manga_preview
Tlumočení B 17

NFFORPG - Sunagakure no Sato




Nechť se celý svět chvěje v očekávání toho, co hodlám udělat!
- Sedmý Kazekage

Udatní budou žít navěky. To je cesta k nesmrtelnosti.
- Osmý Kazekage






Osmý Kazekage

Sekretářka




Zlaté písky, První divize

Sensei: Raizo (700) - Jaden




Zlaté Písky, Druhá divize

Sensei: Ikazuchi Yumeka (500) - Ichi



Zlaté Písky, Záložní divize

Yon už nemůže věřit ani svému nadřízenému. Po fiasku při tréningovém cvičením se Yon rozhodl vzít spravedlnost do svých rukou a vytvořil si jakousi pojistku v podobě této divize. Jen lidé, kterým Yon opravdu věří mohou být součástí jeho malé vzpoury. Ačkoliv tato divize spadá pod zlaté písky, nenajdete tu žádného "zlatého shinobiho".






Černé písky, První divize

Sensei:
Minami Kazuha (750) - ichi






Alfa Tým

Sensei:
Kirazu Dangatsu (500) - Kimiimaro



Beta Tým

Sensei: Yoshitsune Chika (500) - ichi


Gama Tým

Sensei: Satsuki Nekomi (600) - Ero Michi



Delta Tým

Sensei: Masao Nibori (500) - Vikitori



Omega Tým

Sensei: Ritsu Osamu (500) - Ero Michi



Zástupce
Daichi Nagana



Senseiové
Kenzeru Takada - ninjutsu
Kira Mushi - genjutsu
Hina Ayone - taijutsu



Přihlášené týmy:

TÝM RAIZO

Toshimi Kokumotsu - Ichi
Zkušenostní body: 152

Hirotado Yutsurai - Davien
Zkušenostní body: 310



TÝM CHIKA

Daisuke Mokushi - Jaden
Zkušenostní body: 364

Tekuro Ashikaru - Swreck
Zkušenostní body: 316

Hizuki Shima - Mitora
Zkušenostní body: 75



TÝM RITSU

Risa Mokushi - ichi
Zkušenostní body: 121


Zmražené postavy:




Aktuality, sdělení:




Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, So, 2017-10-21 22:19 | Ninja už: 3753 dní, Příspěvků: 1624 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, 2. divize
Sídlo Kobachi
„Páni, tak to jste fakt dobrej,“ oznámila uznale Toshimi, odnesla Raizovu prázdnou misku zpátky na stůl a podala mu čaj.
Hiro začal polemizovat o pokračování situace. „Taky by mě zajímalo, jak to bude s Kobachim a Kenchim. Sice Aozora-sama zradili, ale pak nám sami od sebe řekli, kde najít chlápka, kterej na vás umístil tu pečeť. Nakonec jsme ho díky nim našli a donutili ho techniku zrušit,“ vysvětlila a potěšeně si vzpomněla na Fuseho zděšený výraz. „Vyhrožovali jsme mu kastrací, hihi.“
Teprve pak si vzpomněla, co ještě jejich sensei řekl. „Měla jsem zkontrolovat, jestli je Hideo fakt mrtvej? Totiž, ta vaše technika byla taková šlupka, že mě vůbec nenapadlo, že by to přežil. A taky jsem hlavně chtěla, abyste to přežili vy dva,“ zpotila se trochu. „Což mi připomíná, že ten zvrhlej pečetící ninja už je asi za horama.“


Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Čt, 2017-10-19 21:11 | Ninja už: 1881 dní, Příspěvků: 672 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Hizuki Shima
Tým Beta
Přístav Yatsushiro

Když se na ní Chika zaměřila, okamžitě měla tendenci začít couvat. Což opravdu na molu moc dobrý nápad nebyl a bylo jen dílem štěstěny, že nespadla dolů do vody a jejím největším problémem skutečně zůstaly pouze mokré konečky a ne mokrá celá Hizuki.
Když pak vytáhla z tašky ručník, objevila se jí na čele pomyslná kapka. "Měla jsem za to, že si máme vzít pouze to nejnutnější... Opravdu se mezi to řadí i ručník?" Ve chvíli, kdy světlo světa spatřil ještě nějaký balzám, vykulila nechápavě a nevěřícně oči a projednou byla ticho, protože opravdu neměla co říct.
"K čemu ten balzám vůbec je?" zeptala se nakonec po dost dlouhé odmlce a nevědomky pročísla vlasy rukou a zkušebně si k vlasům přičichla, aby se o senseiných slovech přesvědčila.
Příchozích si také všimla až s mírným odstupem. "Páni, to budeme mít dokonce doprovod a nebo už stihl někdo něco provést? A nebyla jsem to já? A proč se představují?" Vůbec nic neřekla a pouze raději sledovala dění, aby na sebe nestrhávala pozornost, kdyby náhodou toto bylo opravdu protože něco provedla, nechtěla tomu přidávat.
"Audience u krále? Páni..." Najednou změnila celý postoj a s nadšeným údivem začala šeptat. "Shima Hizuki..." připojila se k všeobecnému představování a poté poslušně a bez jakéhokoliv remcání vyrazila za ostatními. Kvůli všeobecně panujícímu tichu ani ona nemluvila a raději svou pozornost obrátila ke svému okolí.
Zámek jí velice učaroval, což šlo poznat už od pohledu. Její výraz napovídal, že nikdy nic takového neviděla a když viděla tu zahradu, měla sto chutí se do ní rozběhnout a celou si jí proběhnout. "V tom skleníku jistě musí být spousta zajímavých neznámých rostlin... a všechno to tu vypadá tak... jinak..."
A když se dostali dovnitř, vypadala ještě více udiveně a zmateně. A ve chvíli, kdy spatřili krále, měla v hlavě opravdu prázdno, že do poklony klesla trošku později a hned kvůli toho vystrašeně kmitala očima všude možně.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Čt, 2017-10-19 14:21 | Ninja už: 3262 dní, Příspěvků: 1304 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, II. div.
"To byl sarkasmus." Vysvětlil Toshimi pohotově, aniž by se na dívku podíval. Teď se soustředil hlavně na to, co mu Raizo říkal.
"No...vypadá to, že Aozoru-sama nemá tak nudný život, jak by se mohlo zdát. Dokonce se ho snaží zabít i rádoby přátelé, ale nemyslím si, že by to doma bylo horší, než deset let zpátky, kdyby jsi to tehdá podělal."
Odpověděl po chvilce zamyšlení. Suna se z následků revoluce a převratu vzpamatovávala dodnes a Hiro věděl, že Raizo v tom všem hrál svoji roli.
Navíc bylo fajn vědět, že s Toshimi pomohli Raizovi porazit jeho nemesis z minulosti a byli tak stejně cool jako Blonďákovi staří parťáci.
"Co se bude dít teď? Při téhle zradě zemřelo dost lidí..." Zeptal se. Tentokrát bez jakéhokoliv náznaku sarkasmu či čehokoliv provokativního.

Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, Čt, 2017-10-19 13:10 | Ninja už: 766 dní, Příspěvků: 86 | Autor je: Pěstitel rýže

Geninovia na stráži domu

Kuranosuke Yukimara
Tým Alfa
Dom

Veľmi ani nepremýšľal nad tým prečo odpovedal práve týmto štýlom, prišiel mu asi najvhodnejší. Pozeral sa na senseia upriamene a málinko sa pousmial keď ich sensei prepustil. Sám Kuro odišiel bez jediného slova, nemal za potrebu niečo povedať. Len veľmi pomaly šiel smerom kde býval a premýšľal ako najlepšie sa vyhnúť konfrontácii s otcom. Poznal ho až moc dobre a tak vedel že určite čaká pokým sa vráti domov. Snažil sa byť tichý ako myška ak by náhodou jeho otec zaspal pokým na neho čakal. Pre jeho šťastie sa to stalo a tak sa dostal do svojej izby. Odložil si katanu a zobral do rúk šíp čo patril Yoshimitsuovi. Vedel zo by mu ho mal vrátiť, no po pravde sa mu nechcelo už len preto že pre neho samotného cenný. Aj keď vedel že spolu asi nikdy nebudú vychádzať chcel mať niečo čo by mu pripomínalo že si ma stáť za sa vlastným názorom a tým nemusí len počúvať rozkazy. Šíp položil na nočný stolík a posadil sa na posteľ, oprel sa chrbtom o stenu a privrel oči. Neplánoval ísť spať ani tak niečo. Nechal si hlavou prejsť všetko čo zatiaľ zažil odvtedy čo je členom týmu.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2017-10-17 22:02 | Ninja už: 3533 dní, Příspěvků: 2993 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Daisuke Mokushi
Tým Beta
Loď Mořská panna
Když se ti tři zdrželi dalších komentářů a popichování na téma „ráno v Daisukeho a Hizučině kajutě“, Daisukeho rysy se konečně zas uvolnily.
Hned na to mu ale stekla pomyslná kapka po čele, když se Chika jala nově příchozí Hizuki okamžitě vyčinit, že zanedbala péči o své vlasy, o které se jí vzápětí sama postarala.
Při tom pohledu si Daisuke vůbec nebyl jistý, jestli to Chika dělala proto, že si uvědomovala, jak je zevnějšek pro kunoichi důležitý, proto, že byla péče o zevnějšek svůj a ostatních její hobby, či proto, že kdysi snad pracovala jako podomní prodavačka kosmetických produktů.
Příchod dvojice ve stejnokroji ale donutil loutkáře se soustředit opět na jejich misi. Jak se ukázalo, Chika jim pár věcí jaksi zapomněla sdělit. Pár celkem důležitých věcí.
Daisuke se proto jen tak tak ovládl, aby nevyvalil oči, když se dozvěděl, že je čeká audience u krále. Krále!
„Nějak vám to vypadlo, Chika-sensei...! Mokushi Daisuke, těší mě,“ odvětil šeptem s menším tikem v oku a zdvořile se dvojici uklonil.
Během následující cesty do královského sídla Daisukeho nervozita pomaloučku vzrůstala. Kdyby tu byli jen oni, tak by to nebylo tak hrozné, i když by byl lehce na trní z toho, zda si Tekuro nedovolí o jeden žert víc, než by bylo zdrávo. Jenže teď tu byli Tekurové dva!
Když konečně stanuli před králem, Daisuke na sucho polkl. Elegantní a způsobné vystupování Chiky ho ale mile překvapilo a zároveň trochu uklidnilo. Alespoň o ni se nemusel strachovat...
Když je jejich sensei představila, uklonil se a zůstal mlčet. Velitelem tu byla Chika a tudíž loutkáři připadalo vhodné, aby veškerou komunikaci s králem vyřizovala ona, nebude-li někdo z nich vyloženě tázán, či nevyžádá-li si to vyloženě situace. S „králem“ v kontaktu ještě nikdy nebyl, takže se mohl jen domnívat, jak to tak může být správně. Bontonem na úrovni komunikace s feudálním pánem ale snad nic nezkazí.


Feudální záležitosti


„Aah~“ vydechl Raizo blaženě, když dojedl, a uvolněně se opřel o polštář za sebou, jenže Hirotado se začal zajímat o jeho a Hideovu společnou minulost a očekával odpovědi.
„Tak hele,“ povzdechl si Raizo, „Hideo nebyl žádnej muj kámoš, jasný?“ vrhl po černovláskovi káravým pohledem, „terorista to ale hádám byl už tehdy, co sem ho potkal poprvý. Bylo to několik let zpátky, když...“ zarazil se muž krátce, načež se pousmál a pokračoval.
„Když sme Kouhei, Ryuuji a já byli ještě tým. Tehdy Hideo a jeho banda nukeninů a lapků unesla Aozora-sama a požadovali za něj dost tučný výkupný. Já a mý parťáci sme měli za úkol ho dostat zpátky, aniž by se musela Země větru klanět a podřizovat někomu jako byl Hideo. Nic moc mise... Kdo ví jak by to tu vypadalo, kdyby sme to podělali,“ podrbal se Raizo rozpačitě za hlavou s menším tikem v oku, když si vzpomněl, jak málo k tomu tehdy chybělo.
„... Asi by byla lež, kdybych řekl, že mě nikdy nenapadlo, jestli to Hideo přežil nebo ne... Co mě ale tutově nenapadlo, bylo, že by to mohlo vést k takovýmuhle plánu pomsty a pokusu si znovu získat moc, peníze a blahobyt do konce života, na úkor celý země,“ opřel se Raizo hlavou o zeď a zahleděl se ke stropu.


Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, So, 2017-10-14 19:19 | Ninja už: 1249 dní, Příspěvků: 372 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Kami Kamai
Tým Delta

Západní kaňon

Nad slovy Tsubaki jsem se pousmála. „No to nevím Tsubaki a nebo po prvním dnu nebo první zkušenosti s námi už nechtějí být. My jsme takový likvidátor senseiů,“ řeknu a podívám se hlavně na Kiho a následně na něj nenápadně ukážu, aby to Kokumotsu viděla.
„Ani nevíš, jak by mě to mrzelo, kdyby se ta technika zrušila,“ dodám s úsměvem a jdu dále.
Jdu dále a dívám se na Kiho záda. Když se pak otočil, tak jsem se na něj roztomile usmála a zamávala jsem na něj. Po chvíli si všimnu, že Ki zastavil a tak jsem k němu došla a zastavila jsem se. Když tak začal číst hádanku, tak jsem poslouchala. „Hej, co to sakra zase je? První nám odejde sensei a teď ještě musíme řešit nějaké divné hádanky,“ řeknu a dívám se na oba dva.
„Hej myslíš, že je to dobrý nápad to vyhodit do vzduchu, no aby to na nás ještě všechno nespadlo,“ řeknu a podívám se na Tsubaki, co na to řekne ona.

Obrázek uživatele KisameCZE
Vložil KisameCZE, So, 2017-10-14 18:50 | Ninja už: 971 dní, Příspěvků: 44 | Autor je: Pěstitel rýže

Jaku Tanoki
Tým Alfa
dům Kiraza, ulice Sunagakure, dům Jakua

Potom, co sensei řekl, že máme odejít, Jaku řekl: "Hai!" a odešel z domu.
"Co asi bude další zkouška?" řekl jsi pro sebe, když šel domů po cestách Sunagakure. Zapřemýšlel se nad tím a proto přišel domů později, než minule přišel ke soše pátého Kazekage. Když přišel ke svému domu, zastavil se a popřemýšlel, jestli by neměl zlepšit stavy s nějakým členem týmu, mezitím co sensei bude připravovat třetí zkoušku. Pak přišel do své kuchyně, připravil si rámen před spaním, snědl ho a šel spát.

