manga_preview
Boruto 19

Bolesti

Ninja vykopl dveře a vstoupil dovnitř. Svůj cíl identifikoval okamžitě, stál omráčený hrůzou v rohu místnosti. Vyrazil k němu, ale přešel sotva půl pokoje, když mu na záda skočila žena, která jej dvakrát bodla do zad kuchyňským nožem, než se mu podařilo ji strhnout a mrštit jí o zeď. Zakrvácený se obrátil znovu ke své oběti, na chvíli ztuhl na místě, ale nakonec se rázně pohnul vpřed a vrazil jí kunai do srdce. Ozval se strašlivý výkřik a ninja se zapotácel. Sevřel hlavu do dlaní a poklesl na jedno koleno. Po chvíli vstal a tiše se rozesmál. Pak vyběhl ven.

*

Zaslechla praskavý zvuk dveří, jak byly surově vyvráceny. V náhlé panice sevřela nůž, kterým krájela, a rozběhla se do vedlejšího pokoje. Když spatřila ninju, kráčel už přímo k jejímu dítěti. Zoufalství se v ní vzepjalo jako hrozivé zvíře, vrhla se naň a bodala a bodala… Zabiják ji chytil za krk a pevně stiskl. Reflexivně upustila nůž, jak její ruce vylétly k útočníkovým ve snaze získat trochu vzduchu. Náhle letěla, všechno bylo rozmazané, až narazila s temným křupnutím na stěnu. Bolest se jí rozlévala po celém těle. S námahou zvedla hlavu, spatřila čepel vztaženou na své dítě a strašlivě – naposledy – vykřikla.
*

Ten cizí muž nebyl přítel, to poznalo okamžitě. Musel tu být kvůli němu… kvůli jeho schopnostem. Tělo mu ztuhlo děsem. Než se dokázalo pohnout, neznámý k němu vyrazil. Chtělo vykřiknout na blížící se matku, ale nevydalo ani hlásku. Dokázalo jen bezmocně sledovat, jak ji ze sebe útočník serval a strašlivou silou s ní mrštil o stěnu. Strach na chvíli udusil hněv, napnulo všechny své síly, aby nepřítele zastavilo. Cizinec na chvíli znehybněl, pak napřáhl ruku a matka vykřikla. Byl to strašlivý zvuk. Dětská nenávist protrhla všechna stavidla a soustředila se k ničivému útoku, který ale už nikdy nepřišel. Všechno zmizelo.
*

Nechat se pobodat byla hloupá chyba, nebyl zkrátka ve své kůži. Chtěl už to mít rychle za sebou, ale dítě s kekkei genkai projevilo překvapivou sílu, která mu zabránila v pohybu. Hrubou silou se z techniky vyprostil a dítě zabil. Teprve tehdy zaslechl výkřik, z kterého mu přejel mráz po zádech. Náhle, bez varování všechny emoce, které necítil – neměl! –, zaútočily se zuřivostí poraněné šelmy. Oči prosící o život, těla roztrhaná na cáry, zoufalé prosby a tichá hrůza a smíření umírajících. Obrazy tisíců bolestí mu mlčky trhaly hlavu na kusy. Tiše, zoufale se rozesmál, jak cítil, že ho zdravý rozum opouští.

Poznámky: 

4x100 slov, inspirováno hovorem v hospodě o hrůze.
Napsala jsem to dřív, než vyšla první povídka v rámci výzvy, ale do vydání si to ještě počkalo. Laughing out loud
Děkuji strizze za hrdinskou betu.

5
Průměr: 5 (7 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Akhara
Vložil Akhara, St, 2018-01-03 20:28 | Ninja už: 369 dní, Příspěvků: 553 | Autor je: ONLINE, Tsunadin poskok

Neskutečně obdivuju všechny, co dokážou napsat cokoli takhle stručnýho takhle kvalitně. Má to pointu, má to atmosféru, má to nějakou "osobnost". Smekám a jen si přeju, abych to jednou zvládla taky tak. Smiling
Ta změna vypravěče je skvělá. Ani nevíš, jakou mám radost z povídky, která ti napoprvý neprozradí všechno a ty ji můžeš/musíš číst víckrát. Smiling
Dítě se vnímá jako "ono". To mě zaujalo a následně mě to přimělo vrátit se k první části a uvědomit si, že je vlastně úplně "nezaujatá" a že něco takovýho není úplně běžný.
Komentářů žádostivých je nás tu určitě víc. Taky vždycky takhle depkařím a čekám a těším se (podle toho, kolik času uplynulo) Laughing out loud Takže se omlouvám, že mi to tak trvá. A děkuji za povídku, byla skvělá. Smiling

