manga_preview
Kapitola 14

Hanae, kapitola 1.

Tma se kolem rozprostírá,
je zima, nebe se drolí,
vítr se po planinách honí,
strach mě svírá.


Ticho co proniklo mi
do morku kostí,
samotu hostí,
ze slov jsou němé rýmy.


Vzrušený šepot žene se vzduchem,
ze slov se zhmotním já,
na dlouhé cestě kde něco hledám,
na dlouhé cestě za osudem.


Ze slov se zhmotní Květina,
já země nedotknu se,
cestuji pouze vzduchem,
z mé krve vstane mrtvý Hrdina.

Tmavou nocí se proháněl vítr a hlasitým skučením dával najevo svou přítomnost. Občas se z nebe snesla nějaká ta vločka, která po dopadu na zem roztála. Měsíc se napůl schovával za mraky, které pluly po obloze. Stromy na sobě měly ještě zbarvené listí, ale to postupně opadávalo. Na střeše domu stála postava. Muž. Černé vlasy, černý plášť. Nemohl usnout a tak seděl venku, obklopen tmou a vychutnával svobodu a zároveň klid vesnice, do které se po tak dlouhé době vrátil.

„Prosím. Můžeš mi říct, kdo bych ho našla?“ ozvalo se najednou před ním. Vzal si od ní fotku, aby si prohlédl obličej mladíka, kterého hledala.
Fotka byla stará, mírně ušpiněná, místy odřená a pomačkaná, ale i tak sebou trhl ve chvíli, kdy na ni dopadlo měsíční světlo. Díval se do tváře svého bratra, toho, jehož s takovou chutí zabil a přece toho neustále litoval. Proč ho asi hledá? Díval se střídavě na fotku a střídavě na dívku střední postavy, v černém plášti beze střihu s širokou kapucí na hlavě. Byla mírně ukloněná, takže jí neviděl do obličeje. Hlavou mu vrtalo i to, jak se tu vzala. Zdálo se mu, jako by slyšel šepot, téměř neslyšitelný, ale přece to byla slova. Mísila se a splývala jedno s druhým, rychleji a pomaleji, téměř na hranici vnímatelnosti. K tomu, že by to mohla být pravda nahrával i fakt, že nikoho neslyšel přicházet.

„Tohoto člověka těžko najdeš,“ začal, „vlastně ho ani nemůžeš najít.“
„Proč ne?“ úzkost v jejím hlase nebyla nijak zvlášť zřetelná, ale přesto tam byla natolik, aby si to uvědomil.
„I kdybys ho našla, k ničemu ti nebude,“ snažil se vyhnout té nepříjemné odpovědi.
„Prosím, potřebuji vědět kde je,“ zaprosila znovu.
„Bude lepší, když na něj zapomeneš,“ snažil se o tichý, odtažitý tón. Toto téma bylo pro něj velice nepříjemné a rád by ho co nejrychleji ukončil.
„Je to pro mě velice důležité,“ dívka se mu uklonila ještě hlouběji.
„On...je mrtvý,“ rezignoval a nechal vyklouznout těch pár slov tiše ze svých rtů. Usoudil, že i když ji nezná, tohle jí říct může. A taku doufal, že se jí zbaví, což se mu povedlo. Až pozdě si uvědomil, že by se jí mohl taky na něco zeptat.
„Tma se kolem rozprostírá, je zima, nebe se drolí, vítr se po planinách honí, strach mě svírá,“ zašeptala a vzápětí z ní nezbylo nic, než jen vzpomínka v mladíkově mysli. Doslova se rozplynula, tak rychle, jako když praskne mýdlová bublina. Sasuke nevěděl, co si o tom má myslet. Kdo to byl a proč ho chtěla najít. Jak se dokázala znenadání zjevit a zase stejně tak zmizet. A proč zrovna jeho bratr?

Ráno se probudil a všechno mu připadalo jako sen. Rozhodl se proto ponechat si její návštěvu jako tajemství, ale celý den neustále bloudil očima kolem sebe v naději, že ji někde spatří. Nespatřil. Hanae totiž celý den seděla ve svém úkrytu a brečela. Její osud byl mrtvý. Opatrně se na Itachiho ptala již pár lidí, ale nikdo z nich nic nevěděl a nebo zapíral. Nebyla schopná pořádně přemýšlet, až večer se jí trochu podařilo vymanit se ze smutku, který ji obklopil, když se dozvěděla, že osoba, kterou celý život, aniž ho znala, milovala, zemřela. Sundala si plášť a prohlédla si již tolik známou pečeť na svém těle. Pečeť pomsty, kterou na ni vložila její matka, když umírala. Táhla se jí od špiček prstů přes celé paže a ramena až ke krku a potom po bocích jejího dál. Byl jediný, kdo jí mohl pomoci uskutečnit pomstu, po které toužila z jediného důvodu – totiž aby se zbavila té pečeti. Musím přemýšlet. Musím se z toho nějak dostat. Ta pečeť je tak svazující, tolik bolí, ale která pomsta nebolí, že? Je to, jako když se do mě zařezávají provazy. Ne, teď se tím nemůžu nechat ovládnout. I když nechci, musím to udělat, musím se pomstít, aby to prokleté omezení skončilo. Nakonec si usmyslela, že najde jeho hrob, jestliže vůbec nějaký existuje. To znamenalo, že se bude muset do vesnice vrátit a znovu najít toho muže, respektive mladíka, který by jí mohl pomoci. A to, jak se vyhýbal odpovědi, kdyby ho nezaskočila zhmotněním se ze slov, jistě by ji nepovažoval za důležitou natolik, aby se s ní bavil. Ale vypadal, že ví víc, než nakolik se tvářil. Musí to zkusit. Tuhle šanci rozhodně nesmí promarnit.

