manga_preview
Boruto 11

Hanae, kapitola 7.

Hluk seshora do hrobu nedoléhal, ani zem se moc netřásla a Sasuke netušil, co se nahoře vůbec děje. Konečně byl chvíli sám a nemusel se přetvařovat. Zdrceně seděl opřený o zeď a díval se na bratrovu rakev. Byl by tak rád, kdyby ožil, ode dne, kdy se dozvěděl pravdu si nepřestával vyčítat, že ho zabil. Pomalu se zvedl a došel blíž k němu. Vzpomněl si, že se Hanae k němu naklonila a pak utekla, co se tak asi mohlo stát? Celý zvědavý se přiblížil k bratrovu obličeji a všiml si toho také.
„Jakmile měsíc se zbarví krví,
Vzkříšený bude bez těla,
...“
četl. Pomyslel si, že jeho už se to netýká a nemusí to tedy řešit, ale pak ho přemohla zvědavost. Vždyť to souviselo s jeho bratrem, s jeho milovaným bratrem. Ne, nevzdá se, dokud té záhadě nepřijde na kloub. Najednou uslyšel hluk na schodech, ozývaly se měkké tupé rány. Rozeběhl se k nim, ale na chvíli se zastavil ve dveřích. Udiveně zíral na Hanae, která v roztodivné pozici ležela na půl na zemi a napůl na posledním schodu. Vlasy měla rozházené a zcela jí zakrývaly obličej obrácený k zemi. Jedním skokem byl u ní a vzal ji do náručí. Snažil se zjistit jestli žije a odnesl ji do vedlejší místnosti. Tam ji položil na zem. Zděsil se, když viděl, jak je potlučená a pokoušel se přijít na to, co se stalo. Že by je někdo pronásledoval a oni si toho nevšimli? Ne, to není možné, cestu za sebou kontrolovali. Leda že by někdo dostal přesné pokyny. Podíval se na ni a přemýšlel, že by to bylo součástí plánu? Když se dlouho neprobírala, vzal ji a položil ji k Itachimu.
„Když ho tolik hledala, tak ať je s ním,“ zamumlal si pro sebe a rozhodl se, že jim dopřeje trochu soukromí. Čím víc byla situace podivnější, tím víc se snažil chovat normálně. Sedl si na schody a nechal ztmavlou místnost za sebou. Dostal se po schodech nahoru a zkoumal, jak otevřít dveře. Silou by to šlo, ale tu chtěl použít až jako krajní možnost. Vrátil se a prohledal celý hrob, ale našel jenom dobře skryté odvětrávání. Byl rád, že se neudusí, samotného ho překvapilo, že necítí žádný zápach, když sem vstoupil a teď pochopil proč. Rozhodl se, že se trochu prospí, odpočinek nikdy neuškodí a tady je v bezpečí. Kdoví, kdo je tam nahoře, kdyby se tam někdo vrátil, bude jedině dobře, když Sasuke počká pár dní dole. Jídlo s sebou měl, jediné, co ho trochu děsilo, byla jedna mrtvola a jedna skoro-mrtvola. Povzdechl si a s vědomím, že s tím nic nenadělá se opřel v rohu a zavřel oči.