Obrázek uživatele Lee
Vložil Lee, St, 2018-01-03 21:33 | Ninja už: 2424 dní, Příspěvků: 2255 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Manga tým, Kankurova kosmetička

Já už nic neříkám a vůbec si nestěžuji! Laughing out loud Upřímně řečeno z mého pohledu je teď čtenářská komunita na konoze lepší než dřív, protože komentujících je sice úhrnem méně, ale co komentář, to perla. Smiling
Samozřejmě mě blaží, že chválíš zrovna délku, ale v tomhle směru jde opravdu spíše o neschopnost, než co jiného. Mám zkrátka neblahý pocit, že mě DMD zkazilo, neumím už psát delší texty, netuším, co by v nich mělo být, a vždycky tiše obdivuji dlouhé povídky, protože ve stoslůvce musí být každá věta sdělná a ideálně nutná, jenže delší povídka by takových vět měla mít stovky a na to moje fantazie upřímně řečeno nestačí.
"Ono" u dítěte jsem nezamýšlela jako posílení objektivity (i když je pravda, že se to tak rozhodně dá číst, teď to vidím), ale jako prostředek nedourčenosti, nechtěla jsem říci, zda se jedná o chlapce, či dívku. (Vždycky mě fascinovalo, že tohle text na rozdíl od filmu snese.) Každopádně vynikající postřeh, díky.

Přestali jsme věřit na víly a prince, ale nevěříme už ani na vody a stromy, pouhé oběti zuřivé utilitární zvůle, která se chce utopit v toku blahobytu: nevěříme pohádkám, po jejichž pravdě žízní a kterou poznávají už jenom naši maličtí, a proč bychom tedy měli důvěřovat v pravdivost hladu miliónů ve všech koncích zeměkoule, nač se znepokojovat nad úzkým profilem nezneužitých ještě elementů vody a vzduchu; postihujeme-li hmotu, nač potom dbát dokonce na to, co je mimo ni! Slovo se v této atmosféře, začouzené všemi možnými jedy, na něž se vyplýtvalo tolik drahocenného důmyslu, stalo zbytečným, překáží a ruší, jeho moc převzalo několik sloganů a frází, hřmících ve všech zemských sférách ze sympozií diplomatických i nediplomatických, celosvětových i okresních, ve stále kosmičtějším úprku. Ale nelze-li se dohovořit, fráze může mít jen jeden smysl: otupit do němoty a lhostejnosti.
(Bedřich Fučík, 70. léta)

Obrázek uživatele Akhara
Vložil Akhara, Ne, 2018-01-07 20:22 | Ninja už: 369 dní, Příspěvků: 553 | Autor je: ONLINE, Tsunadin poskok

To s dítětem jsem taky pochopila spíš takhle (a fascinující to rozhodně je, text vůbec dovede spoustu fascinujících věcí.) Moje poznámka se vztahovala k tomu úplně prvnímu "odstavci", zase jsem to napsala nějak nejasně, pardon. Smiling

Obrázek uživatele Senpai-sama
Vložil Senpai-sama, Ne, 2017-12-31 20:33 | Ninja už: 400 dní, Příspěvků: 1128 | Autor je: Sluha v rezidenci klanu Hyuuga

Lee, podarilo sa ti ma riadne vydesiť Whááá Text cítim ako tenuto, čo slovo, veta, to bodnutie kunajom. Dieťa asi malo veľkú silu, keď útočiaci nindža: Náhle, bez varování všechny emoce, které necítil – neměl! –, zaútočily se zuřivostí poraněné šelmy.“ A zošalel z obrazov jeho obetí. Strašný trest, je v pekle. Trošku tvoje dielko považujem za etickú výzvu pre všetkých zloduchov, ktorí nectia život. Môj komentík sa snaží doplniť mojich predchodcov, mala som hrozné fofry, tak som nič nestíhala Stydím, stydím, stydím! Lee, rozhodne si nemôžeš myslieť, žeby sme ťa nemali radi, ja sa vždy teším, kedy naberieš odvahu a niečo vydáš, lebo vždy tvoje úsilie stojí za to Z lásky Ino ti gratuluje!