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, So, 2017-10-14 13:28 | Ninja už: 2490 dní, Příspěvků: 677 | Autor je: Prostý občan

Tekuro&Shi
Tým Beta&Nekomi
Přístav Yatsushiro

Bylo to zvláštní, ale ani jeden už o scéně v pokoji svých dvou týmových kolegů neřekl ani slovo. Vypadalo to, že uznali svoji zásobu vtípků na tohle téma za vyčerpanou. Hodně tomu také pomohl příchod dvojice v černo-zelených uniformách.
"Zdravím. Tekuro, jméno mé. Povězte, ke které jednotce se musím hlásit, abych dostal takovou uniformu?" pustil se Tekuro do navazování kontaktů, překvapivě, s dámskou částí dvojice. Odpověď přišla z jiné strany a byla mnohem více šokující, než jakou by si představoval.
"Detail, který tak nějak všichni zapomněli zmínit" konstatoval jízlivě Shi. V životě se setkal jen s Kazekagem.
*Takže vlastně jen s druhou nejvýše postavenou osobou ve vesnici.*
Uvědomil si, že si na dnešní kousavou náladu bude muset dát větší pozor, jinak by mohli skončit v pěkném průšvihu.

Když dorazili na to úchvatné místo, ve kterém si oba připadali, že tam musí působit jako pěst na oko, byli předvedeni před krále. Před krále. Ani jednoho nikdy nenapadlo, že by se to mohlo někdy stát. Ani netušili, že králové existují. Měli povědomí o feudálních pánech, věděli o titulu kage a jak moc ho nikdy nechtějí získat a to bylo tak všechno.
Navíc ten král jim ani nepřipadal sympatický. Na rozdíl od toho "území". Měli za to, že je to pro jednoho člověka až příliš velké. Shi dokonce cestou Tekurovi navrhl, jestli by nebylo super to tu přepadnout, ovládnout a usadit se tu.

Jakmile došlo na samotnou audienci, oba mlčeli. Jen napodobili úklonu, ale dále se k tomu nevyjadřovali. Tahle mise se začínala rozjíždět. Na jednu stranu z toho byli nervózní, na druhou stranu ještě že tak. Prachpusté cestování už je oba nudilo k smrti.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2017-10-10 22:06 | Ninja už: 3753 dní, Příspěvků: 1624 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Chika Yoshitsune, Kaori
Sensei týmu Beta
Mořská pana > Přístav Yatsushiro
Chika trpělivě počkala, než dorazí celý její tým, načež se její pohled zaměřil na Hizuki. Ihned k ní přiskočila a zatvářila se opravdu přísně. „Ty sis nevysušila vlásky! Mohla bys nastydnout!“ strachovala se, z tašky vytáhla ručník a začala dívce jemně vytírat konečky. A než se dívka nadála, měla na nich i léčivý balzám, který je ochraňoval, ačkoliv vypadal, jako kdyby na nich vůbec nebyl. Zelenovláska kunoichi ještě pročesala a spokojeně pokývala hlavou. „Ten balzám je bez zápachu. Speciální edice pro kunoichi!“ zazubila se hrdě a ukázala na flaštičku jako v reklamě. Stálo na ní „život kunoichi“.
„Vy jste tým Beta?“ ozvalo se za pěticí. Na molo vstoupili mladík a dívka ve slušivých uniformách, oba ozbrojeni katanami.
„Nomaru-sama vás očekává. Jsem plukovník Himura Yasu a toto je podplukovnice Yamauchi Natsuki,“ pokračoval rudovlásek. Dívka jen mlčky přikývla.
Chika nasadila potměšilý úsměv a teatrálně šeptla ke svému týmu. „Jo, už jsem vám říkala, že nás čeká audience u krále?“
Sídlem vládce Království korálů byl nádherný bílý zámek, který obklopovala zahrada s parkem, jimž dominoval skleník.
Díky doprovodu je u brány bez problému pustili a co nevidět procházeli malebnými chodbami zámku, dokud nedorazili do přijímací síně, jíž vévodil trůn, na němž seděl muž v pozdních letech – vládce Království korálů, Wakatsuki Nomaru.
Chika se způsobně uklonila a počkala, až tak učiní i její žáci. „Jsme poctěni, že jste byl schopen přijmout nás tak rychle. Mé jméno je Yoshitsune Chika a jsem velitelkou týmu Beta. Mými žáky jsou Mokushi Daisuke, Shima Hizuki, Ashikaru Tekuro a Shi.“

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, 2. divize
Sídlo Kobachi
Toshimi se usadila na židli mezi postelemi a užívala si, jak jim její jídlo chutná. Jenže pak se ozval žaludek a dívka nejprve zbledla, načež zrudla. ‚Ale ne… Tak moc jsem se soustředila, aby jim to chutnalo, že jsem zapomněla na sebe!‘ zaúpěla v duchu a sehnula se pro svoji kabelu na zemi. S roztržitým výrazem vylovila rýžové suchary se sušeným masem a pustila se do nich.
„Kámohi?“ zopakovala s plnou pusou a polkla. „Nevím jak tobě, ale mě by nebylo úplně příjemný, kdybys toho bělovlasýho pošuka nazýval mým kámošem,“ zamrkala.
Nemyslela si, že by jim Raizo vysvětlení vyloženě dlužil. Přesto jí zvědavost nedala a minulost s Hideem ji prostě zajímala. Proto se otočila na blonďáka a doufala, že jim něco poví.


Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Út, 2017-10-10 21:12 | Ninja už: 971 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Kirazu Dangatsu
Tým Alfa

Dům
Kirazu očekával vysvětlení. Díval se chladně na čtveřici žáků, a když se ozval Kuranosuke, zafixoval svůj ledový pohled na něm. Poslouchal jeho vysvětlení, a s tím, jak Kuro postupoval se svou řečí, se i Kirazův pohled stával čím dále zamračenější a chladnější. Chvilku miniaturu pozoroval, když napětí přerušila Ai. Kirazu sledoval, jak odchází. Slabé bouchnutí s ním ani nehnulo - tušil, že padla únavou, ale že to tu dívku muselo probudit. Čekal tedy, než vyleze, a když se tak stalo, otočil se zpět na skupinku Genninů.
"Další příkazy dostanete formou dopisů. A teď odejděte z mého domu," řekl jim Kirazu a přitom nespouštěl z žáků oči.

Ki Hayabusa
Tým Delta

Západní kaňon
Ki šel vepředu za ptáčkem, a pozorně sledoval jeho let. Rozhovor dvou dívek vnímal jen trochu - když ale zaslechl, že si povídají o něm, o pastích a kalhotách, zarazil se, otočil na ně hlavou a podíval se po nich s přivřenýma očima. Pak se otočil, a o trochu opatrněji opět vyrazil za malým opeřencem. Po delší době cesty se ptáček snesl na kámen, na kterém byla napsána báseň. Ki se ke kameni sehnul, počkal, než dorazí Kami a Tsubaki a pro obě spolubojovnice přečetl hádanku nahlas. Pak chvilku zůstal na místě, díval se na kámen a přemýšlel, co to mohlo znamenat, ale nic ho nenapadlo.
"No, nevím jak vy, ale já na přiblblý hádanky nemám čas," řekl, zvedl se od kamene a rozhlédl se po okolí. Díra, zpáteční cesta a kameny, které jim blokovaly cestu. Vzhledem k tomu, že neměl náladu na vracení se zpět, zahleděl se hlavně na kameny okolo.
"Hele, můžem to třeba odbouchnout!" prohodil ke spolubojovnicím. Pak se k nim otočil, a doufal, že s ním aspoň jednou budou souhlasit.