Hanae neměla moc vážných viditelných zranění, ale jak už to u klanu Hyuuga bývá, vnitřní poranění byla vážná. Ztěžka dýchala, chtěla se pohnout, ale nemohla. Byla tak blízko toho, kdo jí mohl pomoci, ale ona vedle něj zemře. A s tou myšlenkou ztratila vědomí. Vedle ní se cosi pohnulo. Ještě před chvílí by ji to vyděsilo, ale teď ležela klidně a nic nevnímala. Její krev se dotkla veršů, i to málo co vyteklo z jejích ran stačilo, aby se dala do pohybu další část plánu její matky. Itachi se zvedl a udiveně se díval na dívku vedle sebe.
„Tak to je ona,“ řekl si polohlasně pro sebe, „je hezká.“ Byl si jist že je to ona, protože na nikoho jiného by pečeť nereagovala.
„Ona to opravdu udělala,“ myslel její matku. Ještě před tím, než ho Sasuke zabil ji navštívil. Jako jeden z mála o ní věděl a věděl i o tom, co uměla. Její plán zapadal do jeho, tvrdila, že ho dokáže oživit, jen ho potřebovala použít ke svému plánu. Neměl nic proti. Pro případ, že by Sasuke zjistil pravdu o vyvraždění klanu chtěl ožít a zastavit ho. Věděl, že tohle všechno už proběhlo a díky Narutovi to proběhlo všechno v pořádku, ale stejně bylo fajn znovu žít. Věděl, že kvůli tomu obětovala svůj život, společně s pečetí, kterou položila na Hanae. Přesněji řečeno, on dostal půlku jejího života, Hanae druhou. Také byl důvěrně poučen, že když se jeho půlka do několika hodin po „probuzení“ nespojí s tou druhou, bude všechno marné a zemře. Povzdychl si.
„Tak ona nebyla jenom šílená, ale i perverzní,“ prohodil směrem k dívce, která se stále nehýbala a vykazovala minimální známky života. Když už k tomu mělo dojít, tak chtěl mít alespoň normální milenku. Pak si vzpomněl, že od její matky dostal léčivou mast. Moc jí nevěřil přece jen byla už stará (ta mast), ale přesto ji použil. Během hodiny se začal zlepšovat, lépe dýchala a vnitřní zranění se uzdravovala. Během druhé hodiny přešla do spánku a po třetí hodině se probudila.
„To je tak, když jsou léky dělané přímo na míru,“ spokojeně uklidil Itachi mast. Během tří hodin měl dost času na to, aby našel dost svého mladšího bratra a nebyl by to on, kdyby si neuměl zajistit, aby spal tak dlouho, jak potřeboval. Nebylo to nijak nebezpečné genjutsu jen z něj udělal Šípkovou Růženku.

„Kde to jsem?“ zeptala se Hanae, když se úplně probrala.
„Dobré ráno,“ laškovně ji pozdravil Itachi, ale pak zvážněl, „jsem rád, že je ti lépe.“
„Děkuji,“ nevěděla, co má na to říct, hlavně když si uvědomila, v čem leží. Chtěla se posadit, ale podařilo se jí to až na druhý pokus a to ještě s pomocí Itachiho.
„Ty žiješ,“ řekla udiveně.
„Ano, ale je tu pár věcí, které ti musím říct. Rád bych počkal, až ti bude úplně dobře, ale to už by mohlo být pozdě,“ začal.
„Sasuke,“ skočila mu do řeči a zmateně se dívala kolem.
„Neboj, ten spí a jen tak se neprobudí, málokdo dokáže zlomit mé genjustu, navíc tak příjemné, do jakého jsem uvrhl jeho,“ šibalsky se usmál. Vskutku, Sasuke ve spánku zářil štěstím.
„Tak o čem jsi to chtěl mluvit?“ byla zvědavá, jako každá žena.
„Nedokážu odstranit tvoji pečeť úplně, ale můžu ji hodně zeslabit a zmenšit,“ začal z jiného konce, než původně zamýšlel.
„Jak o tom víš?“ zarazila ho.
„Jsem součástí plánu, znal jsem tvoji matku,“ stručně vysvětlil. Drahocenný čas odtikával a on si nebyl jist, kolik mu ho ještě zbývá.
„Odstraníme ji a dokončíme tvoji techniku?“ zeptal se.
„Jo tak, už chápu, proč ty, teď už to dává smysl,“ pochopila, proč právě on. Protože prošel smrtí a může jí pomoct s poslední slokou techniky, kterou neměla šanci zvládnout.
„Jak?“ zeptala se celá nedočkavá.
„Musíme se spojit, je na to rituál, jen mi musíš věřit,“ za řeči k ní přistoupil a položil jí ruku na rameno a pomalu ji objal. Nebránila se, v jeho společnosti jí bylo velice dobře, jen jí přišlo, že události nabírají rychlý spád.
„Věříš mi?“ zeptal se jí mezi polibky. Ústy mu vycházela vstříc a znovu mu dosvědčovala, že mu věří.
„Tak dobře,“ vzal ji do náručí a posadil na zem. Klekl si k ní zezadu a chvíli ji jen tak objímal a hladil, pak ji znenadání položil na zem.
„Věř mi, ano?“ znovu ji ujistil a jejich krví napsal do kruhu kolem ní znaky, pak jí vyhrnul tričko. Lekla se a zastavila mu ruku, ale stačil jeden jeho pohled a poslušně ho nechala dělat cokoliv. Tak dlouho v ní rostla láska k němu, že mu teď nedokázala odporovat. Vzal svoji krev a na její tělo napsal:

Za svitu rudé záře,
květina rozkvétá,
chtěli ji zavřít do žaláře,
než-li si pro ni přijde hrdina.

