manga_preview
Tlumočení B 17

Itadakimasu

Screenshot_2017-02-28-14-22-13.png

Vracela se domů z dlouhé a náročné C mise. Kromě toho, že byla unavená, byla taky pěkně vyhladovělá. A tak, když procházela kolem Ichiraku, rozhodla se, že zajde dovnitř a dá si ramen. Možná i dva.

Sedla si na krajní stoličku a objednala si klasický miso ramen. Byl opravdu dobrý. Už pomalu dojídala, když v tom se jí za zády ozvalo:
„Zdravím, staříku, Ayame!“
Samozřejmě, že ten hlas hned poznala. Poznala by ho naprosto vždycky a úplně všude.
Začala se červenat.
„Jé, ahoj Hinato! Vrátila ses z mise?“
Naruto si sedl vedle ní. A ona už byla kompletně celá rudá.
„J-Jo,“ pípla. Víc ze sebe v tu chvíli nedokázala vypravit. Točila se jí hlava.
„Všechno v pohodě? Nestalo se nic?“
Svým nervózním hlasem ho trochu vyvedla z míry. Přiblížil se k ní ještě blíž, jakoby se snažil přečíst její myšlenky. Jejich obličeje se téměř dotýkaly, na tváři cítila jeho teplý dech. Zoufale se snažila zůstat při vědomí. A neomdlít. A vymyslet - v rámci možností - nějakou vhodnou a ne příliš trapnou odpověď.
„N-ne, nic se n-nestalo,“ koktavě vyslovila, zrak zatím upírala do prázdné misky, jako by to byla ta nejzajímavější věc na světě. Nikdy by si nemyslela, že říct pár slov může být tak těžké.
„To jsem rád,“ zazubil se. „Staříku, dva rameny!"
Ocitla se ještě ve větších rozpacích než předtím.
„P-Po-Počkej...“ pokusila se něco namítnout, no jenže on jí to nedovolil.
„Neřeš to! Dneska je to na mě! Byl jsem na pořádný béčkový misi a vydělal jsem si spooouuustu peněz!“ křičel na celý Ichiraku s obrovitánským úsměvem na rtech.
Nechtěla, aby za ní něco platil. Cítila se pak dlužná. Ale nebyla schopná ze sebe vypravit ani slovo. Jen šíleně rudla a podvědomě si namotávala pramínky vlasů na prsty.
A byla ráda, když se jí nakonec podařilo alespoň trochu se usmát a kývnout.

Po chvíli před nimi přistály dvě misky s ramenem. Byl ještě horký, až se z něj kouřilo a moc pěkně voněl.
Blonďák se celý rozzářil a okamžitě vzal do ruky hůlky.
„Itadakimasu!“
Než se Hinata nadála, už měl celou pusu plnou.
„Itadakimasu,“ pousmála se.
„Výborný! Prostě vynikající! Že jo, Hinato?"
Ještě ani nestihla ochutnat. Zatím do misky jen foukala, aby si nespálila jazyk. Pak vzala do ruky hůlky, nabrala nějaké ty nudle, pro jistotu ještě párkrát foukla a ochutnala.
„Jo, to je," usmála se.

Během jídla se blonďák rozpovídal. Povídal jí o té béčkové misi, ze které mu do peněženky padlo tolik peněz, o Sakuře-chan, o Saiovi jakožto novém členovi jejich týmu a taky o jejich prozatímním kapitánovi Yamatovi. Ona se s červenými líčky usmívala a rozplývala se nad jeho hlasem. A taky pomalu jedla onu druhou misku ramenu.
Naruto byl v jezení samozřejmě o dost rychlejší a už si stihl dvakrát přidat. A když viděl, že i ona dojedla, chtěl objednat další porci i pro ni. Nejprve se málem rozplynula nad tím, jaký je úžasně pozorný a velkorysý, ale v zápětí to odmítla.
„T-T-To ne. Už jsem p-plná. U-Už půjdu d-domů," vykoktala ze sebe s rudými líčky.
Ve skutečnosti by tu s ním hrozně ráda ještě chvíli byla. Jenže už bylo opravdu dost pozdě. Venku byla pořádná tma.
Podíval se na ni. Lehce zklamaný. Bavilo ho vyprávět jí všechny ty příhody. Bavilo ho sedět tu s ní v Ichiraku. A nechtěl být zase sám. Samotu přímo nesnášel. Ale nemohl ji tu držet násilím. Tedy, teoreticky mohl, ale prakticky to nebyl nejmoudřejší nápad.
„Když myslíš," řekl pak, jako by mu bylo tak docela jedno. Ale nebylo.
„Tak se měj," usmál se. Od uchu k uchu, aby zamaskoval svoje zklamání. A úplně ji tím zhypnotizoval. Chtěla jít. Věděla, že vypadá jako blázen, když tu jen tak stojí a dívá se na něho. Ale nemohla odtrhnout pohled od toho jeho úsměvu.