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Út, 2017-10-10 19:31 | Ninja už: 477 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Masao Nibori
Tým Delta
kaňon

Chiko byl po chvíli váhání svých svěřenců konečně následován. Bez váhání se vydal podél pěšiny a radostně prolétával mezi kusy vysokých balvanů, které stály všude kolem a lemovaly celou blízkou krajinu.
Slunce viselo stále vysoko nad jejich hlavami a vypalovalo jim z čel čirý pot přelývající se přes jejich tváře.
Po dvaceti minutách cesty se Chiko z nenadání zastavil, slétl na nejbližší uskupení kamenů a jen hloupě zíral na ostatní, dokud k něnu nedošli. Pak několikrát zaťukal na kámen pod sebou, aby je upozornil na na první pohled špatně viditelné písmo a dál jen stál na svých tenkých nožkách a zvědavě je pozoroval.

Hned za balvanem se prostírala hluboká propast, která byla na slezení příliš hluboká a na přeskočení příliš široká. Druhý břeh byl vzdálený několik desítek metrů. Okolí bylo zataraseno velkými skalami a několika členitými kamennými výběžky. Nebylo tudíž možné toto místo obejít. pod nohama je jen písek a kámen.

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Út, 2017-10-10 18:30 | Ninja už: 1637 dní, Příspěvků: 517 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tsubaki Kokumotsu, tým Delta

Kráčela vedle přítelkyně a usmívala se jako sluníčko. Měla moc dobrou náladu. Neuběhl ani den a nový sensei!
"Zcela s tebou souhlasím, Kami. Mohli bychom dostat někoho, kdo vydrží déle než den max dva. Ale co ty víš, co si na nás ještě vymyslí. Třeba Suna má nějakou továrnu na senseie, a když se jim nějaký nelíbí, pošlou týmu jiného..." pokrčila rameny nad svoji nereálnou hypotézou, i když někteří z vesnice, hlavně určitý klan, by byl toho schopný. Kráčela pískem a pozorovala ptáčka. Opravdu by chtěla jednoho domů. Určitě by se jí tam hodil. Jak byla odebrána do říše vzpomínek, málem nezaregistrovala Kami, která se zastavila. Tsu sotva pochytila, co dívka říkala.
"Jo, jasně. Třeba se mu zruší henge a objeví se, teda ztratí se kalhoty. To by nás opravdu mrzelo, že Kami?" spiklenecky se zazubila na zmíněnou. Sledovala slušnou chvíli Kiho, než se opět rozešla. Každou chvíli musely kalhoty zmizet, prostě musely. Ovšem mu to nepřála, zase tak zlomyslná nebyla, pouze chtěla se vyžít v tom pocitu, až mu řekne, že měla pravdu.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Po, 2017-10-09 07:11 | Ninja už: 1881 dní, Příspěvků: 672 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Hizuki Shima
Tým 1
Loď Mořská panna > Přístav Yatsushiro

"Co si máme nechat na potom?" zeptala se nahlas zmateně, chvíli před tím, než zelenovlásčina slovu probrala a zjistila, co bylo pravděpodobně jejich významem. "D-Daisuke-kun má pravdu." přitakala rychle po loutkařově zahulákání s pohledem stále tvrdošíjně zabodnutým do matrace. To jí ovšem nevydrželo dlouho, protože se k popichování přidal ještě Tekuro.
"J-jak to myslíš, T-Tekuro-kun?" rychle vzhlédla a stočila pohled k jejich týmovému kolegovi, ale ten byl už pryč. "Eeeh? Co to?"
Jak tam tak zaraženě seděla, ani jí pomalu nedošlo, že už tam jsou zase pouze sami dva. Došlo jí to až když Daisuke promluvil a svět kolem ní se znovu dal do pohybu. Ze začátku se zmohla pouze na němé přikývnutí a až když se mladík zvedal a pokusil se o úsměv, se stále rudou tváří se zkusila znovu omluvit, těsně předtím než zmizí ven. "J-já, opravdu se omlouvám... vím, že je to moje vina..."
Poprvé za celé ráno jí pohled sklouzl k méďovi na zemi a došlo jí z jakého důvodu k tomu všemu vlastně došlo. "Uh... myslíš ty vůbec na něco?" Rychle se pustila do přípravy a tentokrát to byla ona, kdo využil možnosti studené sprchy.
Na molo dorazila poslední, chvíli po příchodu Daiskeho a konečky jejích vlasů byly stále trošku vlhké. Ovšem červená z její tváře vymizela a začala se znovu projevovat její nadměrná energie. Tedy alespoň do doby, než se připojila k ostatním a znovu na ní dopadlo ráno. "O-ohayou..." prudce pak zavrtěla hlavou a na tváři se jí znovu objevil úsměv. "Co máme dnes v plánu?" optala se, především aby odvedla pozornost a rozhlédla se po nich. "Doufám, že se to už neříkalo... to by byl trapas..."

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, So, 2017-10-07 11:53 | Ninja už: 3262 dní, Příspěvků: 1304 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, II. div.
"Pche! Zajíček usekl ruku jouninovi a zachránil den! Frajerka neví o co přichází..." Prohlásil Hiro a zadíval se za odcházející sestřičkou, kterou ve dveřích vystřídala Toshimi. Mladík se celý rozzářil, když dívku spatřil. Rudovlasá parťačka se mu okamžitě vrhla kolem krku a on jí pevně sevřel v náručí. Musel zatnout zuby a sevřít čelist, aby potlačil slzy v očích. Ještě před chvílí měl před očima smrt a věřil, že jeho cesta skončila.
"My to zvládli...my to zvládli...přežili jsme." Šeptal jí do ucha, ale spíše sobě, aby se o tom sám ujistil.
Poté si od dívky s vděčností převzal misku rýžové kaše a pustil se do ní. "Ho?" Zvedl s plnou pusou na chvíli od misky hlavu, když se jich dívka zeptala, jestli se zvládnou najíst sami.
Asi to mělo být roztomilé, ale raději by se najedl nohama, než aby ho někdo krmil. Něco tak ponižujícího by nikdy nedopustil.
Ani neměl čas vnímat na kousky nakrájeného uzeného tuňáka, vajíčka, natož nějakou cibulku. Vlastně mu bylo úplně jedno, co v té misce je, hlavně že to bylo k jídlu, protože momentálně by sežral snad i smradlavého velblouda.
Když dojedl, což bylo skoro hned po Raizovi, odložil misku stranou. V hlavě si rozebíral situaci. Pokus o vraždu Feudálního pána, jeho doprovodu a pokus o převrat v zemi. Kobachi byl zrádce nejvyššího kalibru. Mladík nemusel být expert na právo, aby věděl, že někdo takový si zaslouží nejvyšší trest. A přes to všechno se s tím mužem táhl na ošetřovnu. Něco mu říkalo, že Feudální pán nebude dost tvrdý na to, aby ze zrádce udělal exemplární příklad. V tom se jejich světy lišily. Shinobi měli povinnost své nukeniny neúprosně lovit.
"Asi nám dlužíš trochu vysvětlování, vzhledem k tomu, že tvoji dávní kámoši jsou teroristi." Prohodil mladík tiše po chvilce zamyšlení směrem k Raizovi.