Ale ta květina už byla zaslíbena,
když měsíc krví zbarvil se,
to díky ní měla být smyta vina,
polož jí na oltář a napij se vína,
raduj se.

Jenže vina vinu připomíná,
a hloupá lidská pýcha,
květ, malý ještě, chtěla zabít,
svou pošpiněnost smýt.

Polož ji na oltář,
ona tu vinu smyje sama,
její svatozář,
to ona mír přivolává.

Ona je bílá vlajka míru,
To ona smyje dvojí vinu.

Pak si sám sundal tričko a plášť a během toho, co ji zasypával polibky s ní splynul v jedno. Hanae se už tak červenala, natož když přišlo tohle. Nejprve se nedělo nic, ale po chvíli se skutečně pečeť začala zmenšovat. Cítila jak prochází tmou, směrem k oslňujícímu světlu. On cítil, jak povolují „řetězy“, kterými byla spoutána. Byli jedno a byli schopni cítit všechno, co cítil ten druhý. Když se pečeť přestala zmenšovat a Itachi uznal, že už by mohl zůstat naživu, oblékli se a vyčerpaně leželi vedle sebe.
„Kdo by si pomyslel, že to bude tak vyčerpávající,“ prolomila ticho Hanae.
„Ale krásné,“ doplnil její milenec. Místo odpovědi se k němu přitulila.
„Vlastně, jestli mě chceš naživu, měli bychom tohle pro jistotu několik dní opakovat,“ mrkl na ni. Opět na to nic neřekla, jen se k němu ještě více přitiskla a políbila ho. Bral to jako souhlas a pohladil jí po vlasech. Ještě je měla rozcuchané po pádu po schodech a tak se jí je snažil alespoň trochu uhladit. Ještě chvíli odpočívali, ale pak se rozhodli, že je na čase probudit Sasukeho. Ještě mu na tváři zůstal přihlouplý úsměv, který vzápětí vystřídal nesmírný údiv.
„Ty žiješ?“
„Jak vidíš, tak ano,“ odtušil starší bratr. Sasuke nebyl schopný slova.
„Co se ti zdálo?“ zeptala se Hanae a Sasuke sebou trhl podruhé.
„Ty taky žiješ,“ konstatoval nevěřícně.
„Ano a dokonce mi Itachi zvládnul zmenšit pečeť,“ mrkla na svého milého a ten ji bezeslova objal.
„No, zdálo se mi o Sakuře,“ prohodil, když si uvědomil, že ti dva jsou si blíž, než by měli být a to, jak se drželi za ruce mu prozradilo, že mezi nimi je něco víc. Povzdechl si, ještě chvíli a zamiloval by se do ní. Takhle si namlouval, že ji bere jako sestru ale nic víc a snažil se myslet na Sakuru. Po chvíli se mu to povedlo a byl o poznání klidnější.
„Sasuke,“ začal Itachi.
„Hm?“
„Děkuji za pomoc, od teď to přebírám já,“ pravil vážně.
„Zase mi vyfoukneš to nejlepší?“ zeptal se mladší bráška.
„Kolik toho ví?“ obrátil se ten starší na Hanae.
„Hodně, pomohl mi tě najít a kryl mi záda,“ odpověděla.
„Budeš nám krýt záda?“ cítil, že mu musí dát nějaký úkol, jinak by se cítil zase odstrčený a to by nebylo dobré.
„Dobře,“ přikývl.
„Děkuju,“ Hanae se na něj vděčně podívala, on jen znovu přikývnul.
„Měli bychom se najíst a pak se rozhodnout co dál,“ navrhla, když cítila, že se konverzace nikam neposouvá. Oba bratři svorně souhlasili a po chvíli už všichni tři spokojeně žvýkali suchary se sušeným masem.