A tak se další noc rozhodla vydat se znovu do Listové. Sasuke seděl na střeše a čekal, jestli znovu přijde. Možná dnes, možná zítra, možná později. Ale nepřestával věřit. Že by měl jeho bratr nějaké další tajemství? Věděl, že ho Sasuke zabije a chtěl se znovu vrátit do života ninjů? Že by se „pojistil“ touto dívkou? Přemýšlel, ale jeho tělo napjatě očekávalo známky jakéhokoliv zvuku značícího její příchod. Teď! Zase ta slova. Báseň o šestnácti verších. Dokonce byl schopen i některým porozumět. Tma, ticho, šepot, osudem, květina. Ano, tak to bylo i minulou noc. A najednou tu byla. Slova jakoby se zhmotnila – ne jakoby, opravdu! Zdá se, že si vyvinula vlastní jutsu a dokázala se rozložit na jednotlivé verše, slova, písmena. To by mě zajímalo, co s ním ještě dovede.Zamumlal si tiše pro sebe a dlouze se na ni díval. Její ženskost dával tušit jen její hlas.

„Prosím, kde najdu jeho hrob?“ ukláněla se před ním tak, aby jí nebylo vidět do tváře. Muselo jí to bolet, tak, jako každý větší pohyb, ale byla ochotná to vydržet kvůli něčemu, co jí skýtalo i pramalou naději. Třeba ji něco později napadne.
„Co prosím?“ zalapal po dechu. Nečekal, že začne zrovna takhle.
„Prosím, chtěla bych vidět jeho hrob,“ trpělivě zopakovala svou žádost, „kde ho najdu?“
„Nevím, kde je jeho hrob, jestli vůbec existuje,“ zapochyboval a rychle vystřelil svou otázku:„Proč je to pro tebe tak důležité?“
„Je můj osud,“ tiše odvětila a doufala, že se vyhne další jeho otázce, když ho předběhne tou svou. Nestihla to.
„Kdo jsi?“ snažil se zjistit.
„P-p-prosím netrap mě a neptej se mě na to,“ vykoktala, stále v předklonu.

To upoutalo jeho pozornost. Nechce, aby jí viděl do obličeje, je ohnutá a ještě v kapuci. Její tajemno ho přitahovalo a ještě ke všemu ta záležitost s jeho bratrem. Možná, že když jí pomůže, pomůže tak tím bratrovi a alespoň na chvíli tak uleví i svému svědomí. A koneckonců, je to i v zájmu vesnice, zjistit, co je ta dívka zač. Ve vteřině se rozhodl: „Prosím, přijď zase zítra, něco mě napadlo, jen si to ještě potřebuji ověřit. Kývla hlavou a za slov básně se rozplynula ve tmě. Kývnul hlavou a také zmizel.

Avšak ještě někdo si pro sebe kývnul hlavou. Stál ve stínu stromů nehybně celou dobu. Přišel tam za tmy, ale ještě dříve než ti dva, a celou dobu je sledoval, aniž by o něm jeden z nich věděl. To, co si myslel, že bylo minulou noc jen přeludem, zhmotněním, jeho dávného hříchu, bylo skutečné. A to si myslel, že jeho hříchy byly zapomenuty. Celý se otřásl strachem, že by na to mohl někdo z klanu přijít. Taková hanba, určitě by byl vyloučen, nejen z hlavní rodiny, ale možná... Nechtěl to ani domyslet. Prozatím je bude sledovat, ale časem, a to co nejdříve musí vymyslet nějaký plán.

Poznámky: 

Okej, takže moje první sériovka. Nápad by byl, kostra taky, teď už jenom dokopat se napsat zbytek. Snad se mi to podaří a neskončím někde uprostřed, to by mě docela mrzelo - a doufám že se vám to bude natolik líbit, že by vás to mrzelo taky Laughing out loud

Tak jen pište, pište, co se líbí, co se nelíbí, ať se můžu zdokonalovat Eye-wink Díky vám.

4.88889
Průměr: 4.9 (9 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Kutulumototo
Vložil Kutulumototo, Út, 2017-01-31 21:04 | Ninja už: 242 dní, Příspěvků: 431 | Autor je: Tsunadin poskok

Povídka mě zaujala, doufám že bude pokračováná Laughing out loud jsem moc zvědavá na Itachiho příběh.

