manga_preview
Boruto 19

Síla hvězd

Dej si pozor na to, co není

Zase tam byl.
Stál za oknem, kýval se ze strany na stranu a cenil své bílé dlouhé zuby. Štíhlými dlouhými prsty ťukal v nepravidelném rytmu na sklo.
Ťuk.
Ťuk, ťuk, ťuk.
Ťuk, ťuk.
Ťuk.
Rudé oči na ni hladově zíraly. Jeho dlouhé antilopí rohy, které vyčnívaly z holé koňské lebky, škrábaly o omítku.
Venku hvízdala meluzína a předpovídala divokou noc.
Himawari přímo cítila jeho hlad a noc co noc nervózně žmoulala svou oblíbenou deku se slunečnicemi čekajíc na to, až ty štíhlé prsty prorazí sklo.
„Jdi pryč,“ popotáhla.
Jenže strašák nezmizel.
„Jdi pryč,“ zamumlala znovu v marné snaze a přehodila si přes hlavu deku.
Já nevidím tebe, ty nevidíš mě.
Pevně zavřela oči. Chvíli pod dekou vydržela, jenže pak, když nemohla dýchat, deku odhrnula. Pomaličku, opatrně, aby na sebe neupoutala nechtěnou pozornost.
Ťuk, ťuk, ťuk, ťuk.
Úzkostně se zadívala na okno a honem se musela kousnout to rtu, aby nezakřičela, když jí příšera zamávala.
Bála se.
Bála se jako nikdy předtím.
Himawari se vždy bála toho, co číhalo ve tmě. Ve dne vídala zvláštní stvoření, která nevypadala tak děsivě. Byla jiná, ale přátelská. Nebyla to zvířátka, která viděla v knížce. Někdy byli velcí jako ti dávní dinosauři, o kterých jí vyprávěl Boruto. A někdy byli maličkatí jako ti nejmenší ptáčci, které znala.
A pak tu byly příšery.
Děsivá monstra, která vylézala pouze v noci. Pyšnily se obrovskými rohy i ostny, cenily na ni své dlouhé tesáky a hladově slintaly. Blyštivé oči všelijakých barev si se zájmem prohlížely své budoucí oběti, dospěláky, kterým příšery kradly energii.
Příšera znovu zaťukala na okno a Himawari se potichu zajíkla.
Byla totiž pořád blíž a blíž. Přibližovala se ke sklu, nakláněla se, jako by si chtěla prohlédnout její pokojíček.
„Jdi pryč,“ zašeptala znovu.
Ale marně.
Meluzína znovu zahvízdala. Příšera venku se tak rozkývala do strany na stranu, až Himawari viděla pouze rudé šmouhy.
Škrch, škrrrch, škrch.
Uslyšela škrábání, které rezonovalo po tichém pokoji. Pak zaskřípaly dveře od skříně.
Himawari se otočila a se strachem v očích se zadívala na pootevřenou skříň. Nic tam nebylo.
Jenže ona moc dobře věděla, že je to jen otázka času.
Než jí přijdou ublížit.
Otočila se zpátky k oknu a hypnotizovala příšeru venku. Ta zuřivě škrábala na okno a meluzína s větrem ji hlasitě povzbuzovali.
Srdce se jí strachy rozbušilo.
Ve skle totiž zahlédla odraz smaragdově zeleného oka, které na ni zíralo z pootevřené skříně.
„Jděte pryč… Prosím!“ popotáhla plačtivě.
Jenže její prosby měly opačný efekt.
Ve škvíře se objevilo druhé zelené oko a jedno tyrkysově modré.
Někde venku něco hlasitě bouchlo a o chvilku později se místnost rozjasnila náhlým světlem.
Himawari na moment spatřila, jak příšery ve skříni vypadají.
Zelenooké monstrum bylo co do velikosti jako dospělá doga, nicméně hlavu to mělo hyení. Dlouhé zahnuté drápy škrábaly o dřevěnou podlahu skříně. Kůže byla popelavě šupinatá, ze žlutých tesáků kapaly na zem sliny a nedočkavě švihalo lvím ocasem.