Poznámky: 

Itachi se konečně "probudil", "romantiku" jsem snad popsala decentně, kdyby ne, přepíšu. Laughing out loud Pomalu nám to vrcholí, čím složitější text mě čeká, tím déle jeho psaní odkládám, ano, prokrastinace je mé druhé jméno. Laughing out loud

Snad se vám dílek líbil. Eye-wink

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Senpai-sama
Vložil Senpai-sama, St, 2017-04-19 23:26 | Ninja už: 126 dní, Příspěvků: 251 | Autor je: Obsluha v Ichiraku

Jémináčku, skoro mi unikla tvoja paráda, ešteže máme bočnú lištu Smiling Sasuke je úžasný s tou svojou vyrovnanoťou a schopnosťou riešiť neobvyklé situácie. Itachi nám ožil a vyjasňuje sa záhada Smiling Sasuke ako Šípová Ruženka je roztomilý Laughing out loud Romantika je ozaj veľmi decentná a jemná, raz darmo Ity je Ity Smiling Chudák Sasuke, zas prišiel o dobré sústo, snáď mu neostane na krku to ružové strašidlo Laughing out loud L Arpet, mala by si mu strčiť do cesty niečo atraktívnejšie Eye-wink Veľmi zaujímavý rituál, možno ešte viac napíšeš o matkiných schopnostiach, tvoja fantázia je úchvatná Smiling Matka Hanae bola veľmi prezieravá a neviem, ako by lepšie zabezpečila svoju dcéru ako spojením s Itachim Smiling A ich prepojenie vyzerá ozaj veeeľmi silné, dala si doň moju ideu synergie vzťahu, ktorú považujem za vrchol Smiling Juj, som celá uveličená, že Itík aj Hanae sú šťastní, ešte Sasukeho treba presvietiť Smiling Zas by som sa len rozplývala, tak ti radšej poželám úspešné zdolanie prokrestinácie (aj ja ňou trpím Laughing out loud ) a teším sa na pokračovanie Smiling

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, St, 2017-04-19 21:23 | Ninja už: 3154 dní, Příspěvků: 6790 | Autor je: Osobní stráž feudálního pána

Stejně jako Kakari jsem koukala co to ti dva dělají. Laughing out loud Takže si matinka rovnou vybrala ženicha pro dcerunku... hmm, zajímavá to matka.
Díl to byl vskutku pikantní, hlavně co se týče zmenšení pečetě. Verše mě opět utvrdily v tom jakým směrem nás vedeš. Přišlo mi jako by Sasuke byl zklamaný, že Hanae nebude jeho... no, uvidíme co dalšího sis na nás nachystala. Povídka je to bravurní, hlavně, že je tam Itachi. Pro něho mám fakt slabost. ^^

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, St, 2017-04-19 22:26 | Ninja už: 95 dní, Příspěvků: 94 | Autor je: Pěstitel rýže

Nejprve tě odkážu na komentář, který jsem psala Kakari a teď budu pokračovat.

Sasukeho zklamání jsi postřehla dobře, i když tu ale nechci navodit pocit, že se do ní zamiloval. Je to zatím jenom něco jako trochu větší náklonost, takový ten pocit, že by snad někdy mo-... no, teď už nemohlo. Laughing out loud

Děkuji za pochvalu, fanynky Itachiho se teď určitě ztotožnily s Hanae Laughing out loud Laughing out loud Laughing out loud

Per aspera ad astra.

Tajný svitek L Arpet Místo, kde najdete moje textíky pohromadě. Smiling

Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, St, 2017-04-19 20:27 | Ninja už: 2770 dní, Příspěvků: 2037 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Manga tým, Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

Trochu mě udivila Sasukeho laxnost, že ji jen tak polomrtvou nechal svému osudu a ani se jí nesnažil dát první pomoc.
A k romantice řeknu snad jen tolik, že jsem docela koukala, jakou techniku prolomení/oslabení pečetě maminka pro svou dceru připravila... Laughing out loud

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, St, 2017-04-19 22:19 | Ninja už: 95 dní, Příspěvků: 94 | Autor je: Pěstitel rýže

Ze Sasukeho strany jsem to brala tak, že nevěděl, co má pro ni udělat. Neberu ho jako lékařského ninju, tudíž jsem to brala z jeho strany jako projev laskavosti, jen jsem to dost dobře nevystihla.

Proč dělat spojení dvou lidí morbidní, když existuje příjemnější cesta? A teď vážně, tenhle způsob jsem nevybrala pro nic za nic, jde o velmi silné propojení, také tím, že má Hanae zabít otce, a matka se prakticky zabila sama, přijde o zbytek rodiny, tak se její matka postarala o to, aby neskončila sama.

Jak už jsem někde psala, žádná postava není černobílá a i když se to zdá kruté, že jí vybrala ženicha, je třeba dohlédnout dál. Laughing out loud

Per aspera ad astra.

Tajný svitek L Arpet Místo, kde najdete moje textíky pohromadě. Smiling