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Pá, 2017-10-06 18:49 | Ninja už: 1249 dní, Příspěvků: 372 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Kami Kamai
Tým Delta

Západní kaňon

Většinu času jsem sledovala ptáčka, který nás měl vyvést pryč a občas jsem se podívala na Kiho a na Tsubaki. Byla jsem už celkem dost otrávená z toho, že nám vedení zase změnilo senseie. Když Tsubaki něco řekne, tak jsem se na ní podívala. „Jako popravdě, už mě to moc nebaví, pokaždé někoho dostaneme jen na chvíli, pomalu si začínám připadat jako někdo, koho nikdo nechce,“ řeknu zatím co se dívám na Tsubaki a povzdechnu si.
Následně jsem se podívala směrem před sebe, bylo pravdou, že se mi v tom kaňonu moc nelíbilo, protože bych se odtamtud dostávala asi do konce života.
„No Tsubaki, uvidíme, kdo to bude, ale konečně, by to mohl být někdo, normální a hlavně někdo, kdo se na nás po chvíli zase nevykašle, ale nějaký pěkný chlap by nebyl ke škodě,“ řeknu s úsměvem a podívám se na Kokumotsu. Poté co Ki, řekl, to co řekl, tak jsem se na něj zle podívala. Měla jsem choť mu vrazit, ale bude se hodit někdo, kdo půjde jako první a postará se o pasti.
Poté co se Ki rozešel, tak jsem se podívala na Tsubaki a natáhla jsem před ní ruku. „Počkej chvíli necháme mu trochu náskok, aby případně zneškodnil pasti, na které je odborník, ne,“ řeknu se zlým úsměvem zatím co se dívám na dívku.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Čt, 2017-10-05 16:32 | Ninja už: 3533 dní, Příspěvků: 2993 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Daisuke Mokushi
Tým Beta
Loď Mořská panna
„Ř-Říkám vám že-!“ namítal dál urputně Daisuke, stále celý rudý, jenže to už se ale probrala i Hizuki a po krátkém rozespalém mžourání okolo došlo i jí, co se stalo.
„T-To nic, H-Hizuki-chan! T-Ty za to přece nemůžeš!“ snažil se nervózní a podobně rudou plavovlásku Daisuke uklidnit. Díky Chice a oboum černovláskům se mu ale moc nedařilo uklidnit ani sebe samotného, natož pak Hizuki.
„C-CO SI JAKO MÁME NECHÁVAT NA POTOM!? NIC SE TU NEDĚLO, JE VÁM TO JASNÉ!?“ zahulákal na škodolibou trojici div se mu nezačalo rozpaky kouřit z uší. Když se dveře do jejich kajuty konečně zavřely, zůstaly oba dva sedět na matraci jako by byli vinni z úplně všeho, z čeho je jejich tým tak zákeřně nařkl, a ještě z mnoha dalších věcí.
„... P-Půjdu se trošku nadýchat čerstvého vzduchu, H-Hizuki-chan, takže se v klidu umyj a obleč, ano? Budu venku...“ pípl Daisuke, načež se lehce neohrabaně vysoukal z postele, pokusil se o něco jako úsměv, i když se mu to moc nepovedlo, a podobně křečovitě si to urychleně zamířil ven.
Když se poté objevil na molu, kde na něho už oba černovlásci i s Chikou čekali, kráčel k nim pomalu, nahrbeně, s rukama v kapsách a hlavou schovanou mezi rameny.
Tvářil se naprdle, s nepatrným ruměncem ve tvářích, jelikož očekával další provokativní pohledy a popichování.
„Ohayou...“ zabručel uraženě, když k trojici došel, jako by se k nim nechtěl znát.


Feudální záležitosti


„Asi nebyla na zajíčky, mladej,“ pousmál se Raizo, když zaslechl Hirotadův hlas a natočil hlavu jeho směrem.
„Rád bych tě utěšil, že příště dopadneš snad hůř ty, ale zaručit ti to nemůžu. To víš, chvilku zaváháš a všechnu nakládačku ti zas vyžeru já,“ zavtipkoval blonďák, zatímco se s jistou dávkou přemáhání začal zvedat, aby se mohl také posadit.
Když se ve dveřích objevila Toshimi a rovnou se vrhla černovláskovi okolo krku, Raizo se nepatrně pousmál a jednoduše dělal, že tam není.
„Sensei se už cejtil líp, ale přežije to,“ usmál se na dívku, když se na něho obrátila.
„A-Arigatou...“ hlesl, když mu Toshimi podala misku s okayu, s pohledem zabodnutým do obsahu mu stekla pomyslná kapka po čele.
„Na jednu stranu jsem jí za to vděčnej, na druhou sem rád, že mi to nepřinesla ještě v dřevěný misce...“ zacukalo jouninovi lehce v koutku úst.
„To je dobrý, Toshimi, zas tak zřízenej nejsem,“ usmál se na dívku lehce rozpačitě Raizo a vzal si od ní lžíci.
Jeho výraz se ovšem změnil, když se do rýžové kaše pustil.
„Huh...!?“ ztvrdly mu rysy ve tváři, když se rýže dotkla jeho jazyka. Netušil, jestli to bylo tím, na co byl obvykle zvyklý, a nebo tím jaký měl hlad, ale...
„To... to je fakt dobrý...!“ vytřeštil blonďák pohled na obsah misky, načež si začal cpát do pusy jednu lžíci za druhou, zcela pohlcený chutí jídla.


Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, St, 2017-10-04 16:59 | Ninja už: 637 dní, Příspěvků: 74 | Autor je: Prostý občan

Ai Hayo
Team Alfa
Dům

Geninové na stráži domu

Na otázku Ai, odpověděl sensie jen pár slovy. Ai si povzdechla a koukla z nejbližšího okna. Stále byla tma a Ai se chtělo víc a víc spát. To mluvení senseie ji takhle v noci uspávalo. Vzdorovalo co to šlo, ale když cítila, že již déle neudrží oči otevřené, rozešla se ke dveřím.
,,Jestli mě omluvíte na moment, musím na záchod." řekla zdvořile dívka a odešla. Prošla dveřmi a po pár vteřinách se ji zavřeli oči dívka se bouchla o stěnu a následně se sesunula na zem. Ta rána ji ihned neprobudila, probudila se až po chvíli. Zvedla se a odešla do koupelny, tam si umyla obličej studenou vodou a odešla zpět. Byla opět celkem probraná a obličej stále lehce vlhký. Stoupla si do dveří a tam pozorovala ostatní a čekala na další rozkazy.