Modrooké monstrum bylo menší. Stavba těla připomínala mopse. Místo tlamy mělo obrovský zobák, který z obou stran ještě překrývaly tesáky připomínající menší kly. Mělo hladkou nažloutlou kůži a na zádech se mu vyjímala složená křídla s růžovým peřím.
Když v pokoji znovu zavládla tma, Himawari znovu popotáhla. Dveře skříně zaskřípaly, až se otevřely úplně. Obě oči chvíli stály na místě, ale pak se o krapínek přiblížily. Rychle se podívala k oknu.
Červenooké monstrum tam pořád jen tak stálo, ťukalo a škrábalo na sklo. Hladově se na ni usmálo a naklonilo se blíž k oknu.
Himawari popadla svou oblíbenou pandu, pevně ji k sobě přivinula a přitiskla se ke zdi.
Zelená a modrá se přiblížila. Pokojem se rozlehlo tiché hrdelní zavrčení a zacvakání zobáku.
„Prosím… Prosím, jděte pryč!“ zakřičela tentokrát.
A když zářící oči nezmizely, rozplakala se.
Bála se.
Bála se jako nikdy předtím.
Uslyšela škrábání pod postelí.
Himawari se rozvzlykala ještě víc.
Škrábání zesílilo, táhlo se podél pelesti, až Himawari spatřila tmavý obrys štíhlé kostnaté ruky s dlouhými drápy. Místnost vyplnil pach rozkladu a hniloby, mrtvolné hrčení přebilo veškeré ostatní zvuky.
Z venku se znovu ozvala ta hlasitá rána a za nedlouho poté se nebe opět rozsvítilo. V tu chvíli se rozsypalo sklo a do pokoje vlezla i rudooká příšera.
Himawari začala hystericky řvát.
Monstra se přibližovala čím dál víc.
Pokoj znovu potemněl.
Bum, prásk!
Obloha se rozsvítila.
Příšery byly o několik kroků blíž, obklíčily celou postel.
Himawari v té tmě zastřeně spatřila nový pár očí jantarové barvy. Pevněji přitiskla pandu k sobě.
Tma.
„Prosím, prosím, jděte pryč,“ mumlala mezi vzlyky.
Drápy příšer zaškrábaly o podlahu.
Bum, prásk!
Obloha se rozsvítila.
A tentokrát byly u ní.
Himawari cítila jejich smradlavé dechy, v duchu se dal nahmatat jejich hlad.
„Pomoc!“ zakřičela.
Panda jí objala nazpět.
Tma.
Kolem Himawari tančily fosforeskující hvězdy a vytvářely světelný štít. Bojíce se světla příšery ustupovaly.
„Neboj se, ochráním tě,“ šeptla panda.
Záře hvězd nabírala na intenzitě a čím dál víc zatlačovala příšery zpátky tam, odkud přišly.
Himawari tiše vzlykala.
Náhle se otevřely dveře a někdo rozsvítil. Příšery se vypařily, sklo se zacelilo a hvězdy vybledly. Přesto Himawari stále cítila jejich teplo. Otočila se.
„Mami,“ škytla ubuleně.
„Ach, zlatíčko,“ Hinata si povzdychla.
Přisedla si k ní na postel, odložila pandu na polštář a objala ji.
„Miláčku, je to jenom bouřka, neboj se.“
Himawari potichu vzlykla. Kdyby tak maminka věděla… Himawari se podívala na pandu, která ležela na polštáři.
A panda se na ní usmála a spiklenecky mrkla.
Neboj se, ochráním tě.
Himawari se pousmálala.
„Vidíš, to je lepší,“ usmála se vřele Hinata a utřela dceři slzy. „Chceš, abych tu s tebou zůstala, než usneš?“
Himawari bez váhání přikývla.
„Tak dobrá.“
Hinata ji přikryla a podala jí pandu. Došla zhasnout, sedla si na židli a vzala Himawari za ruku.
Když sebou Himawari při dalším hromu trhla, Hinata se dala do zpěvu. Ukolébavka měla příjemný rytmus a Hinatin tichý, melodický hlas Himawari uklidnil natolik, že po chvilce usnula.

