí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Když před sebou máte dětství a dospělost, srovnáváte: O letech to není

Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, Út, 2010-09-28 20:44 | Ninja už: 2888 dní, Příspěvků: 2111 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Manga tým, Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

Jak už jsem psala v poznámkách, chtěla jsem si zkusit něco nového. Chtěla jsem něco, co bude temné, mrazivé, ale přesto i trochu klidné, žádný přehnaný adrenalin. Uznávám, že tahle povídka je… jiná, tedy alespoň co se mé dosavadní tvorby týče, ale já mám radost, že jsem z vašich komentářů poznala, že jsem napsala to, co jsem chtěla. Neříkám, že jsem bůhvíjak spokojená s tím, jak jsem to nakonec sepsala, ale doufala jsem v takové reakce, které jste mi vy dvě daly. Děkuji Smiling

Kimm, myslím, že to nejlépe vystihnu tak, když řeknu, že jsi mě moc potěšila. I když se omlouvám, že jsem tě přiměla bát se… A ne, nemýlíš se ^^

Obrázek uživatele Hatake Sawako
Vložil Hatake Sawako, Po, 2010-09-27 20:45 | Ninja už: 2558 dní, Příspěvků: 143 | Autor je: Prostý občan

zajímavý:) Hlavní myšlenka je popsaná přesně tak, aby si ji člověk musel najít a pak teprve osvítí mysl přesně určenou dávkou světla, nevtírá se, ale je tam, kde má a je zvláštní:)
Jo tmy tam bylo dost..ale v mém rozpoložení to na mě působilo tak nějak možná až trochu klidně ..nevím...a je to jedno,....hlavní je chvála na tvojí osobu, moc pěkný:)

"below courage there's nothing"
/Hatake Kakashi/
Svými sufixy úctu neskládám sobě, ale bytostem, které mě změnily...protože - my vždycky měníme člověka k obrazu svému.Smiling

Obrázek uživatele Aki no sakka
Vložil Aki no sakka, Po, 2010-09-27 20:15 | Ninja už: 2950 dní, Příspěvků: 713 | Autor je: Prostý občan

Bylo to temné. Hodně temné. Neznámé.
Přiznám se, nutila jsi mě tápat stejně jako Genmu. Protože i když jsi popisovala, pořád tam zůstávala ta... tma.
Konec... nevím, jestli jsem ho správně pochopila. Ale to je jen moje chyba.


Bylo to dobré. Takové mrazivé. Nebo je to jen tím, že mi v pokoji nefunguje topení...? *paranoidně se rozhlíží* xD