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Út, 2017-10-03 21:45 | Ninja už: 2490 dní, Příspěvků: 677 | Autor je: Prostý občan

Tekuro&Shi
Tým Beta&Nekomi
Loď Mořská panna

Ti dva vypadali vážně roztomile. Oba dva nervózní, vůbec netušili, co mají říct a tak dávali oběma mladíkům možnost si ještě přisadit.
"Jako Hizuki, nikoho lepšího jsi si najít nemohla, to je teda pravda." řekl Tekuro v podstatě na rozloučenou, protože je sensei poslala si zabalit.
Odešli společně, pro celou společnost to muselo vypadat, že jsou v naprostém pořádku, ale jakmile se za nimi zabouchly dveře kajuty, Shi popadl Tekura oběma rukama za košili a přirazil ho ke zdi.
"Co to je zač? Co to máš s očima!? Kdes to vzal?!" syčel téměř nepříčetně, jak se snažil, aby nikdo jiný neslyšel, o čem se baví.
A tak Tekuro začal vyprávět. Neměl na výběr. Jeho dvojník vážně vypadal, že ho každou chvíli zabije. A měl by na to možná plné právo. Proto začal mluvit.
Neskrýval nic. Popsal, jakou náhodou se k technice dostal, jak si domýšlel zbytky a z experimentu se nakonec zrodil úspěch. Popsal svůj pohled na věc, výhody i nevýhody a jak plánuje nevýhody minimalizovat.
Shi mlčel. Přemýšlel. S kamenným výrazem na tváři si balil nejdůležitější věci a nakonec se zavřel do koupelny, odkud se dostal až za dobrou čtvrthodinu.
"Asi ti rozumím. Té myšlence. Sice s ní nesouhlasím a sám bych jí nepodnikl, ale rozumím principu" uzavřel nakonec bez dalších řečí Shi a nechal svůj protějšek, ať se také připraví.
Tahle reakce byla pro Tekura tak nečekaná, že ještě nějakou dobu zůstal překvapeně sedět na posteli, než se rozhoupal, což způsobilo, že Shi stál na molu o dobrých patnáct minut dříve. Seděl s nohama přes okraj a sledoval moře. Pod hladinou se sem tam mihotaly malé rybky. Občas nějakou z nich zaujaly jeho nohy, ale brzy ztratily zájem.
"Mám si to brát osobně?!" zasmál se svému vlastnímu vtipu. První příznak zoufalství.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Ne, 2017-10-01 16:13 | Ninja už: 3753 dní, Příspěvků: 1624 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, 2. divize
Sídlo Kobachi
Dveře se otevřely a do místnosti vešla Toshimi. V rukách nesla tác se dvěma miskami a sklenicemi vody, z nichž se linula příjemná vůně tuňáka, rýže a vajec.
Nejprve se tvářila neurčitě, ale když si všimla sedícího Hira, oči se jí rozzářily, ona položila jídlo na stůl, přiskočila k mladíkovi a objala ho. „Páni! Jsem tak ráda, že už jsi vzhůru! Ale měl bys ležet,“ jásala nejprve, načež se odtáhla a nasadila přísný výraz podkreslený starostí. „Co sensei?“ otočila se a její úsměv se rozšířil. Ze srdce jí spadl i druhý kámen. „Pane jo, vy jste nám dal,“ usmála se a hned se zase měla k tácu.
„Využila jsem, že v kuchyni nikdo nebyl, a udělala vám okayu. Je trochu hustší, ale odcizila jsem do něj kus uzenýho tuňáka, kterýho jsem nakrájela na malý kousky a na vrchu máte každý vajíčko. Už by mělo být dost ohřátý. Taky jsem našla jarní cibulku,“ spustila. „Zvládnete se najíst sami nebo chcete pomoct?“ vzala do rukou nakonec lžíce.
Chtěla jim pomoci, jak nejvíc mohla. Na rozdíl od nich neměla skoro žádné zranění, jen zanedbatelnou ránu na rameni zakrytou obvazem.


Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, So, 2017-09-30 19:57 | Ninja už: 971 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Ki Hayabusa
Tým Delta

Kaňon
Ki se opět podíval na ptáčka, a pak už vyrazil. Ujal se místa v čele skupiny, a snažil se držet co nejblíž malého opeřence. Písečnice mezitím prohodila zmínku o tom, že Kazekage jim nějak často střídá senseie. S tím taky souhlasil - sensei, který jim vydrží déle než na dva tréninky by se hodil. Pak Tsubaki začala přemýšlet nad tím, jaká nebo jaký bude nový sensei.
"Někdo normální by se šikl. Spíš by mě zajímalo, jestli to nebude zas nějaká šílená ženská. Jedna nám svlíkala oblečení, ta druhá pěstovala kytky uprostřed pouště, tadlencta zase chtěla, ať tady šaškujem... Chvílema mám pocit, že všecky ženský jsou divný." prohlásil Ki, který v čele skupiny následoval ptáčka.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, So, 2017-09-30 14:38 | Ninja už: 3262 dní, Příspěvků: 1304 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, II. div.
"To bylo pěkně trapný." Prohlásil Hiro otráveně když se Raizo probral.
On sám hlášku o nebi použil před několika minutami bez viditelného účinku.
Seděl teď na posteli, svíral si sešitou ránu na boku a na Blonďáka se šklebil jak se snažil potlačit bolest snad celého těla. Ale samozřejmě mu spadl obrovský kámen ze srdce, když viděl že je jounin naživu a může komunikovat.
"Nesnáším, když se někdo probudí domlácenější než já a dělá mi do sestřiček..." Pokračoval naoko uraženě.
Trochu ho mrzelo, že tu nebyla Toshi, když se probudil. Moc rád by věděl, kde vlastně jsou a jak to celé dopadlo zatímco byli s Raizem mimo. Navíc ho znervózňoval fakt, že veškeré jejich vybavení bylo pryč.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2017-09-29 16:20 | Ninja už: 3753 dní, Příspěvků: 1624 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Chika Yoshitsune, Kaori
Sensei týmu Beta
Mořská pana > Přístav Yatsushiro
Svůj tým naprosto milovala. Všichni měli tak roztomilé reakce! A Shi? Ten tomu všemu nasadil korunu.
„Teda Daisuke-kuuuun,“ povytahovala Chika významně obočí. „Každopádně si to budete muset nechat na potom,“ provokovala dál. „Jsme na místě. Loď tu bude nějakou dobu kotvit, takže máte čas se umýt, převléct a zabalit, pak se sejdeme na molu. Vemte si s sebou jen nejdůležitější věci, budeme v lodi po dobu mise bydlet.“ Před odchodem samozřejmě nezapomněla hodit potměšilým pohledem po Daisukem s Hizuki.
O půl hodiny později čekala zelenovláska oblečená v upnutých čínských šatech a volných kalhotách, s kabelou přes rameno. Eichiro jim zabalil drobnou, ale výživnou svačinu.


Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, St, 2017-09-27 22:16 | Ninja už: 766 dní, Příspěvků: 86 | Autor je: Pěstitel rýže

Geninovia na stráži domu

Kuranosuke Yukimara
Tým Alfa
Dom

Sám Kuro bol úplne pokojný a ani nejak sa nezamýšľal ako by vysvetlil to že opustil dom. Tváril sa že počúva aj keď bol mysľou úplne inde. No počul aj to čo povedal sensei že než ich prepustí chce vysvetlenie jeho správania. Pozrel na senseia a pousmial sa, zostal ešte ticho chvíľu než si ujasnil to čo chcel povedať. "Ja k tomu môžem povedať len, že to bolo moje rozhodnutie za ktorým si stojím" pozrel na Ai a potom na senseia. "Možno to niekto berie za aroganciu, že porušujem Váš rozkaz. Ste môj sensei, to nijako nespochybňujem" pozrel na Jakuho a následne na Yoshimitsua. "Bolo to nutné spraviť" stíchol na chvíľu, veľmi sa mi nechcelo dopovedať čo začal. No po chvíli sa rozhodlo že je to vlastne jedno. "Nebudem tu nejako obhajovať svoje rozhodnutie, urobil som to a na ničom inom nezáleží" povedal jednoducho a len sa pousmial. Nemalo cenu vysvetľovať prečo to urobil, už mu prišlo zbytočné niečo vysvetľovať keď aj tak to nezmení nič na tom.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2017-09-26 21:26 | Ninja už: 3533 dní, Příspěvků: 2993 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky


Feudální záležitosti


Tma a ticho se řádnou chvíli nedaly odbýt. Pocit to příjemný vážně nebyl. Žádné známé tváře, ani hlasy, žádné světlo na konci tunelu... Umíral Raizo, nebo ne? Na jednu stranu byl za tu tmu rád. Znamenala totiž, že buďto neumíral, a nebo že bylo těch pár lidí, které ještě někde tam venku měl, stále naživu.
Ať už to ale bylo jakkoliv, ocenil by nějaké to světlo na konci tunelu, a nebo alespoň...
„... Slyšíte mě?“
Raizo zamžoural, když tma konečně ustoupila, a zaostřil na tvář jedné z pohledných zdravotnic paláce, která se nad ním skláněla.
„Takže jsem v nebi, huh...?“ pousmál se unaveně a ona slečna zrudla.
„Ne, jste naživu. Jako zbytek Vašeho týmu. A teď mlčte a ležte, v pořádku nejste ani zdaleka,“ sdělila mu na oko přísně, načež se mírně rozpačitě narovnala a odešla. Patrně měla dost práce jinde.
Raizo se za ní ještě chvilku díval, načež se odvrátil a rozhlédl se kolem.
Ležel v nějakém pokoji, který sloužil kdo ví jakému účelu. Působil dost nekonkrétně, takže to mohl být jak pokoj pro sluhy, tak nějaká komora. Tak či onak, teď byl prázdný a jediné, co se v něm nacházelo, byly dvě postele, stůl s několika léky, obvazy a injekcemi a několik stojanů s kapačkami, z nichž jedna vedla jouninovi do ruky.
Ošetřovna to nebyla, což nebylo ani tak divné. Ta byla přeci jen určena především těm urozenějším nebo důležitějším lidem.
„Hiro...? Toshimi...?“ zachroptěl Raizo do ticha a pokusil se znovu zaostřit na své okolí.


Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Po, 2017-09-25 22:13 | Ninja už: 1881 dní, Příspěvků: 672 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Hizuki Shima
Tým Beta
Loď Mořská panna

Příchod rána Hizuki zrovna ten den nějak nezaregistrovala.
Obvykle již pomalu za úsvitu čilá dívka stále zůstávala spát v uvolněném objetí a nezdálo se, že by měla v plánu se v nejbližší době vzbudit. Během noci asi zaregistrovala, že její méďa je nějaký velký, ale úplně ho nepustila a pouze se zavrtěním nějak změnila pozici.
Až příchod jejich sensei z ní vydoloval nějakou tu reakci. Trošku se zavrtěla, ale jinak zůstávala v područí morfeově, stále se nevědomky tulíc k Daisukemu.
Ubohý plyšák zůstal položen vedle jejího batůžku a knoflíkovýma očkama koukal na scénu před sebou. Ostatně jako již celou noc. Jen on by mohl všem povědět, jak se v této opravdu nečekané situaci ocitli. Velká škoda, že se ho nikdy nikdo na nic neptal. Třeba by jim to dokázal předpovědět, říct že Hizuki je opravdu tulící se typ a varovat je, ale ne... Oni ho nechají jen tak se povalovat na zemi. Kdyby nebyl plyšovým medvídkem, určitě by udělal výraz jasně říkající: "Já vás chtěl varovat."
To co svým příchodem nezvládla Chika, povedlo se dvoum naprosto identicky vypadajícím týmovým kolegům. S dalším zavrtěním se a zabručením něčeho naprosto neinteligentního, konečně pootevřela oči. Vzhledem k tomu, že celou noc spala na boku, patřil její první raní pohled loutkaři. Párkrát ještě ospale zmateně zamrkala, než se tak nějak kdoví proč ohleduplně odtáhla natolik, aby si mohl Daisuke uvolnit ruku. Nechtělo se jí opouštět ten příjemný zdroj tepla, který týmový kolega představoval, ale přece jenom po chvíli zvedla do sedu a rozespale mžourala kolem sebe.
"Co se stalo?" Optala se nikoho konkrétně a trošku zpomaleně se rozhlížela kolem sebe. Než jí objasnění situace doputovalo až do podvědomí, trvalo to poměrně dlouho. Ovšem okamžik, kdy to všechno zapadlo na místo šel odpozorovat naprosto jednoduše. V tu chvíli totiž opět nabrala svou včerejší večerní barvu, možná o pár odstínů tmavší a trošku přikrčeně se otočila vedle sebe.
"D-Daisuke-kun, j-já omlouvám se... to... ono... nevěděla jsem..." ztratila se ve své omluvě již po pár slovech a zabodla pohled do pokrývky. "Um... j-jsi v pořádku?" zeptala se následně velice tichým hlasem, když si uvědomila do jakých rozpaků ho uvedla.

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, So, 2017-09-23 22:41 | Ninja už: 1637 dní, Příspěvků: 517 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tsubaki Kokumotsu, tým Delta