Môj obrázok je darček od zlatej duše, vynikajúcej spisovateľky a vzácneho človeka, Akumakirei, ktorej zo srdca za všetko ďakujem Kvítek sakury

"Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše." Jan Werich
"Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jenom to, co vědí..." Karel Čapek

Obrázek uživatele Lee
Vložil Lee, St, 2018-01-03 21:12 | Ninja už: 2424 dní, Příspěvků: 2255 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Manga tým, Kankurova kosmetička

Nesmíte všechno, co napíšu, brát tak vážně, u nás doma se slova používají trochu silněji, než je běžné, takže obrat "nikdo mě nemá rád" je asi tak běžný jako "venku prší". (Resp. spíš běžnější, prší totiž celkem zřídkakdy. Laughing out loud)
Díky moc za pozorné čtení a krásný komentář plný krásných smajlíků. Smiling
A což o to, odvaha by nechyběla, ale čas a múza trochu ano. Laughing out loud

Přestali jsme věřit na víly a prince, ale nevěříme už ani na vody a stromy, pouhé oběti zuřivé utilitární zvůle, která se chce utopit v toku blahobytu: nevěříme pohádkám, po jejichž pravdě žízní a kterou poznávají už jenom naši maličtí, a proč bychom tedy měli důvěřovat v pravdivost hladu miliónů ve všech koncích zeměkoule, nač se znepokojovat nad úzkým profilem nezneužitých ještě elementů vody a vzduchu; postihujeme-li hmotu, nač potom dbát dokonce na to, co je mimo ni! Slovo se v této atmosféře, začouzené všemi možnými jedy, na něž se vyplýtvalo tolik drahocenného důmyslu, stalo zbytečným, překáží a ruší, jeho moc převzalo několik sloganů a frází, hřmících ve všech zemských sférách ze sympozií diplomatických i nediplomatických, celosvětových i okresních, ve stále kosmičtějším úprku. Ale nelze-li se dohovořit, fráze může mít jen jeden smysl: otupit do němoty a lhostejnosti.
(Bedřich Fučík, 70. léta)

Obrázek uživatele Poštolka
Vložil Poštolka, Pá, 2017-12-29 23:34 | Ninja už: 1904 dní, Příspěvků: 3171 | Autor je: ONLINE, Editor všeho, Editor obrázků, Manga tým, Jounin

Tedy, ty jsi drsňák, Lee! Zajímavé zpracování, na jedné straně je příběh popsán z několika úhlů pohledu, a na druhou stranu je velice stručný... což je dobře, protože množství slov by mohlo námět oslabit. Ta forma je opravdu vyladěná k dokonalosti Smiling Námět... no, nemohu říct, že by byl zrovna příjemný, ale do života nindžů sedí přesně, bez kišimotovského uhlazování.

Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.

Obrázek uživatele Lee
Vložil Lee, So, 2017-12-30 10:38 | Ninja už: 2424 dní, Příspěvků: 2255 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Manga tým, Kankurova kosmetička

Díky moc za komentář, je fakt, že uhlazovat opravdu nebylo mým cílem. Laughing out loud Námět vzešel z dost temné debaty, takže jsem ráda, že je to i s odstupem drsné.

Přestali jsme věřit na víly a prince, ale nevěříme už ani na vody a stromy, pouhé oběti zuřivé utilitární zvůle, která se chce utopit v toku blahobytu: nevěříme pohádkám, po jejichž pravdě žízní a kterou poznávají už jenom naši maličtí, a proč bychom tedy měli důvěřovat v pravdivost hladu miliónů ve všech koncích zeměkoule, nač se znepokojovat nad úzkým profilem nezneužitých ještě elementů vody a vzduchu; postihujeme-li hmotu, nač potom dbát dokonce na to, co je mimo ni! Slovo se v této atmosféře, začouzené všemi možnými jedy, na něž se vyplýtvalo tolik drahocenného důmyslu, stalo zbytečným, překáží a ruší, jeho moc převzalo několik sloganů a frází, hřmících ve všech zemských sférách ze sympozií diplomatických i nediplomatických, celosvětových i okresních, ve stále kosmičtějším úprku. Ale nelze-li se dohovořit, fráze může mít jen jeden smysl: otupit do němoty a lhostejnosti.
(Bedřich Fučík, 70. léta)

Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, St, 2017-12-27 21:27 | Ninja už: 3362 dní, Příspěvků: 1893 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

Jsme lidi. Dusíme v sobě pocity, bojujeme s nimi, ale pořád je máme. Však jsme jen lidi. A můžeme desetkrát dělat jednu věc bez následků, snad můžeme i stokrát, ale jednou se to stejně zlomí. Věřím tomu. Tvůj útočník je toho důkazem.
Líbí se mi, jak to celé čistě, přehledně a hezky navazuje. Čest vidět mistra drabbláře v akci Smiling

(Promiň, že jsem nekomentovala hned po vydání, jak to obvykle dělám. Dala jsem alespoň hvězdičky. Chtěla jsem si to vychutnat, nekazit slovy a ještě trochu nechat projít hlavou.)

.Seznam FF, Poslední FF: Oči z listí | Oblačno, místy zataženo 7/
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights..
.Společná výzva autorů FF

Obrázek uživatele Lee
Vložil Lee, St, 2017-12-27 23:14 | Ninja už: 2424 dní, Příspěvků: 2255 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Manga tým, Kankurova kosmetička

Míra se jednou naplní a přeteče... Taky si to myslím.
Děkuji moc za komentář a vůbec se neomlouvej, to jen já cti-a-komentíkůžádostivá jsem hrozně netrpělivá. Laughing out loud
(A k tomu drabble formátu, ono to není ani tak o tom, že bych ho uměla, jenom prostě nějak poslední dobou neumím psát delší. Stoslůvky mě zkazily. Laughing out loud)

Přestali jsme věřit na víly a prince, ale nevěříme už ani na vody a stromy, pouhé oběti zuřivé utilitární zvůle, která se chce utopit v toku blahobytu: nevěříme pohádkám, po jejichž pravdě žízní a kterou poznávají už jenom naši maličtí, a proč bychom tedy měli důvěřovat v pravdivost hladu miliónů ve všech koncích zeměkoule, nač se znepokojovat nad úzkým profilem nezneužitých ještě elementů vody a vzduchu; postihujeme-li hmotu, nač potom dbát dokonce na to, co je mimo ni! Slovo se v této atmosféře, začouzené všemi možnými jedy, na něž se vyplýtvalo tolik drahocenného důmyslu, stalo zbytečným, překáží a ruší, jeho moc převzalo několik sloganů a frází, hřmících ve všech zemských sférách ze sympozií diplomatických i nediplomatických, celosvětových i okresních, ve stále kosmičtějším úprku. Ale nelze-li se dohovořit, fráze může mít jen jeden smysl: otupit do němoty a lhostejnosti.
(Bedřich Fučík, 70. léta)

Obrázek uživatele Sayoko
Vložil Sayoko, Út, 2017-12-26 23:06 | Ninja už: 3573 dní, Příspěvků: 1133 | Autor je: ONLINE, Manga tým, Účastník Irukova doučování

Málo je někdy hodně. A tady to platí dvojnásob, umí to zapůsobit. Tragické náměty mám ráda. Ráda je píšu, ráda je čtu. Smiling
Musím přiznat, že jsem chvíli přemýšlela trochu nad tím, jak jsi pojala téma do výzvy a možná jsem na to nakonec přišla. Někdy si o lidech myslíme, že nejsou naši nepřátelé a ono se to nakonec ukáže úplně naopak.