Seznam FF

Tady Laughing out loud

Obrázek uživatele Senpai-sama
Vložil Senpai-sama, Po, 2017-01-30 16:14 | Ninja už: 216 dní, Příspěvků: 605 | Autor je: ONLINE, Prodavač v květinářství Yamanaka

Oooo, L Arpet, tuším sa chystáš vyplniť dieru, ktorú tak podvedome cítim, že Itachi (tiež moja slabosť alebo sila?) čosi zanechal, vždy sa istil na všetky strany a veľa o jeho živote s Akatsuki nevieme Smiling A tiež si myslím, že zo Sasukeho dokáže Itachi vyšťúrať to najlepšie Smiling Sasuke si nesie svoj batoh a ešte má aj Itachiho oči a tým pádom aj Itachiho kríž, takže to nemá jednoduché. Som napnutá ako struna, čo nám vykúzliš Smiling Hlavne sa drž svojej línie, svojho videnia, však sme vo FF a fantázii sa medze nekladú Smiling Do češtiny sa šťúrať nejdem, aj keď by som mohla, ale máme tu iných vynikajúcich majstrov Smiling Teším sa na pokračovanie Smiling

Môj obrázok je darček od zlatej duše, vynikajúcej spisovateľky a vzácneho človeka, Akumakirei, ktorej zo srdca za všetko ďakujem Smiling

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, Út, 2017-01-31 13:02 | Ninja už: 186 dní, Příspěvků: 275 | Autor je: Recepční v lázních

Děkuji Senpai-sama, koukám, že Itachiho bude mít asi rádo povícero lidí Laughing out loud Jsem ráda, že se ti moje povídka líbí, snad tě nezklamu a pokračování bude stejně dobré Smiling


Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, Ne, 2017-01-29 22:08 | Ninja už: 3178 dní, Příspěvků: 1653 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

Atmosféra by šla, umíš nás poměrně dobře uvést do děje popisy, které fungují, navíc ukazuješ i dívčiny pocity a její bolest, část se zařezávajícími provazy se mi líbila. Ovšem nesedí mi Sasuke a jeho nadšení, navnadil se na můj vkus příliš rychle - věřila bych, že by zavětřil kvůli Itachimu, ale umírněněji, chladněji. Jestli chceš zachovat jeho charakter, doporučovala bych s ním nakládat opatrněji, ale samozřejmě, jsme v ffkách.
Jinak zase pozor na chyby, jak už jsem ti psala minule, především chybějící čárky a psaní přímé řeči, píše se to takto: „Tohoto člověka těžko najdeš,“ začal, „vlastně ho ani nemůžeš najít.“
Začala jsi zajímavě, tak jsem zvědavá, s čím přijdeš příště. Napadlo mě, že -

.Seznam FF, Poslední FF: Stalo se ticho | Čekej do tmy | Šli dva, šli...
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights..

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, Po, 2017-01-30 11:35 | Ninja už: 186 dní, Příspěvků: 275 | Autor je: Recepční v lázních

Děkuju. Co se týče přímých řečí, nikdy jsem je do povídek nepsala, a ve škole nám to do hlavy zas tak pečlivě nevtloukali - já vím, to není omluva, takže s nima mám trochu problém.

Ze Sasukeho mám pocit, že pro Itachiho udělá všechno. Dějově jsem ho vzala úplně z konce anime, kdy vede i "Narutovskej" monolog. Ale nechci mu úplně změnit charakter, no, uvidíme, co s tím provedu.


Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, So, 2017-01-28 22:48 | Ninja už: 3244 dní, Příspěvků: 7013 | Autor je: Lékařský ninja

Tomu tedy říkám start s pořádnou dávkou tajemna a spoustou otázek, což je moc dobře a na první sérii to vypadá více než slušně, dalo by se říci, až profesionálně. Rozhodně jsi mě zaujala pobídkou, hlavně tím, že se jedná o Uchihy, speciálně o Itachim. ^^ Moje slabost.
Budu se těšit u dalšího dílu a třebas i u jednorázovky. Eye-wink Kakashi YES
P.S. Vítám tě mezi nás psavce. Smiling

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, Ne, 2017-01-29 12:19 | Ninja už: 186 dní, Příspěvků: 275 | Autor je: Recepční v lázních

Moc děkuji, občas trochu píšu, ale co se týká FFek, tak s tím teď začínám Smiling

Taky se budu těšit Smiling


Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, So, 2017-01-28 20:23 | Ninja už: 2860 dní, Příspěvků: 2107 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Manga tým, Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

Slibný začátek. Pěkně dávkované tajemno, napínavý konec a slib záhady – první díl, který rozhodně navnadí Smiling

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, So, 2017-01-28 20:26 | Ninja už: 186 dní, Příspěvků: 275 | Autor je: Recepční v lázních

Ó, děkuji, přesně takhle jsem to zamýšlela Smiling