Byl tak krásný. Tak moc. Vlastně byl úplně dokonalý. Když ho viděla, cítila se jako v sedmém nebi.

Jenže jeho úsměv následně zmizel. A proměnil se v nechápavý výraz.
„Hinato? Děje se něco?"

Jo.
Jasně, že jo!
Děje se to, že se právě baví s tím nejúžasnějším klukem na světě.
Zatímco ona je úplně k ničemu.
Vyděšená, slabá, a vůbec divná.
Co by na ní asi tak mohl mít kdo rád?
Nikdo, nic.
A přitom by si tak moc přála se mu alespoň trochu líbit.
A přitom je do něj tak zamilovaná.
Jenže je příliš ustrašená, než aby se odhodlala mu to říct.
A to se nejspíš nikdy nezmění.
Vždyť co by asi tak udělal?
Akorát by se jí vysmál.
Někdo jako je on, si přece zaslouží někoho mnohem lepšího než je ona.

„Hinato?"
„N-Nic se n-neděje, Naruto-kun,"
otočila se - a odešla. Relativně rychle, aby jí znovu nestačil zhypnotizovat. A aby tentokrát úplně neomdlela.

---

Seděla v Ichiraku. A snažila se miskou ramenu přebít všechny ty věci, které ji tížily. Stalo se toho tolik. A stalo se to tak rychle. Možná by bylo nejlepší se v tom ramenu úplně utopit.
„Zdravím!“
Za zády jí zazněl nezaměnitelný energický hlas. Normálně by ho slyšela hrozně ráda. Teď ale hrozně znervózněla.
„Ahoj, Hinato," sedl si vedle ní.
„A-Ahoj," zamumlala s plnou pusou. Snažila se znít lhostejně, ale v jejím hlasu bylo slyšet všechno, jen lhostejnost ne.
„Chceš něco objednat?" zeptal se pozorně, ale ona jen zavrtěla hlavou a dál se věnovala ramenu.
Takže objednal jen jednu porci.

Šíleně se před ním styděla.
Ještě mnohem víc než kdy předtím.
Vyznala se mu.
Udělala to sama od sebe.
Udělala to, protože chtěla.
Kdoví, kde k tomu sebrala tu odvahu.
Jenže teď si přála, aby ji nikdy nesebrala.
Bylo to tak trapný.
Čím víc nad tím přemýšlela, tím trapnější jí to připadalo.
A ona vůbec nevěděla, jak se před ním má teď chovat.

„Je ti dobře?" zeptal se jí Naruto po chvíli trapného ticha.
„Vypadáš, no..."

Vypadala hrozně.
Věděla to.
Měla mastné vlasy a velké tmavé kruhy pod očima.
Neřešila to.
Proč by měla?
Vždyť jemu se stejně nikdy líbit nebude.

A ne, nebylo jí vůbec dobře.
Ta válka, co se odehrála teprve nedávno, ji nutila cítit se mizerně.
Možná že teď byl mír a všechno, jenže se toho stalo moc na to, aby nad tím mohla jen mávnout rukou.
Vždyť zemřelo tolik lidí.
Včetně Nejiho.
Hrozně moc jí chyběl.

„Je mi fajn," zamumlala tiše, aniž by se na něj podívala. Nechtěla ho zatěžovat svými problémy. Nechtěla se před ním znovu ztrapňovat. Opravdu ne.