Se založenýma rukama hleděla na sensei a čekala na nějaké to kárání. Už si chystala různé verze jak za to může Ki, ale její výmluvnost musela stranou, neboť se ukázal nějaký roztomilý ptáček. Sensei jim vcelku mile řekla, že jí nudí a má něco důležitějšího na práci, než je budoucnost vesnice, a pak si prostě zmizela. Seskočila z vějíře a stejně zmateně, jako její kolegové, hleděla na ptáčka.
"Buď Kazekage má zvrácený smysl pro humor a baví se skvěle tím, že stále nám mění senseie, nebo vážně nevím, co..." pokrčila rameny. Pohlédla na ty dva, poté na ptáčka.
"Ptáčku, ehm...Chiko, jestli jsem zaslechla správně, veď nás! My tě budem rádi následovat, protože z toho dle labyrintu se hodlám dostat živá a co nejrychleji." pokývla zbytku a vydala se za ptáčkem, který přiletěl odněkud a také je tam zavede.
"No, můžeme přemýšlet, koho budeme mít tentokrát! Třeba nějakého krasavce..." zasnila se, [b]"co myslíš, Kami? Ki, co třeba někoho sadistického?" na dívku mrkla a na kluka se spiklenecky usmála. Tahle věc ji vždy velice těšila.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2017-09-22 19:24 | Ninja už: 3753 dní, Příspěvků: 1624 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, 2. divize
Sídlo Kobachi
‚Kuso, kuso, kuso! Nestihnu to včas!‘ nadávala dívka v duchu. Vystříkla krev a… na zem dopadl kus ruky. Hiro zvládl Hideovi useknout ruku dřív, než zasáhl Raiza, a tím zachránil život nejen trojici ze Sunagakure.
Jenže pak se všechno hrozně pokazilo. Najednou se černovlásek octl na zemi a bělovlasý šílenec se ho chystal zabít. „To ne!“ vykřikla Toshimi a rozběhla se. „Hiro!“ Věděla, že nedoběhne včas. A i kdyby doběhla, byla by schopna něco udělat? To mladík teď opravdu zemře? Jako kdyby se čas zpomalil a dívce se v hlavě začaly vybavovat vzpomínky.
„Myslím, že nás čekají velká dobrodružství.“
„Dejte tu na sebe pozor, zatímco tu nebudu, Toshi-chan, ano?“
„Nehodlám tě zklamat, Toshi-chan. A ty mi slib, že také přijdeš. Asi bych se cítil jako pitomec, kdybych dostal košem tak rychle.“
Celý svět se zastavil, když se ozval Raizo, který strhl Hideovu pozornost celou na sebe. Toshimi se otočila a následně byla nucena zacpat si uši a padnout na kolena, jako kdyby zemi zasáhl blesk, což se také nejspíš stalo.
Pár vteřin trvalo, než se dívka rozkoukala a pohled jí padl k místu, kde naposledy zahlédla jejich nepřítele. Ten ležel nehybně naprosto popálený.
Najednou nevěřila vlastním očím. Bylo po všem. Bylo opravdu po všem!
Z náhlé radosti ji probrala další rána, jak sebou blonďák švihl o zem. Rudovláska stiskla ruce v pěst a spěšně se postavila. Teď bylo na ní, aby co nejvíc zmírnila škody.
Shodila ze zad nádobu a co nejrychleji a také co nejopatrněji začala táhnout Hira k Raizovi. Mladík byl napůl při vědomí, což dívce vehnalo slzy do očí.
„Všechno bude v pohodě,“ ujistila ho rychle, aby ji hlas nezradil. Byla tak šťastná, že žil!
Další kámen ze srdce jí spadl, když zkontrolovala životní funkce i jouninovi. Oba tedy dýchali a Toshimi je mohla provizorně ošetřit, k čemuž spotřebovala všechny obvazy, které měla k dispozici.
A nakonec zbyla ta nejtěžší věc, doslova. Musela je dostat na ošetřovnu.


Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Po, 2017-09-18 12:17 | Ninja už: 1249 dní, Příspěvků: 372 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Kami Kamai
Tým Delta

Západní kaňon

Když jsme dokončili to co po nás sensei chtěla, tak jsem se na ní podívala, jestli je s tím spokojená a nebo jsme zase něco udělali špatně. Když si něco mumlala, tak jsem se na ní mlčky dívala. Po chvíli mou pozornost ptáček, který přiletěl za sensei. Chvíli jsem se na něj dívala a pak jsem se podívala na ty dva.
Když nám sensei řekla, že musí odejít, tak jsem si jen povzdychla. 'Ach jo, takže zase budeme mít nějakého nového senseie, tohle už mě fat nebaví, sotva si na někoho zvykneme, tak dostaneme někoho jiného,' řeknu si pro sebe lehce otráveně.
Když sensei zmizne, tak se podívám na Kiho, který řekl, že by jsme mohli přestat šaškovat a vyrazíme, tak jsem se zvedla ze země a pak jsem si dala na záda svůj vějíř a kývla jsem, že jsem připravená vyrazit. Jedním okem jsem pozorovala ptáčka, který vypadal celkem netrpělivě a lítat okolo nás.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Ne, 2017-09-17 18:08 | Ninja už: 971 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Kirazu Dangatsu
Tým Alfa

Dům
"Tahle zkouška měla otestovat vaši bdělost a připravenost reagovat. Je důležité umět vyčkávat i dlouhé hodiny, a když se něco pokazí, být schopen okamžitě reagovat na změnu. Neusnuli jste a povedlo se vám mě zahnat do kouta, což znamená, že jste cíl zkoušky splnili. A oproti minulé zkoušce jsme zde měli lepší prostředí." odpověděl rychle Kirazu na obě otázky a střídavě se díval na své žáky. Třeba nakonec nebudou úplně k ničemu.
"Ovšem než vás pustím ze svého domu, chtěl bych malé vysvětlení. Co měla znamenat ta Kuranosukeho šaškárna na balkóně, když rozkaz zněl neopouštět dům?" zeptal se maskovaný muž přísně.

Ki Hayabusa
Tým Delta
Kaňon

"Eh?" překvapeně nadzvedl obočí Ki, když spatřil malého ptáčka, který se k nim blížil. Po krátké době, když se objasnilo co tady ten opeřenec dělá, a co má nyní následovat, se Ki střídavě podíval na obě svoje spolubojovnice. Pak opět pohlédl na ptáčka, který kolem nich začal kroužit. Trochu si ho prohlížel, a hlavně se snažil přerovnat si v hlavě, co se to teď vlastně stalo, a co dál.
"Tak teda... Asi přestanem šaškovat a půjdem, ne?" otáčil se Ki opět ke dvěma dívkám a čekal, jak budou na tuhle nečekanou změnu reagovat ony. Sám si totiž nebyl tak docela jistý, co dělat, když jim sensei uprostřed kaňonu ohlásí změnu plánu.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Ne, 2017-09-17 14:41 | Ninja už: 3262 dní, Příspěvků: 1304 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, II. div.
Dal do toho útoku všechno. Tvář se mladíkovi křivila urputnou zuřivostí. Skoro jako vytetovaný Kirin na jeho krku. Raizo nesměl padnout, jinak by to měli spočítané všichni.
Technika hladce uťala Hideovu ruku nad loktem a oba potřísnila krev.
Jenže bělovlasý maniak rozhodně nehodlal skončit. Přetočil se ve vzduchu a chodidly skopl Hira ze vzduchu. Mladík tvrdě dopadl, až si vyrazil dech a s Hideem na hrudi se svezl několik metrů prachem a kamením.
Tohle byla konečná. Udělal vše co bylo v jeho silách, aby ho zastavil. Hideo se teď nad ním tyčil jako shinigami a sliboval mu smrt. Věřil mu to. Stačilo jen, aby máchl zbývající paží a rozerval mu hrdlo.
Pud sebezáchovy nutil mladíka se ještě pohnout. Pořád měl volné nohy a znal chvat, kterým by nepřítele ze sebe dostal, ale jeho dolní končetiny se jen třásly. Spotřeboval drtivou většinu chakry, nezmohl se tak na vůbec nic. Kdysi slyšel, snad na škole, že když uživatel spotřebuje veškerou svou chakru, tak zemře. Možná už to měl spočítané jako sám Hideo. Rozhodně se tak cítil.
Pokusil se alespoň o vzdorovitý výraz, ale s tím jak byl potlučený musel vypadat spíše uboze.
Rána však z nějakého důvodu nedopadla. Zatmělo se mu před očima. Tíha na jeho hrudi a ramenou náhle polevila. Přísahal by, že v dálce slyšel úder hromu, ale to už asi ani nebylo skutečné. Všude už byla jen tma.
Po nějaké době, která trvala snad věčnost, otevřel oči. Všechno bylo rozmazané a obrysy nedávaly smysl. Vůbec netušil kde je, ale ticho bylo všudypřítomné. Byl mrtvý?
"Toshi..." Podařilo se mu říci dívčino jméno přes vyprahlá ústa.
Cítil, že tam někde je. Natáhl k ní třesoucí se zakrvácenou ruku, ale úplně ji minul.