Ráno bylo po bouři, svítilo slunce a listy na stromech hrály všemi podzimními barvami.
Po příšerách a zvláštních bytostech nebylo ani vidu ani slechu. Jednoduše se po nich slehla zem.
A Himawari stále cítila teplo zářících, neviditelných hvězd.

Poznámky: 

Pro Akumi: Nevadí, že jsem to poslala 26.? Nejsem si jistá, zda se sem zítra dostanu... Záměrně jsem to poslala po osmé, která je deadlinem pro vydávání, aby bylo jasné, že je na vydání na 27.
( ̄▽ ̄*)ゞ

Tak... Můj první příspěvek do výzvy! Přiznávám, že mé vlastní téma mi dalo docela zabrat!
╮(︶︿︶)╭

Navíc jsem to psala na třikrát! Nejprve jsem napsala 4 strany, pak jsem změnila počítače, soubor se nějak porouchal při přesunu na harddisk a já tak ztratila 3 strany... Noční můra všech! Laughing out loud Tak jsem začala psát znovu a nechala to na Vánoce odležet. A pak se mi to nelíbilo a úplně celé to přepsala. Tak snad je finální verze alespoň trochu ke čtení. (≧◡≦)

Jo a kdybyste chtěli vědět, na jakou ukolébavku jsem při tom myslela, tak si ji můžete poslechnout. Ja to nebyl

5
Průměr: 5 (7 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele BeeSan
Vložil BeeSan, Út, 2018-01-02 15:31 | Ninja už: 1101 dní, Příspěvků: 353 | Autor je: Zatvrzelý šprt

Výborná poviedka, pri čítaní som pocítil taký ten povinný hororový pocit Laughing out loud a páčilo sa mi, ako si spočiatku popisovala blesky, až na konci mi došlo, že šlo o búrku Smiling
... a naozaj super nápad na tému výzvy!

Dzn dzn dzn

Obrázek uživatele Sayoko
Vložil Sayoko, St, 2018-01-03 19:43 | Ninja už: 3573 dní, Příspěvků: 1133 | Autor je: ONLINE, Manga tým, Účastník Irukova doučování

Heleme se, kdo se tady ukázal! -^^- Je fajn, že jsi našel cestu ke čtení FFek ^^ Jestli jsi z toho měl hororový pocit, tak to asi splnilo mé bonusové očekávání. xD Moc horory psát neumím a ráda bych se v tom zlepšila, takže to chce čas. Díky moc za přečtení! ^^

Obrázek uživatele Kutulumototo
Vložil Kutulumototo, Po, 2018-01-01 19:13 | Ninja už: 426 dní, Příspěvků: 528 | Autor je: Účastník Irukova doučování

V průběhu čtení mi na mysl přišla jedna ukolébavka Laughing out loud byla jsem překvapená, když jsem našla odkaz na ní pod povídkou Laughing out loud a navíc s tebou soucítím Laughing out loud mě se rozepsaná povídka do výzvy taky ztratila. Takže oblíbená pandička skrývá tajemství Eye-wink
Skvělý nápad a nádherně vystihuje zadání. Tma viděná dětskýma očima. Jsou ty příšery pod postelí skutečné nebo nejsou? Laughing out loud

Seznam FF

Tady Laughing out loud

Obrázek uživatele Sayoko
Vložil Sayoko, Po, 2018-01-01 23:00 | Ninja už: 3573 dní, Příspěvků: 1133 | Autor je: ONLINE, Manga tým, Účastník Irukova doučování

Vida, tak přeci jen ji někdo zná! Já tu ukolébavku mám strašně ráda. Smiling No jo, panda se musela využít. Možná proto byla Himawari tak rozčilená, když Boruto pandu rozbil. Laughing out loud

Obrázek uživatele Akhara
Vložil Akhara, Pá, 2017-12-29 19:48 | Ninja už: 369 dní, Příspěvků: 553 | Autor je: ONLINE, Tsunadin poskok

Tak ráda bych k tomu napsala něco smysluplnýho, protože se mi to strašně líbilo, ale nějak mi to nejde. Už u toho sedím asi deset minut a přemýšlím. Laughing out loud
Je to krásnej nápad a navíc výborně napsanej. A je to tak báječně strašidelný a milý zároveň. Máš skvělou fantazii, z těch příšerek jsem úplně nadšená. Smiling
Líbí se mi to označení oči pro celou příšeru. Poslední dobou na tuhle metonymii narážím všude, že oči zastupujou nějaký zlo - třeba u Tolkiena neustále, ale tam je to asi ještě trošku složitější. Každopádně je to strašně efektní, navíc ještě s těma odlišnýma barvama. Smiling
Ta výzva byla vážně výbornej nápad, zatím je jedna povídka lepší než druhá.