A tak mezi nimi zavládla další chvíle ticha. Oba se jen dívali do svých misek s ramenem a snažili se tvářit, jako že jim je ten druhý docela jedno.
Jenže nebyl.
Naruto se snažil přijít na to, jak navázat nějakou debatu, jak Hinatě alespoň trochu zlepšit náladu.
Ona se zatím snažila ramen spořádat co nejdřív, aby pak mohla rychle vypadnout. V jeho přítomnosti se cítila nervózní. A bála se, že se zase ztrapní.
„Třeseš se," promluvil po chvíli blonďák, při pohledu na její postavu.
Nikdy by si nemyslela, že je tak všímavý.
Předklonila hlavu a vlasy si nechala spadnout do obličeje, aby nemohl vidět její výraz, který byl nyní docela dost rozpačitý. Ale snažila se chovat, jako by vůbec nic neřekl.
Položil jí ruku na rameno. A ona sebou cukla. Vyděšeně se mu podívala do očí. Ale jeho pohled byl milý a uklidňují. A jeho dotek tak krásně hřál.

Cítila, že není sama. Byl to tak krásný pocit. Přestala se třást. I její rozpaky zmizely. Čas jako kdyby se zastavil
Jen seděla a užívala si jeho jemný, hřejivý dotyk a dívala se do jeho nádherných, modrých očí.
Přála si, aby ten moment trval navždy. A všechno ostatní jí bylo najednou docela jedno.
Už dlouho si nepřipadala tak šťastně jako právě v tu chvíli.

Naruto nevěděl, co by měl udělat. Nebylo to tak, že by mu ta situace byla nepříjemná. Ale už začínala být trochu trapná.
Tak udělal něco ještě trapnějšího. Překvapil tím vlastně i sám sebe. Ale nemohl říct, že by toho litoval. Protože si uvědomil, jak je pro něj Hinata důležitá.
Přitáhnul si jí k sobě... a políbil ji.

Poznámky: 

Moje první povídka v novém roce, yay! Laughing out loud

... Vím, že NaruHina povídek je tu neskutečně mnoho, ale uznejte sami, co bych to teda byla za „spisovatelku“ kdybych na ně nic nenapsala? Laughing out loud

... Ten konec původně neměl být tak přeslazený, to tak nějak vyplynulo ze situace... Laughing out loud Ale tak nedávno byl Valentýn, tak to snad nevadí Laughing out loud

... Pokud jste dočetli až sem tak se vám klaním a budeme moc hodní, pokud mi napíšete nějaký komentík Smiling

P.S.: Ten obrázek je hrozně cuuuute ^_^

5
Průměr: 5 (8 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Camelia
Vložil Camelia, Čt, 2017-04-13 20:14 | Ninja už: 2338 dní, Příspěvků: 1500 | Autor je: Pěstitel rýže

Slaďoučké není to správné slovo. Připadalo mi to spíš tak jako... miloučké?
Každopádně alespoň za mě musím říct, že NaruHina je prostě něco jako Beethoween - všichni to znají, ale stejně nikdy neomrzí. Takže mě se to líbilo. I to, jak sis pohrála jazykem, bylo skvělé. Vážně to znělo jako by to říkaly dva mladí dospělí, co vlastně ani pořádně neví, co dělat a jejich rozpaky byly vcelku roztomilé.
Jednoznačně musím říct, že je to dobrá povídka Smiling

Na srozuměnou se dává,
že Camelia to tu vzdává.
Nebojte se, stále píše,
pouze jinde, pěkně tiše.
Najdete ji na blogu,
(co se rýmuje na gu?)
****

Aneb trapný pokus, jak vám dát vědět, že jsem se přestěhovala SEM Laughing out loud Najdete tu všechny moje povídky, dokonce i ty z NeNaruta :)
Těším se a vaší návštěvu!
****
Moc děkuju E.Haruko za založení >>FC<< a budu moc ráda, když se přidáte Smiling

Obrázek uživatele Balážka
Vložil Balážka, St, 2017-03-01 23:44 | Ninja už: 953 dní, Příspěvků: 182 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Wau, veľmi pekne napísaná poviedka a krásne romantická, tak dobre naladená Smiling Moc neobľubujem pár NaruHina, ale v tvojom prevedený som sa doň zamilovala.
Nešlo mi dať menej ako 5 hviezdičiek Smiling
Úplne by sa mi tam pýtalo pokračovanie, ale viem, že to už by asi nebolo ono.
Ale aj tak jednoducho super Smiling Eye-wink