Jinak doufám, že pořád nedepkaříš! Laughing out loud Tohle období je docela šílené a až teď mám trochu čas, tak to čtu až teď, bohužel. Smiling

Obrázek uživatele Lee
Vložil Lee, St, 2017-12-27 00:06 | Ninja už: 2424 dní, Příspěvků: 2255 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Manga tým, Kankurova kosmetička

Pozor na to, co není. (... emoce, které necítil - neměl! -, zaútočily...) Tedy tak jsem já osobně to téma pojala. Smiling

Díky moc za komentář, jsem ráda, že tu někdo rád tragiku. (To víš, že depkařím, já jsem děsný lítostín, ale s tím si nedělej hlavu, to je moje vada a nijak to nesouvisí s realitou. Laughing out loud)

Přestali jsme věřit na víly a prince, ale nevěříme už ani na vody a stromy, pouhé oběti zuřivé utilitární zvůle, která se chce utopit v toku blahobytu: nevěříme pohádkám, po jejichž pravdě žízní a kterou poznávají už jenom naši maličtí, a proč bychom tedy měli důvěřovat v pravdivost hladu miliónů ve všech koncích zeměkoule, nač se znepokojovat nad úzkým profilem nezneužitých ještě elementů vody a vzduchu; postihujeme-li hmotu, nač potom dbát dokonce na to, co je mimo ni! Slovo se v této atmosféře, začouzené všemi možnými jedy, na něž se vyplýtvalo tolik drahocenného důmyslu, stalo zbytečným, překáží a ruší, jeho moc převzalo několik sloganů a frází, hřmících ve všech zemských sférách ze sympozií diplomatických i nediplomatických, celosvětových i okresních, ve stále kosmičtějším úprku. Ale nelze-li se dohovořit, fráze může mít jen jeden smysl: otupit do němoty a lhostejnosti.
(Bedřich Fučík, 70. léta)

Obrázek uživatele Sabaku no Tanaris
Vložil Sabaku no Tanaris, Čt, 2017-12-21 19:59 | Ninja už: 1761 dní, Příspěvků: 1536 | Autor je: Propadlý student akademie

Ďalší tragický námet. Laughing out loud To sa mi páči. K tomuto tématu sedí. Zaujímavé písať ten istý moment z pohľadu troch ľudí. Skvelý nápad. Smiling
Ku podivu...štýlom, ktorým si to podala, tak mi vôbec nevadila dĺžka. Krátkosť tohto príbehu dodáva tomu také čaro Laughing out loud (i keď to slovo mi vzhľadom k obsahu FF nesedí Laughing out loud )

Páčilo sa mi to. Velice. Kvítek sakury

Moje FF --> Kuk! Z lásky

Navštívte stránku Zakázaného ovocia! ♥♥♥♥ a jeho najnovší 42. diel!

Obrázek uživatele Lee
Vložil Lee, Čt, 2017-12-21 20:31 | Ninja už: 2424 dní, Příspěvků: 2255 | Autor je: ONLINE, Moderátor, Manga tým, Kankurova kosmetička

Tak malá délka byla primární podmínkou, na víc by to nevydalo. Laughing out loud
Jinak - námět je tragický, protože téma je (pro mě) silně tragické.
Mně se líbila ta myšlenka, že v každé další stoslůvce získá čtenář nějakou další informaci, až to dojde k pointě, která mě napadla hned zpočátku a které jsem pak všechno přizpůsobila.

Díky moc za komentář, jsem tu tak smutně seděla, psala esej a depkařila, že mě nikdo nemá rád. Laughing out loud

Přestali jsme věřit na víly a prince, ale nevěříme už ani na vody a stromy, pouhé oběti zuřivé utilitární zvůle, která se chce utopit v toku blahobytu: nevěříme pohádkám, po jejichž pravdě žízní a kterou poznávají už jenom naši maličtí, a proč bychom tedy měli důvěřovat v pravdivost hladu miliónů ve všech koncích zeměkoule, nač se znepokojovat nad úzkým profilem nezneužitých ještě elementů vody a vzduchu; postihujeme-li hmotu, nač potom dbát dokonce na to, co je mimo ni! Slovo se v této atmosféře, začouzené všemi možnými jedy, na něž se vyplýtvalo tolik drahocenného důmyslu, stalo zbytečným, překáží a ruší, jeho moc převzalo několik sloganů a frází, hřmících ve všech zemských sférách ze sympozií diplomatických i nediplomatických, celosvětových i okresních, ve stále kosmičtějším úprku. Ale nelze-li se dohovořit, fráze může mít jen jeden smysl: otupit do němoty a lhostejnosti.
(Bedřich Fučík, 70. léta)