Obrázek uživatele Sayoko
Vložil Sayoko, Po, 2018-01-01 22:55 | Ninja už: 3573 dní, Příspěvků: 1133 | Autor je: ONLINE, Manga tým, Účastník Irukova doučování

Nevím proč, ale mám teď období, kdy si na něco najdu něco charakteristického a pak to opakuju pořád dokola, nestačí mi to zmínit jednou. Laughing out loud Přijde mi, že to má pak lepší efekt. Zrovna barva očí je dost charakteristická a symbol oka všeobecně je hojně používán, ale na Tolkiena fakt nemám. Laughing out loud To je trochu jinej lvl.
Souhlasím, výzva je moc dobrý nápad!

Obrázek uživatele noleda
Vložil noleda, Čt, 2017-12-28 23:54 | Ninja už: 1595 dní, Příspěvků: 4745 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Editor obrázků, Manga tým, Hlídač hlavní brány

Krásná povídka. Pojala jsi to výstižně a ze života Laughing out loud. Dodnes si pamatuji na nehmotnou, a o to děsivější, paní Tmu, kterou mě dokonale sehraná rodina úspěšně strašila i ve dne a na krvežíznivou bestii pod postelí, což byl zase důsledek shlédnutí Nekonečného příběhu ve velmi raném věku v kombinaci s hororem, co si pouštěli vedle v pokoji špatně slyšící prarodiče Laughing out loud. Dokážu se plně vcítit do Himawari i po těch letech Laughing out loud. Díky za krásně zpracovanou výzvu!

SOUČASNÝ POCIT Z POLITICKÉ SITUACE
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránce Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA
Oznámení: Obrázková galerie prochází revizí. V těchto týdnech budeme opravovat i album "Váš FanArt". Může se proto stát, že Vám zmizí některé špatně nafocené a jinak nekvalitní obrázky.
NOVINKA - Antistresové Omalovánky - odkaz a stažení zde:
Album I
Album II

Obrázek uživatele Sayoko
Vložil Sayoko, Pá, 2017-12-29 10:38 | Ninja už: 3573 dní, Příspěvků: 1133 | Autor je: ONLINE, Manga tým, Účastník Irukova doučování

Teda, to rodina musela být dost škodolibá, když tě takhle strašili! Laughing out loud No a kombinace Nekonečného příběhu a hororu musela být taky mňamka. Musím přiznat, že mě děsil Falko, a to je to huňatý létající pes! Laughing out loud
Já děkuji za přečtení! ^^ Z lásky

Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, St, 2017-12-27 19:30 | Ninja už: 3362 dní, Příspěvků: 1893 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

Ah, tu ukolébavku jsem neslyšela roky...
Krásné, jak mámy dokáží všechny duchy, strašidla a děsy odehnat, že. Slunečnice se potřebují otáčet za sluncem, bouřky pro ně nejsou. Dobře, že pro Himawari slunce opět vyšlo. A dobře, žes to i přes všechny překážky dopsala (๑¯◡¯๑)

.Seznam FF, Poslední FF: Oči z listí | Oblačno, místy zataženo 7/
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights..
.Společná výzva autorů FF

Obrázek uživatele Sayoko
Vložil Sayoko, St, 2017-12-27 20:50 | Ninja už: 3573 dní, Příspěvků: 1133 | Autor je: ONLINE, Manga tým, Účastník Irukova doučování

Mám dojem, že tu ukolébavku mám zrovna od tebe... :3
Mámy jsou pravděpodobně bytosti s nadpřirozenou mocí, jinak si to nedovedu vysvětlit. ┐('~`;)┌