FF, ktorá sa oplatí pozrieť < 3 :3: http://konoha.fjfi.cvut.cz/?q=node/103779

Obrázek uživatele Kaori
Vložil Kaori, Čt, 2017-03-02 11:41 | Ninja už: 1190 dní, Příspěvků: 424 | Autor je: Propadlý student akademie

Neskutečně mě těší, že se ti moje povídka tak líbila ^_^ A že z té spousty NaruHina povídek co tu jsou tě právě ta moje tak „okouzlila“ Smiling
Pokračování teda psát neplánuju, protože myslím, že ten konec to prostě uzavřel, snad chápeš Eye-wink
Děkuju ti moc za milý komentík, který mi vykouzlil úsměv na tváři, a taky za pět hvězdiček, které jsi mi dala ^_^

Obrázek uživatele Akhara
Vložil Akhara, St, 2017-03-01 12:10 | Ninja už: 278 dní, Příspěvků: 391 | Autor je: ONLINE, Peinův piercing

Obsah nechám stranou, protože romantika není tak úplně můj šálek kávy. (Ale určitě existujou daleko přeslazenější věci.)
Moc příjemně se to čte. Je to hezký, plynulý, a takový lehoučký. Taková stylistika krásně podtrhuje a doplňuje celkový téma. To se mi moc líbí. Smiling

Obrázek uživatele Kaori
Vložil Kaori, Čt, 2017-03-02 10:58 | Ninja už: 1190 dní, Příspěvků: 424 | Autor je: Propadlý student akademie

Já romantiku čtu i píšu celkem ráda, ale chápu, že jí nemusíš Eye-wink
Každopádně jsem opravdu ráda, že se ti povídka tak hezky četla, jak říkáš ^_^

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, St, 2017-03-01 09:36 | Ninja už: 3337 dní, Příspěvků: 7088 | Autor je: Pečetící ninja

Taky jsem o nich psala a ne jednou. Laughing out loud Prostě mě to láká. Vidět jejich lásku mnoha směry a způsoby. Smiling Tobě se povídka povedla a tleskám. Bylo krásné číst jak se jejich vztah vyvíjí na jednom místě a během času. Aspoň může Teuchi říct, že byl u vývoje jedné lásky. Eye-wink
Fantastico!!! Kakashi YES

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Kaori
Vložil Kaori, Čt, 2017-03-02 10:31 | Ninja už: 1190 dní, Příspěvků: 424 | Autor je: Propadlý student akademie

Hrozně moc děkuju, vážím si toho, že se ti má povídka líbila Smiling)

Obrázek uživatele Tokachi-chan
Vložil Tokachi-chan, Út, 2017-02-28 23:07 | Ninja už: 2969 dní, Příspěvků: 126 | Autor je: Prostý občan

Hezká, milá, jednoduchá a nepřehnaná povídka Smiling hlavně to s tou nepřehnaností je paráda, která se těžko hledá. Líbí se mi ten kontrast před a po válce. Stejná situace a konečně po těch letech dopadla jinak, naštěstí pro Hinatu, prostě hezký Smiling Laughing out loud

Mé motto? Jsou dvě, a ač se někdy i já divím, opravdu je dodržuji.
První a nejdůležitější: Nic není samozřejmost.
To druhé: I za těmi nejčernějšími mraky se ukrývá modrá obloha.
Tohle je můj život. A jelikož můj život existuje, něco na těchto moudrech pravdy být musí.

Obrázek uživatele Kaori
Vložil Kaori, Čt, 2017-03-02 10:15 | Ninja už: 1190 dní, Příspěvků: 424 | Autor je: Propadlý student akademie

Snažila jsem se, aby povídka taková byla, tak jsem ráda, že se mi to povedlo Smiling Děkuju ti moc za milý komentík, potěšil mě ^_^

Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, Út, 2017-02-28 20:44 | Ninja už: 2953 dní, Příspěvků: 2096 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Manga tým, Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

Ano, NaruHina je věčná a skutečně málokdo tady o nich nepsal. Chápu, svádí to. Tvá povídka byla milá a neřekla bych, že přeslazená ani ten konec, vybalancovala jsi to se ctí Smiling

Obrázek uživatele Kaori
Vložil Kaori, Čt, 2017-03-02 09:49 | Ninja už: 1190 dní, Příspěvků: 424 | Autor je: Propadlý student akademie

Děkuju ^_^